- Rakousko / Österreich
- Bosna a Hercegovina / Босна и Херцеговина
- Bulharsko / България
- Chorvatsko / Hrvatska
- Česká republika & Slovensko / Česká republika & Slovensko
- Francie / France
- Německo / Deutschland
- Řecko / ΕΛΛΑΔΑ
- Itálie / Italia
- Nizozemsko / Nederland
- Severské země / Nordic
- Polsko / Polska
- Portugalsko / Portugal
- Rumunsko a Moldavsko / România & Moldova
- Slovinsko / Slovenija
- Srbsko & Černá Hora / Србија и Црна Гора
- Španělsko / España
- Švýcarsko / Schweiz
- Turecko / Türkiye
- Velká Británie & Irsko / UK & Ireland
Zánět je zkoumán již od starobylých časů. Bylo pozorováno, že po podráždění, poranění nebo infekci reagují tkáně po celém těle zarudnutím (rubor), zduřením (tumor), zvýšením teploty (calor) a bolestivostí (dolour). V dnešní době víme, že zánět je proces řízený buňkami, které odpovídají na signály z těla a bojují s tím, co tělo považuje za intruzi. To vede k akumulaci tekutin a leukocytů v extravaskulární tkáni.
Zánětlivá reakce je prospěšný proces. Ve zdravém parodontu pronikají bakterie během žvýkání, čištění zubů apod. ze sulkulární tekutiny do krevního oběhu a vyvolají obrannou reakci. Zánětlivá reakce se objevuje rutinně, působí proti mikrobiálním výzvám a ničí je, aniž bychom si to uvědomovali. Zánět zaregistrujeme pouze tehdy, je-li reakce prodloužena a řešení mikrobiální výzvy je neúspěšné. Chronický zánět je destruktivní proces, který nastává, pokud není odpověď schopna dokončit svůj normální cyklus odstranění bakterií a obnovení zdravého stavu. Proces pokračuje po delší časové období, kdy se tělo snaží eliminovat bakterie. Poškození tkání se objevuje kvůli aktivitě buněk podílejících se na zánětu a jejich produktů.
Výzkum zánětlivých onemocnění parodontu je rozsáhlý. V následujících bodech je uveden přehled našich současných znalostí:
- Zánět parodontu je iniciován bakteriálním podnětem
- Kaskáda událostí se objevuje jako reakce na podnět (nejprve vrozené neboli nespecifické a následně i adoptivní neboli specifické odpovědi)
- Vrozená reakce musí být aktivně vyřešena. To vyžaduje látky zvané lipoxiny, resolviny a protektiny. Řešení je aktivní proces ke znovunastolení zdravé rovnováhy.
- Omega-3 mastné kyseliny jsou prekurzory resolvinů. Strava může tedy ovlivnit řešení zánětu.
- Zánět je ovlivněn mnoha rizikovými faktory včetně genetiky
- Nadměrná manifestace zánětu je klíčovým aspektem stárnutí, které může ovlivnit a vysvětlit nemoci ve stáří. Zánětlivé mechanismy jsou zásadní pro vznik a progresi onemocnění spojených se stárnutím. Léčba onemocnění parodontu by neměla pouze reagovat na bakteriální podněty, ale měla by rovněž brát v úvahu i zánětlivé složky onemocnění.
- Tento článek pojednává o výše zmíněných faktorech a jeho cílem je zjednodušit a ozřejmit jinak značně komplexní téma
Bakteriální výzva
Již více než 100 let jsou bakterie považovány za hlavní příčinu onemocnění parodontu. Nedávné studie však ukázaly, že v patogenezi onemocnění parodontu se významně uplatňuje nejen počet bakterií, ale také jejich specifické typy. Již od 80. let je ustanoveno, že oblasti s postiženým parodontem obsahují zejména gramnegativní organismy, zatímco zdravé oblasti mají populaci složenou zejména z grampozitivních bakterií. V 90. letech bylo zjištěno, že konkrétní zánětlivá reakce napadeného jedince (hostitele) stejně jako i přítomnost určitých specifických bakterií souvisí s aktivní progresí parodontálního postižení. Čtyři hlavní druhy zodpovědné za vznik a rozvoj onemocněním jsou Porphyromonas gingivalis, Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Tannerella forsythensis (přejmenována z Tannerella forsythia) a Treponema denticola. Tyto patogeny se vyskytují v ekologických komplexech (biofilmech). Ekologický posun v biofilmu, jako je např. změna dostupné výživy, může vést právě k objevení těchto specifických parodontálních patogenů.
Parodontální zánět je iniciován produkty bakterií biofilmu jako jsou lipopolysacharidové molekuly – komponenty buněčné stěny gramnegativních bakterií, které se nenacházejí u grampozitivních bakterií), a to spouští kaskádu reakcí. U zdravého parodontu jsou tyto produkty odstraněny a zánět eliminován. U oslabeného parodontu, parodontopatogenní mikroorganismy jako je P. gingivalis potlačí vrozenou neboli nespecifickou imunitní reakci hostitele paralýzou klíčového kroku hostitelova obranného systému. To umožní jak P. gingivalis, tak i komenzálním bakteriím (benigním i prospěšným) nacházejících se v parodontálních kapsách, prosperovat a růst bez jakéhokoliv rozpoznání nebo odporu hostitele.
P. gingivalis může být přítomna i v nízkých koncentracích, přesto má obrovský vliv na množství a složení okolního bakteriálního prostředí, což následně vede ke vzniku parodontitidy. Z tohoto důvodu je P. gingivalis označována jako „klíčový patogen”, tedy druh, který podporuje a remodeluje mikrobiální komunitu a podněcuje patogenezi. Řada studií bakteriálních modelů se zaměřila na P. gingivalis, tento model je však aplikovatelný i na ostatní parodontopatogenní druhy.
Scénář se odehrává následovně: v hlubokých, nedostupných subgingiválních oblastech oslabeného parodontu brzdí P. gingivalis obranný systém těla blokací protektivních receptorů hostitele. To vytváří dysbiózu mezi hostitelem a plakem, narušuje status quo a naklání rovnováhu směrem k zánětlivé odpovědi. I velmi malé množství P. gingivalis vede k zvýšeným počtům normálně benigních bakterií. To podporuje větší zánětlivou reakci a rozpad tkáně. Rozpadové produkty jako jsou fragmenty kolagenu, zaplavují sulkulární tekutinu a představují významný zdroj nutrice pro P. gingivalis a další parodontopatogenní mikroorganismy, které potřebují esenciální aminokyseliny jako zdroj potravy (kariogenní mikroorganismy naproti tomu prospívají na cukrech). Výše uvedeným způsobem ovlivňují klíčové patogeny své prostředí (parodont) a své normálně poddajné sousedy k vytvoření velmi přívětivého prostředí s vydatným přísunem potravy pro svůj vlastní užitek. Na rozvoji onemocnění se významně podílí jak hostitel, tak i bakterie a postižené úseky parodontu pak mají unikátní mikrobiální složení, které není pozorovatelné u jedinců se zdravým parodontem.
Změny ve složení střevní mikrobioty se rovněž uplatňují v patogenezi dalších zánětlivých onemocnění jako je zánětlivé onemocnění střev, stejně jako u karcinomu tlustého střeva, obezity, diabetu a koronárního srdečního onemocnění. Budoucí léčba a prevence těchto onemocnění může zahrnovat identifikaci a cílení na klíčové patogeny.
Zaujala vás ukázka článku?
Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Prevention CZ/SK 1/2020
stáhněte jej ve formátu PDF
Štítky:
Po. 29 dubna 2024
6:30 (CET) Prague
Root caries: The challenge in today’s cariology
Út. 30 dubna 2024
7:00 (CET) Prague
Neodent Discovery: Neoarch Guided Surgery—from simple to complex cases
Pá. 3 května 2024
7:00 (CET) Prague
Osseointegration in extrēmus: Complex maxillofacial reconstruction & rehabilitation praeteritum, praesens et futurum
St. 8 května 2024
2:00 (CET) Prague
You got this! Diagnosis and management of common oral lesions
Pá. 10 května 2024
2:00 (CET) Prague
Empowering your restorative practice: A comprehensive guide to clear aligner integration and success
Po. 13 května 2024
3:00 (CET) Prague
CREATING MORE PRACTICE TIME THROUGH EFFICIENCY: IMPROVED ACCURACY AND DELEGATION
Po. 13 května 2024
7:00 (CET) Prague
To post a reply please login or register