Search Dental Tribune

Rozdíly ve výskytu orofaciální bolesti souvisejí nejen s chováním a zdravotním stavem, ale také se sociálním znevýhodněním

Nedávná studie využila souhrnný ukazatel sociálního znevýhodnění ke zkoumání toho, jak různé sociální faktory společně souvisejí s výskytem bolesti v dutině ústní u dospělých obyvatel USA. (Obrázek: peopleimages.com/Adobe Stock)

Pá. 9 října 2026

uložit

S’-ČCHUAN, Čína: Sociální znevýhodnění je dlouhodobě spojováno s vyšším výskytem onemocnění dutiny ústní a bolestivých stavů. Většina dosavadních výzkumů se však zaměřovala spíše na jednotlivé socioekonomické faktory než na kumulativní dopad více forem sociálního znevýhodnění. Vědci z Číny proto analyzovali reprezentativní údaje z americké populace, aby prozkoumali souvislost mezi kumulativním sociálním znevýhodněním a bolestí v dutině ústní a zjistili, zda tuto souvislost mohou částečně vysvětlovat finanční překážky v dostupnosti stomatologické péče. Výsledky poukazují na význam finanční dostupnosti stomatologického ošetření vedle behaviorálních, fyziologických a psychosociálních faktorů, které byly v souvislosti s tímto vztahem popsány již v předchozích výzkumech.

Průřezová studie analyzovala údaje z amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (National Health and Nutrition Examination Survey, NHANES) zahrnující dospělé osoby ve věku 30 let a více. Pro posouzení kumulativního sociálního znevýhodnění vytvořili výzkumníci souhrnný ukazatel založený na osmi faktorech: zaměstnaneckém statusu, příjmu, potravinovém zabezpečení, dosaženém vzdělání, přístupu ke zdravotní péči, zdravotním pojištění, vlastnictví bydlení a partnerském stavu. Následně zkoumali jeho souvislost s bolestí v dutině ústní, kterou účastníci sami uváděli.

Výsledky ukázaly, že osoby trpící bolestí v dutině ústní vykazovaly v průměru vyšší skóre sociálního znevýhodnění než osoby bez těchto obtíží. Souvislost mezi vyšší mírou sociálního znevýhodnění a výskytem bolesti přetrvávala i po statistickém zohlednění demografických faktorů, faktorů souvisejících s chováním a zdravotního stavu. S rostoucí kumulativní zátěží sociálním znevýhodněním se tato souvislost dále zesilovala. Každý z osmi sledovaných sociálních faktorů byl navíc samostatně statisticky spojen s výskytem bolesti v dutině ústní.

Výzkumníci se dále zaměřili na otázku, zda by zjištěnou souvislost mohla částečně vysvětlovat frekvence návštěv zubního lékaře nebo finanční bariéry v přístupu ke stomatologické péči. Ukázalo se, že absence návštěvy zubního lékaře v předchozích 12 měsících nebyla po zohlednění dalších faktorů samostatně spojena s výskytem bolesti v dutině ústní. Naproti tomu nemožnost podstoupit potřebné stomatologické ošetření z finančních důvodů vykazovala s výskytem bolesti výraznou souvislost.

Další analýza odhalila, že finanční překážky v dostupnosti péče vysvětlovaly přibližně třetinu statistické souvislosti mezi kumulativním sociálním znevýhodněním a bolestí v dutině ústní. To naznačuje, že finanční dostupnost stomatologické péče představuje jeden z významných faktorů vedle dalších behaviorálních, fyziologických a psychosociálních mechanismů popsaných v předchozích studiích.

Také další výzkumy provedené ve Spojených státech naznačují, že sociální znevýhodnění spojená s nižším využíváním stomatologických služeb se zpravidla nevyskytují izolovaně, ale vzájemně se kombinují. Nedávná studie, která využila údaje z výzkumného programu All of Us, zjistila, že související sociální faktory, například nižší příjmy, absence zdravotního pojištění a nestabilní bytová situace, byly spojeny s nižší mírou využívání stomatologické péče. U účastníků, kteří v předchozím roce neabsolvovali stomatologické ošetření, navíc identifikovala souběžný výskyt několika forem sociálního znevýhodnění. Tato zjištění zdůrazňují mnohorozměrný charakter sociálního znevýhodnění ve vztahu k dostupnosti péče o orální zdraví.

Celkově výsledky výzkumu podporují přístup, který při hodnocení nerovností ve výskytu bolesti v dutině ústní zohledňuje kumulativní zátěž sociálním znevýhodněním, nikoli pouze jednotlivé socioekonomické faktory posuzované odděleně. Podle autorů by tento přístup mohl přispět k účinnějšímu plánování opatření na populační úrovni zaměřených na snižování nerovností v oblasti orálního zdraví.

Studie s názvem „Associations of social determinants of health with oral pain in U.S. adults: A cross-sectional study on the mediating role of cost-related barriers to dental care“ (Souvislost sociálních determinant zdraví s bolestí v dutině ústní u dospělých v USA: průřezová studie o zprostředkující úloze finančních bariér v přístupu ke stomatologické péči) byla publikována online v čísle časopisu Science Progress za období červenec–září 2026.

Témata:
Štítky:
To post a reply please login or register
advertisement
advertisement