Imediátní zavedení a zatížení implantátu – digitální ordinační pracovní postup

Přesnost navigované chirurgie

Pro zjištění přesnosti tohoto pracovního postupu již byly provedeny četné studie. Většina z nich je založena na postupu, který zahrnuje zhotovení konvenčního pracovního modelu vytvořeného na základě otisku a jeho digitalizaci prostřednictvím laboratorního skeneru. Přesnost těchto měření bývá obvykle prováděna pomocí srovnávání iniciálního CBCT skenu zahrnujícího plánovanou pozici implantátu s CBCT skenem, který zobrazuje aktuální pozici implantátu. Systematický přehled odborných článků 1 prokazuje, že nejvyšší přesnost bývá dosahována při použití navigačních šablon stabilizovaných na zubech a kompletně navigovaným zaváděním implantátů skrze tyto šablony.

Optimalizace využití intraorálního skeneru

Díky záměru optimalizace využití intraorálního skeneru byl v Akademickém centru pro zubní lékařství v Amsterodamu vyvinut nový pracovní postup, v rámci kterého je pomocí skeneru 3M True Definition proveden iniciální sken. Tento přístroj nabízí benefit v zachycení měkkých tkání bez problémů spojených s použitím skenovacího prášku. Generovaný soubor STL je spojen s CBCT skenem a je naplánována pozice implantátu, který je následně zaveden. Poté opět „přichází do hry“ intraorální skener: je nasazena skenovací kapna a situace je naskenována pro možnost srovnání plánované a finální pozice implantátu a také pro zhotovení protetiky. Tímto způsobem je možné vyhnout se druhému CBCT skenu.

Klinické hodnocení

Klinické hodnocení bylo prováděno za účelem vyhodnocení přesnosti této procedury: bylo zavedeno 148 implantátů u celkem 70 pacientů s využitím kompletně navigovaného protokolu založeného na intraorálním a CBCT skenu. Na základě předběžných výsledků byly implantáty v této studii zavedeny s vyšší přesností, než bylo evidováno v dřívějších výzkumech. Rovněž byla posuzována přesnost protetické procedury. Pro tento účel byli pacienti rozděleni do dvou skupin. V jedné skupině byla nasazena skenovací kapna a byl zhotoven optický otisk prostřednictvím skeneru 3M True Definition. Ve druhé skupině byl otisk proveden polyetherovým materiálem. Na základě otisků byly zhotoveny monolitické korunky a můstky. Bez informací o předchozím procesu ošetřující zubní lékař obdržel a fixoval zhotovené rekonstrukce a vyhodnotil výsledek pomocí měření času potřebného ke korekcím, nutným k dosazení náhrady. Výsledky prokázaly, že pracovní postup využívající intraorálního skeneru byl minimálně tak přesný jako ten, který byl započat konvenčním otiskem.

Nový ordinační pracovní postup – kazuistika

Na základě zvyšujícího se komfortu pacientů, jednoduchého pracovního postupu a vyšší efektivnosti vycházející z kompletně digitalizovaného přístupu jsem se rozhodl zavést nový pracovní postup v zubní ordinaci (Tandartspraktijk Rijnzigt, Arnhem). Tento postup je popsaný prostřednictvím následujícího případu:

Z důvodu vnitřní resorpce pravého postranního řezáku (obr. 1 a 2) byla odstraněna korunka zubu v rámci akutní zubní péče (obr. 3) – kořen zubu byl prozatím ponechán. Pomocí kompozitní pryskyřice byl fragment zubu fixován na sousední zuby a sloužil jako mezičlen můstku. Ve stejné návštěvě byl zhotoven digitální otisk prostřednictvím skeneru 3M True Definition a byl proveden CBCT sken. Obr. 5 ukazuje STL soubor z intraorálního skenu.

 

 

Skládání skenů

Dva soubory, počítačem vytvořený návrh náhrady a CBCT sken byly následně složeny v plánovacím softwaru coDiagnostiX (Dental Wings) s využitím zubů jako referenčních bodů. Ideální pozice implantátu byla určena na základě pacientovy anatomie chrupu a protetického plánu (obr. 6).

Vybraným implantátem byl kónický Straumann Bone Level s průměrem 3,3 mm a délkou 12 mm. Když byla plánovací fáze kompletní, byla prostřednictvím softwaru coDiagnostiX navržena navigační šablona (obr. 7).

 

Zaujala Vás ukázka článku? Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Digital 1/2017

Stáhněte si jej ve formátu PDF

 

Dr. Wieber Derksen, Arnhem, Nizozemsko w.derksen@acta.nl

 Digital 01/2017

Štítky: