Search Dental Tribune

Přesné replikování intraorálních podmínek je zásadní pro úspěšné restorativní ošetření

Podle nové studie je při 3D tisku zubních modelů zarovnání objektu v tiskovém prostoru stejně důležité jako výběr správné technologie a materiálu pro tisk. (Obrázek: MarinaGrigorivna/Shutterstock.)

Ačkoli digitální pracovní postupy snížily potřebu sádrových modelů získaných z konvenčních otisků, v případech, kdy jsou fyzické modely nezbytné, je 3D tisk výrazně efektivnější z hlediska úspory materiálu i času. Výzkumníci z Biruni University zkoumali, jak různé technologie 3D tisku, konkrétně digitální zpracování světla (DLP) a stereolitografie (SLA), a také orientace tisku ovlivňují přesnost 3D tištěných definitivních modelů pro různé zubní preparace. Zjistili, že jak typ 3D tiskárny, tak orientace tisku významně ovlivňují přesnost.

Při přechodu od sádrových modelů k digitálním pracovním postupům, které mohou nabídnout vyšší přesnost, je stále důležité dbát na správnou techniku, protože i digitální metody mají své slabiny. Lidské chyby lze často minimalizovat pomocí podpůrného softwaru a různé technologie 3D tisku nabízejí specifické výhody v závislosti na vyráběném objektu. Dentální odborníci by však měli být obeznámeni s požadavky jednotlivých tiskových procesů a povahou používaných materiálů. Porozumění těmto technologiím je klíčové pro řešení potenciálních problémů, které mohou při tisku nastat.

Obě technologie, SLA i DLP, polymerují tekutou fotopolymerovou pryskyřici pro tvorbu tištěného objektu. DLP využívá světelný projekční systém k polymeraci celé vrstvy najednou, zatímco SLA používá laser k vytvrzování materiálu bod po bodu, což může vést k vyšší přesnosti, ale také delšímu času potřebnému pro vytvoření každé vrstvy.

Výzkumníci použili průmyslový skener k digitalizaci horní čelisti s preparacemi pro tříčlenný fixní můstek v postranním úseku, korunku laterálního řezáku, fasety na centrálním řezáku a špičáku, inleje na prvním premoláru a druhém moláru a korunku na prvním moláru. Digitální model byl vytištěn pomocí technologií DLP a SLA ve čtyřech orientacích: 0°, 30°, 45° a 90°. Pro test každé technologie a orientace tisku bylo vytištěno sedm modelů.

Po postprocessingu byly modely naskenovány a byly změřeny odchylky od původního digitálního modelu. Bylo zjištěno, že typ 3D tiskárny a orientace tisku spolu významně ovlivňují odchylky přesnosti ve většině oblastí preparací, s výjimkou korunky laterálního řezáku a fasety na špičáku.

Podle výzkumníků obecně DLP tiskárny dosahovaly vyšší přesnosti než SLA tiskárny, pravděpodobně díky simultánní polymeraci vrstev u DLP, což vede k rovnoměrnějším vrstvám. Bodová polymerace u SLA může způsobovat větší variabilitu. Celkově orientace 90° konzistentně vedla k nejnižší přesnosti ve většině preparací, což lze přičíst zvýšenému "staircase" efektu (schodovitému vzoru na povrchu 3D tištěného objektu) a menšímu počtu podpěr. Horizontální orientace (0° a 30°) minimalizovaly tyto efekty a zlepšily přesnost.

Tyto výsledky jsou v souladu s existující literaturou a zdůrazňují důležitost optimální orientace tisku pro minimalizaci nepřesností způsobených vrstvami a zajištění lepšího přizpůsobení náhrad. Pozorované odchylky byly většinou v klinicky přijatelných mezích (< 200 µm), s výjimkou modelů DLP tištěných v orientaci 90°, což podtrhuje potřebu pečlivého výběru tiskových parametrů.

Pro zubní lékaře, zejména v estetické stomatologii, tyto poznatky zdůrazňují důležitost výběru vhodné technologie 3D tisku a jeho orientace. Úprava těchto parametrů může vést k významnému zlepšení přesnosti a přizpůsobení náhrad. Konkrétně je vhodné vyhnout se orientaci 90° u DLP tiskáren, protože má tendenci produkovat méně přesné modely.

Studie s názvem „Effect of 3D printing technology and print orientation on the trueness of additively manufactured definitive casts with different tooth preparations“ byla publikována v zářijovém vydání časopisu Journal of Dentistry v roce 2024.

To post a reply please login or register
advertisement
advertisement