Za předsednictví prof. Mii Rakić usiluje Evropská federace parodontologie o to, aby se parodontální zdraví stalo silnější prioritou napříč Evropou i mimo ni, a to prostřednictvím prohlubování vazeb mezi výzkumem, klinickou praxí a veřejným zdravím. Obrázek: Jacob Lund / Adobe Stock
Prof. Mia Rakić, nově jmenovaná prezidentka Evropské federace parodontologie (EFP), přináší do této funkce silné akademické i klinické zázemí v oblasti parodontologie, orální medicíny a orální histologie. Jako profesorka histologie na Univerzitě v Bernu a vedoucí Laboratoře orální histologie Roberta K. Schenka je uznávána pro své odborné znalosti v oblasti personalizovaného managementu kostních patologií. V rozhovoru pro Dental Tribune International hovoří prof. Rakić o svých prioritách pro období předsednictví EFP, mezi něž patří posílení spolupráce mezi národními společnostmi, vybudování robustnější důkazní základny pro politiku parodontálního zdraví a ukotvení parodontologie jako oboru, který podporuje jak orální, tak celkové zdraví.
Prezidentka Evropské federace parodontologie prof. Mia Rakić zdůraznila rostoucí význam parodontologie ve zdravotní politice. Obrázek: prof. Mia Rakić
Prof. Rakić, v EFP působíte aktivně již mnoho let. Jak tato cesta formovala vaši vizi v roli nově jmenované prezidentky?
Moje dlouholetá práce v EFP mi pomohla porozumět složitosti podpory silné a propojené parodontologické komunity napříč Evropou. Zároveň mi umožnila pochopit rozsah působení EFP a vytvořit konkrétní akční plán pro rok mého předsednictví.
Jste nejmladší prezidentkou v historii organizace. Jaké příležitosti vidíte pro větší zapojení mladších zubních lékařů a dalších dentálních odborníků do činnosti EFP?
Jsem hrdá na to, že mohu vést mnohonárodní federaci, která sdružuje různé generace a perspektivy z celé Evropy. EFP aktivně podporuje zapojení mladších generací napříč celým spektrem svých aktivit — včetně workshopů a kongresů, jako jsou EuroPerio a Perio Master Clinic. Když jsem se poprvé zapojila do vedení EFP, jednou z mých klíčových odpovědností byl Gum Health Day, který se tehdy zaměřoval právě na zapojení mladších generací. Tato zkušenost posílila mé přesvědčení, že mladí odborníci budou hrát zásadní roli v budoucnosti parodontologie i orálního zdraví.
Během svého předsednictví bych ráda hledala způsoby, jak mladé odborníky příměji zapojit do spolupráce s lékařskými společnostmi zaměřenými na kardiologii, neurologii, endokrinologii a gastroenterologii, protože narůstající množství důkazů poukazuje na úzké souvislosti mezi parodontálním zdravím a těmito medicínskými oblastmi. Mladší odborníci bývají často efektivnější v komunikaci komplexních informací různým cílovým skupinám, včetně zdravotnických pracovníků, tvůrců politik i pacientů. Proto skutečně věřím v jejich rozhodující roli při překlenování těchto mezer.
Působila jste v různých evropských zemích. Jak plánujete posílit spolupráci ve výzkumu parodontologie a v klinické praxi napříč Evropou?
Moje práce v různých evropských zemích mi pomohla ocenit sílu federace, která dokáže sjednotit 47 národních vědeckých parodontologických společností. Právě synergie odlišných přístupů ve vzdělávání, výzkumu a klinické praxi činí EFP jedinečnou a silnou. Hlavním cílem mého předsednictví je proto posílit spolupráci mezi EFP a jejími členskými společnostmi.
Jednou z mých priorit je vytvořit v rámci EFP evropskou vědeckou síť. Tato platforma by podporovala propojení mezi jednotlivými výzkumníky, národními společnostmi a výbory EFP, zlepšovala sdílení znalostí a zajistila rychlou identifikaci, konsolidaci a především převod nově vznikajících priorit do konkrétních kroků.
Jednou z vašich klíčových priorit je vybudování silnější důkazní základny pro politiku parodontálního zdraví. Jaké konkrétní kroky podnikne EFP, aby převedla výzkum do politiky a každodenní klinické praxe?
Převádění výsledků výzkumu do zdravotní politiky a každodenní klinické praxe vyžaduje strukturovaný a koordinovaný přístup propojující vědu, vzdělávání a prosazování odborných zájmů. Prvním krokem je efektivní implementace výsledků výzkumu do klinického prostředí.
EFP bude i nadále vyvíjet vysoce kvalitní klinická doporučení a praktické nástroje, které podporují klinické pracovníky při uplatňování současných vědeckých poznatků v každodenní péči, a zároveň bude rozšiřovat své vzdělávací a certifikační programy. Tyto aktivity společně pomohou klinikům rychle začleňovat nejnovější vědecké důkazy do každodenní péče o pacienty.
V rámci strategického plánu na období 2026–2030 se EFP zavazuje posílit svůj vliv na tvorbu politik a rozšířit povědomí veřejnosti na národní, evropské i globální úrovni. Tím, že parodontální zdraví vymezí jako klíčovou součást veřejného zdraví, chce EFP prosazovat politiky, které uznávají roli parodontologie v prevenci a léčbě chronických onemocnění, snižování nerovností ve zdraví a zvyšování kvality života.
„Převod výzkumu do politiky a každodenní klinické praxe vyžaduje strukturovaný a koordinovaný přístup napříč vědou, vzděláváním a advokační činností.“
Na tomto základě chceme vytvořit koordinovaný evropský rámec pro epidemiologické a surveillance studie, který umožní získávat robustní a srovnatelná data napříč jednotlivými zeměmi. Tato silnější důkazní základna je nezbytná pro podporu efektivní advokační činnosti vůči institucím, jako jsou Evropská komise a Světová zdravotnická organizace. EFP je zakládajícím členem Platformy pro lepší orální zdraví v Evropě, která spolupracuje s Evropskou komisí na prosazování lepších politik napříč Evropou a na podpoře účinnějších strategií managementu v parodontologické praxi. Jako delegátka EFP v této platformě budu aktivně přispívat k posilování postavení parodontologických priorit.
Jak vaše akademické a výzkumné zázemí ovlivnilo priority vašeho předsednictví v EFP?
Špičkový výzkum a vzdělávání představují hnací sílu EFP. Působení na jednom z předních evropských parodontologických pracovišť a vedení referenční laboratoře orální histologie – s desítkami let odborných zkušeností ve výzkumu parodontologie a implantologie – mi poskytly hluboký vhled do klíčových priorit oboru i do toho, jak je lze účinně řešit. To mě motivovalo k vytvoření vědecké sítě EFP, která umožní členským společnostem efektivněji řešit hlavní priority v parodontologii a implantologii prostřednictvím koordinovaného výzkumného úsilí.
Když se podíváme do budoucna, na které připravované iniciativy EFP se obzvlášť těšíte?
Připravuji překvapení pro mladé parodontology. Zatím nemohu prozradit více, ale věřím, že tato iniciativa dodá energii celé parodontologické komunitě.
Během letošního roku svého předsednictví budu aktivně spolupracovat s organizačním výborem EuroPerio12, abychom zajistili úspěch tohoto kongresu v roce 2028. Zároveň budu podporovat organizaci první akce EFP v Jižní Americe a druhé v Latinské Americe: International Perio Master Clinic, která se uskuteční v Brazílii od 30. dubna do 1. května 2027. Tato iniciativa posílí naši mezinárodní přítomnost a podpoří nové spolupráce. Těším se, že se tam se všemi uvidím.
Na závěr bych ráda zdůraznila, že parodontologie je právem jedním z nejudržitelnějších stomatologických oborů. Ze své podstaty investuje znalosti a dovednosti do zachování přirozených zubů — dokonce i těch, které byly dříve považovány za beznadějné — a tato základní hodnota nesmí být nikdy opomíjena.
Redakční poznámka:
Poznámka redakce:
Více informací o Evropské federaci parodontologie naleznete zde.
To post a reply please login or register