Dental Tribune Czech Republic & Slovakia

Rozhovor: „Ortodontisté by se měli na své pacienty dívat očima parodontologa“

By Curaden
October 13, 2020

Podle Dr. Jeana-Marca Dersota je kontrola plaku často opomíjeným, ale zásadním faktorem úspěšné ortodontické léčby. Dr. Dersot je bývalým prezidentem Société Française de Parodontologie et d’Implantologie Orale (Francouzská společnost pro parodontologii a orální implantologii), jeho hlavním zájmem je vztah mezi ortodoncií a parodontologií a jeho výstupy na toto téma z pozice autora a vědeckého pracovníka jsou velmi četné. „Aby se zabránilo vedlejším vlivům ortodontické léčby, musí ortodontisté ochránit periodontální tkáně,“ zdůraznil Dersot.

Dr. Dersote, kde obvykle nastávají během ortodontické léčby problémy?
Již několik desetiletí ortodontisté a parodontologové opakovaně tvrdí, že ortodontická léčba nemá pro zdravý parodont žádné škodlivé důsledky. Systematický přehled literatury [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18385025] však toto často opakované tvrzení vyvrací a vedl k závěru, že dokonce i když jsou periodontální podmínky optimální, lze pozorovat mírné nepříznivé účinky. Podle tohoto přehledu vypracovaného z 12 studií, zahrnujícího 11 nerandomizovaných studií, vykazovaly výsledky gingivální recesy 0,03 mm, úbytek kosti 0,13 mm a hloubku chobotů minimálně 0,23 mm. Závěry této metaanalýzy jsou jasné: neexistují spolehlivé důkazy o přínosech ortodontické léčby pro periodontální zdraví a v nejlepším případě lze očekávat mírně nepříznivé účinky.

Co by měli ortodontisté dělat, aby zabránili nejhorším problémům?
Aby se minimalizovaly vedlejší účinky ortodontické léčby na parodont, musí být ortodontisté schopni rozlišovat mezi pacienty, kterým mohou nabídnout ortodontickou léčbu hned a těmi, kteří potřebují nejprve parodontologickou léčbu. Před zahájením léčby by se měli ortodontisté dívat na své pacienty očima parodontologa.

Zaprvé by mělo být základní kompetencí všech ortodontistů, aby dokázali rozpoznat osm základních příznaků parodontitidy: krvácení z dásní, bolestivost a citlivost, abscesy a hnisání, gingivální recesy, mobilitu zubů, sekundární migrace, ulpívání jídla a zápach z úst.

Zadruhé by měli ortodontisté znát šest rizikových faktorů parodontitidy: parodontitida v rodinné anamnéze, negativní reakce na psychický stres, užívání tabákových výrobků, náchylnost k infekcím, špatná ústní hygiena a anamnéza akutní nekrotizující ulcerózní gingivitidy.

„Zdravý parodont je základním předpokladem pro zahájení ortodontické léčby.“

Pokud jsou přítomny některé z těchto příznaků nebo rizikových faktorů, měl by ortodontista pacienta odeslat k parodontologovi ještě než bude zahájena jakákoli jiná léčba, aby se předešlo dalším problémům. Začlenění parodontologie do ortodoncie je nezbytné a obrovskou pomocí je i přítomnost dentální hygienistky na pracovišti ortodontistů.

A co gingivální recesy?
Etiologie gingiválních recesů je rozmanitá, ale jedna příčina je jasná: úbytek kosti v důsledku dehiscence nebo fenestrace. Několik článků o moderním zkoumání lebek došlo k závěru, že dehiscence kostí a následné recesy jsou přítomné fyziologicky.

Úbytek kosti se také může stát problémem v průběhu léčby. Jedním ze současných trendů v ortodoncii je, že se nedělají extrakce, což také znamená, že je omezen bukální posun zubů. Pokud se část kořene dostane mimo prostor kosti – přestože jsou dásně na normální úrovni – vytvořil ortodontista z hlediska gingiválních recesů rizikovou oblast.

K velké většině recesů dochází u dolních frontálních zubů a v oblasti symfýzy, kde je kost velmi tenká. Dokážu si tedy představit, že někdy je obtížné mít perfektní kontrolu nad sklonem dolních frontálních zubů a pozicí kořenů v prostoru kosti.

Kdy tedy přichází na řadu kontrola nad plakem?
Základním předpokladem pro zahájení ortodontické léčby je zdravý parodont. Je to hlavně proto, že díky periodontálním tkáním, a konkrétněji periodontálním vazům, je ortodontista schopen posouvat zuby. Zánět dásní s velkým podílem hyperplazie, ztráta závěsného aparátu, úbytek kosti a resorpce kosti však mohou způsobit zhoršení periodontální opory. Klíčem, jak těmto problémům zabránit a minimalizovat vedlejší vlivy je kontrola nad plakem. Cílem kontroly nad plakem je zabránit nebo stabilizovat zánět dásní po parodontologické léčbě a zabránit nebo minimalizovat škodlivé vedlejší účinky ortodoncie na parodont.

Jak u dětí, tak u dospělých je velkou výzvou změnit před ortodontickou léčbou chování pacienta, pokud jde o kontrolu nad plakem a zavést u něj dobré návyky stran čištění. Zánět v důsledku zubního plaku vede, je-li přítomna kostní dehiscence, k recesům gingivy. Taktéž nešetrná technika čištění zubů může vytvářet mikroskopické rány, které mohou způsobit recesy. Z těchto důvodů je klíčovým faktorem pro úspěšnou ortodontickou léčbu účinná, atraumatická kontrola nad plakem.

Jaký druh zubního kartáčku by měli stomatologičtí odborníci pacientům doporučovat?
U fixních ortodontických aparátů se snáze ukládá plak a odstraňování plaku je obtížnější. V současné době již je dostatek důkazů o účinnosti sonických zubních kartáčků a o tom, že jsou lepší než ruční zubní kartáčky. Sonické zubní kartáčky jsou obzvláště účinné, přesto atraumatické a šetrné k zubům i dásním. Pro odstraňování plaku z prostor mezi zámky je důležitá malá, dobře ovladatelná hlava zubního kartáčku.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

© 2020 - All rights reserved - Dental Tribune International