Dental Tribune Czech Republic & Slovakia

Minimálně invazivní krátké a úzké implantáty

By Dr. Miguel Simancas-Pallares a kol.
May 02, 2019

Splitting alveolární kosti, krestální a vnitřní sinus lift Dentální implantáty vznikly jako náhrada chybějících zubů a díky své vysoké klinické úspěšnosti našly široké uplatnění. Časná ztráta zubů, ageneze nebo pneumatizace čelistní dutiny vedou v postranních úsecích horní čelisti k nedostatečné nabídce kosti a zavedení implantátů za těchto anatomických podmínek představuje pro mnoho lékařů problém. Sejde-li se více negativních faktorů najednou, je nalezení uspokojivého řešení ještě náročnější a vyžaduje komplexní přístup. Z důvodu snížení finanční náročnosti, zkrácení doby ošetření a omezení komplikací byly vyvinuty krátké implantáty, krestální a vnitřní sinus lift.

Řešení nedostatečné nabídky kosti v blízkosti čelistních dutin lze vyřešit buď otevřeným (laterálním) nebo uzavřeným (vnitřním) sinus liftem. Vnitřní sinus lift je tradičně indikován pro situace, kdy vertikální množství kosti dostupné pro implantaci činí 4 až 7 mm. Summers jako první navrhl provést šetrnou frakturu spodiny čelistní dutiny pomocí osteotomu a jemnou elevaci Schneiderovy membrány. 1 Tato chirurgická technika umožňuje současné zavedení implantátu. Oproti tomu otevřený lift je indikován tehdy, je-li reziduální kost nižší než 4 mm. Principem této relativně náročné operace je vytvoření kostního okénka v laterální stěně čelistní dutiny, elevace slizniční membrány a vyplnění vytvořené dutiny augmentačním materiálem. Implantáty jsou zaváděny po zhojení trvajícím 5 až 6 měsíců. V případě nedostatečné šířky alveolárního výběžku je možnou volbou terapie rovněž zavedení implantátů mezi lamely kompaktní kosti po jejich podélném rozštěpení (splitting).

Všechny zmíněné metody nacházejí uplatnění v klinické praxi při kompromisních kostních situacích. Délka implantátů je považována za jeden z nejdůležitějších faktorů určujících úspěšnost implantace. Krátké implantáty však poskytují nezanedbatelné výhody jako redukci nutnosti elevace sliznice čelistní dutiny nebo objemu augmentátu. Právě krátké implantáty jsou díky svému častějšímu používání v posledních letech předmětem diskuzí. Implantáty dlouhé nebo delší než 13 mm byly v kombinaci se sinus liftem považovány za doporučené standardní ošetření umožňující funkční a estetickou rehabilitaci v postranních úsecích horní čelisti. Současné evidence based studie dokládají vysokou úspěšnost také u krátkých implantátů. Ty jsou tak významným přínosem v moderním zubním lékařství.

V následující kazuistice demonstrujeme kombinaci splittingu alveolárního výběžku, krestálního a uzavřeného sinus liftu a současné zavedení implantátů, a to vše v jediné anatomické oblasti. Můžeme tedy hovořit o minimálně invazivním implantologickém přístupu.

Kazuistika
Na naše pracoviště se dostavil dvaapadesátiletý pacient s žádostí o estetickou a funkční rekonstrukci chrupu. Osobní anamnéza byla ze stomatologického pohledu nevýznamná a z anesteziologického hlediska byl pacient klasifikován jako ASA I (zcela zdravý jedinec). Před zahájením ošetření pacient podepsal informovaný souhlas. Na základě radiologického (obr. 1a–e) a klinického (obr. 2a) vyšetření jsme navrhli zavedení implantátů do distálního úseku prvního kvadrantu k náhradě zubů 14, 15 a 16.

Jako prevenci infekce jsme dva dny před výkonem ordinovali amoxicilin v dávce 500 mg užívaný každých 8 hodin. Postup ošetření byl následující:

  1. Zub 14: splitting alveolárního hřebene a zavedení úzkého implantátu
  2. Zub 15: splitting alveolárního hřebene, uzavřený sinus lift a zavedení úzkého implantátu
  3. Zub 16: krestální sinus lift a zavedení krátkého implantátu

Chirurgická část
Celý výkon proběhl v infiltrační anestezii. Zpočátku jsme aplikovali anestetikum bez adrenalinu (PRICANEST 4%, Ropsohn Therapeutics), abychom odebrali krev určenou ke smíchání s augmentačním materiálem (50–500 µm SynthoGraft, Bicon Dental Implants). Posléze jsme aplikovali 2% Xylocain (Dentsply Pharmaceuticals) a operační výkon v této kombinaci anestetik dokončili.

Za pomoci Bard-Parkerova skalpelu a čepelky č. 15 jsme provedli intrasulkulární řez, odklopili mukoperiostální lalok. Po vytyčení požadované pozice implantátů v premolárové oblasti (obr. 2b, c) jsme karbidovými kuličkovými vrtáčky (Sinus Lift Bur, Bicon Dental Implants), v pomalu běžícím násadci na vrcholu alveolární kosti v oblasti zubu 16, vypreparovali okénko exponující kompaktu dna čelistní dutiny (obr. 2d). Dále jsme diamantovým diskem (Frios Microsaw Diamond Discs, Dentsply Sirona) při pomalých otáčkách provedli splitting alveolární kosti v oblasti zubů 14 a 15 (obr. 2e–g).

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Implants CZ/SK 1/2019
stáhněte jej ve formátu PDF

Comments are closed here.

© 2019 - All rights reserved - Dental Tribune International