Opomíjené požadavky na osvětlení stomatologických provozů
Jakých chyb se nejčastěji dopouštějí projektanti?
Na co je vhodné dát pozor při budování nebo rekonstrukci stomatologického provozu?
Vyplatí se požadovat u osvětlení zrakově náročného provozu některé parametry nad rámec normy?
Článek pod tímto názvem poprvé vyšel v časopise StomaTeam č. 2/2014. O zájmu stomatologů o kvalitu osvětlení svědčí jak ohlasy českých čtenářů, tak převzetí tohoto článku do anglické, francouzské či ruské mutace časopisu Cosmetic Dentistry (Dental Tribune). Nyní Vám jej přinášíme v aktualizované podobě.
Osvětlení zubních ordinací se řídí technickou normou ČSN EN 12464-1 specifikující minimální osvětlení pracovních prostorů1, kterou činí závaznou nařízení vlády č. 361/2007 Sb.2 Stávající norma platí od roku 2012 a některé osvětlovací soustavy navržené podle předchozí normy z roku 2004 jsou již nevyhovující. Požadavky normy je třeba brát jako hygienické minimum. Požadavky norem jsou kompromisem mezi průměrnými fyziologickými potřebami a průměrnými ekonomickými možnostmi. Podle ergonomických výzkumů lidé na pracovišti nejvíce preferují celkovou osvětlenost (mimo operační pole a jeho bezprostřední okolí) alespoň okolo 1000 lx, zatímco norma předepisuje minimálně 500 lx. Norma udává udržovanou osvětlenost Ēm (hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout). Klesne-li skutečná osvětlenost E pod Ēm, je třeba provést údržbu soustavy: čištění svítidel, výměnu světelných zdrojů, vymalování apod.
Odpovídající osvětlenost operačního pole je pro zrakový výkon zcela nezbytná. Norma3 pro operační lampy na soupravě požaduje osvětlenost operačního pole minimálně 15 000 lx v elipse o rozměrech 50 × 25 mm (místo zrakového úkolu); ve vzdálenosti 60 mm od jejího horního okraje je však povoleno jen 1200 luxů, aby neoslňovala pacienta.
Neustálá readaptace oka mezi velmi jasnými a tmavými plochami vede ke zrakové, a nakonec i celkové únavě. Pomocí je zde výkonné svítidlo zavěšené nad křeslem, které zajišťuje – a často i několikanásobně přesahuje – požadovanou minimální udržovanou osvětlenost pacienta 1000 lx (odpovídá bezprostřednímu okolí zrakového úkolu – pás šířky alespoň 0,5 m kolem místa zrakového úkolu). Menší kontrast znamená pro lékaře lepší zrakovou pohodu. S výhodou se zde používají chladné tóny bílého světla, na které je periferní zrak citlivější a dosáhne se tak snížení vnímaného kontrastu. Norma požaduje světlo s vysokým všeobecným indexem podání barev Ra > 90. Pacienti, kteří jsou nuceni se dívat do svítidla, nejlépe tolerují matné svítící plochy.
Parametr
Obr. 1
Obr. 2
Celkové osvětlení ordinace
20–2000 lx û
600–1500 lx ü
Rovnoměrnost celkově
nevyhovující û
velmi dobrá ü
Osvětlení pacienta
2000–5000 lx ü
1000–3000 lx ü
Osvětlení instrumentů
100–200 lx û
500–700 lx ü
Osvětlení přípravy materiálů
30–300 lx ü
500–750 lx ü
Osvětlení stolu sestry
50–300 lx û
500–750 lx ü
Osvětlení stolu lékaře
20–100 lx û
700–800 lx ü
Osvětlení pozadí
20–1000 lx û
600–1000 lx ü
Všeobecný index podání barev
80–89 û
> 90 ü
Shoda s normou
NE û
ANO ü
Modelová ordinace má rozměry 5 × 6 m a výšku stropu 2,8 m. Svítidlo nad křeslem je zavěšeno ve výšce 2,2 m. Rozmístění doplňkových svítidel je kompromisem mezi funkčností a estetikou.
Kromě zrakového úkolu v dutině ústní najdeme v ordinaci celou řadu dalších míst: instrumentační stolek, ovládání a displeje diagnostických přístrojů, přípravu materiálů, stůl s počítačem, kartotéku a další. Ve všech těchto místech musí být rovněž splněno požadované osvětlení pro dané činnosti. Zároveň musí být splněna minimální celková osvětlenost ordinace 500 lx, což však není ideální hodnota, ale ergonomické minimum.
Jednou ze zásadních novinek v novelizované normě je pozadí úkolu, což je plocha navazující na bezprostřední okolí úkolu, široká alespoň 3 m v mezích prostoru. Ta má být dle normy osvětlena nejméně 1/3 skutečné osvětlenosti bezprostředního okolí úkolu. Zde také dochází k nejčastějším chybám při návrhu osvětlení podle staré normy. Pod výkonným závěsným svítidlem se slabou nepřímou složkou snadno naměříme osvětlenost pacienta až 5000 lx. Pozadí úkolu, které tvoří většinu místnosti, by v tomto případě mělo být osvětleno 1670 lx, což je poměrně nákladné dosáhnout. Tento poměr nebyl splněn ani v jedné z desítek měřených ordinací, kde bylo nad soupravou umístěno výkonné závěsné svítidlo. Norma nás zde nutí chápat ordinaci jako celek, kde záleží nejen na osvětlenosti pacienta, ale i na rovnoměrnosti a přijatelném kontrastu v celém prostoru. Příliš vysoký výkon závěsného svítidla tak naruší rovnoměrnost osvětlení – viz obrázky 1 a 2.
Nad rámec normy
Ačkoliv to norma1 nevyžaduje, je žádoucí, aby světelné prostředí na celém pracovišti bylo homogenní, což obnáší použití jednotného typu světelných zdrojů (zářivky či světelné diody), které jsou spektrálně co nejlépe v souladu s přirozeným denním světlem. Kombinace různých typů a tónů světla (halogenová žárovka, odlišné typy zářivek, různé LED pásky) je pro zrak nepřirozená, protože vyžaduje neustálou chromatickou readaptaci.
Měření prováděná v ordinacích ukazují, že osvětlení okolí úkolu i celkové osvětlení jsou často nedostatečná, se všemi důsledky zrakové únavy. Výjimkou není ani pouhých 150 lx na místě pro přípravu materiálů či na stole s počítačem. Časté je také nedodržování plánu údržby. Řada ordinací zřízených ve starší zástavbě nemá osvětlení instalované zcela podle projektu, zůstávají zachovaná stará svítidla navrhovaná ještě podle velmi staré normy, která požadovala v kancelářích jen 300 lx. Na osvětlení se opravdu vyplatí nešetřit. S věkem navíc roste potřeba světla.
Mezi další, neméně důležité, parametry osvětlení patří rovnoměrnost, index oslnění, podání barev, nevizuální účinky světla nebo jeho míhání.
Je třeba upozornit, že ani v jednom případě nestačí hlavní svítidlo na splnění všech podmínek osvětlenosti. Proto jsou nezbytná další svítidla, která zaručí správné osvětlení pozadí a dostatečnou rovnoměrnost. V případě obrázku 2 je dosažení požadovaných hodnot ekonomicky méně náročné.
Literatura:
1. ČSN EN 12464-1:2012 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších zákonů.
3. ČSN EN ISO 9680:2015 Stomatologie – Stomatologická pracovní svítidla.
Za předsednictví prof. Mii Rakić usiluje Evropská federace parodontologie o to, aby se parodontální zdraví stalo silnější prioritou napříč Evropou i mimo ni, a to prostřednictvím prohlubování vazeb mezi výzkumem, klinickou praxí a veřejným zdravím. Obrázek: Jacob Lund / Adobe Stock
Prof. Mia Rakić, nově jmenovaná prezidentka Evropské federace parodontologie (EFP), přináší do této funkce silné akademické i klinické zázemí v oblasti parodontologie, orální medicíny a orální histologie. Jako profesorka histologie na Univerzitě v Bernu a vedoucí Laboratoře orální histologie Roberta K. Schenka je uznávána pro své odborné znalosti v oblasti personalizovaného managementu kostních patologií. V rozhovoru pro Dental Tribune International hovoří prof. Rakić o svých prioritách pro období předsednictví EFP, mezi něž patří posílení spolupráce mezi národními společnostmi, vybudování robustnější důkazní základny pro politiku parodontálního zdraví a ukotvení parodontologie jako oboru, který podporuje jak orální, tak celkové zdraví.
Prezidentka Evropské federace parodontologie prof. Mia Rakić zdůraznila rostoucí význam parodontologie ve zdravotní politice. Obrázek: prof. Mia Rakić
Prof. Rakić, v EFP působíte aktivně již mnoho let. Jak tato cesta formovala vaši vizi v roli nově jmenované prezidentky?
Moje dlouholetá práce v EFP mi pomohla porozumět složitosti podpory silné a propojené parodontologické komunity napříč Evropou. Zároveň mi umožnila pochopit rozsah působení EFP a vytvořit konkrétní akční plán pro rok mého předsednictví.
Jste nejmladší prezidentkou v historii organizace. Jaké příležitosti vidíte pro větší zapojení mladších zubních lékařů a dalších dentálních odborníků do činnosti EFP?
Jsem hrdá na to, že mohu vést mnohonárodní federaci, která sdružuje různé generace a perspektivy z celé Evropy. EFP aktivně podporuje zapojení mladších generací napříč celým spektrem svých aktivit — včetně workshopů a kongresů, jako jsou EuroPerio a Perio Master Clinic. Když jsem se poprvé zapojila do vedení EFP, jednou z mých klíčových odpovědností byl Gum Health Day, který se tehdy zaměřoval právě na zapojení mladších generací. Tato zkušenost posílila mé přesvědčení, že mladí odborníci budou hrát zásadní roli v budoucnosti parodontologie i orálního zdraví.
Během svého předsednictví bych ráda hledala způsoby, jak mladé odborníky příměji zapojit do spolupráce s lékařskými společnostmi zaměřenými na kardiologii, neurologii, endokrinologii a gastroenterologii, protože narůstající množství důkazů poukazuje na úzké souvislosti mezi parodontálním zdravím a těmito medicínskými oblastmi. Mladší odborníci bývají často efektivnější v komunikaci komplexních informací různým cílovým skupinám, včetně zdravotnických pracovníků, tvůrců politik i pacientů. Proto skutečně věřím v jejich rozhodující roli při překlenování těchto mezer.
Působila jste v různých evropských zemích. Jak plánujete posílit spolupráci ve výzkumu parodontologie a v klinické praxi napříč Evropou?
Moje práce v různých evropských zemích mi pomohla ocenit sílu federace, která dokáže sjednotit 47 národních vědeckých parodontologických společností. Právě synergie odlišných přístupů ve vzdělávání, výzkumu a klinické praxi činí EFP jedinečnou a silnou. Hlavním cílem mého předsednictví je proto posílit spolupráci mezi EFP a jejími členskými společnostmi.
Jednou z mých priorit je vytvořit v rámci EFP evropskou vědeckou síť. Tato platforma by podporovala propojení mezi jednotlivými výzkumníky, národními společnostmi a výbory EFP, zlepšovala sdílení znalostí a zajistila rychlou identifikaci, konsolidaci a především převod nově vznikajících priorit do konkrétních kroků.
Jednou z vašich klíčových priorit je vybudování silnější důkazní základny pro politiku parodontálního zdraví. Jaké konkrétní kroky podnikne EFP, aby převedla výzkum do politiky a každodenní klinické praxe?
Převádění výsledků výzkumu do zdravotní politiky a každodenní klinické praxe vyžaduje strukturovaný a koordinovaný přístup propojující vědu, vzdělávání a prosazování odborných zájmů. Prvním krokem je efektivní implementace výsledků výzkumu do klinického prostředí.
EFP bude i nadále vyvíjet vysoce kvalitní klinická doporučení a praktické nástroje, které podporují klinické pracovníky při uplatňování současných vědeckých poznatků v každodenní péči, a zároveň bude rozšiřovat své vzdělávací a certifikační programy. Tyto aktivity společně pomohou klinikům rychle začleňovat nejnovější vědecké důkazy do každodenní péče o pacienty.
V rámci strategického plánu na období 2026–2030 se EFP zavazuje posílit svůj vliv na tvorbu politik a rozšířit povědomí veřejnosti na národní, evropské i globální úrovni. Tím, že parodontální zdraví vymezí jako klíčovou součást veřejného zdraví, chce EFP prosazovat politiky, které uznávají roli parodontologie v prevenci a léčbě chronických onemocnění, snižování nerovností ve zdraví a zvyšování kvality života.
„Převod výzkumu do politiky a každodenní klinické praxe vyžaduje strukturovaný a koordinovaný přístup napříč vědou, vzděláváním a advokační činností.“
Na tomto základě chceme vytvořit koordinovaný evropský rámec pro epidemiologické a surveillance studie, který umožní získávat robustní a srovnatelná data napříč jednotlivými zeměmi. Tato silnější důkazní základna je nezbytná pro podporu efektivní advokační činnosti vůči institucím, jako jsou Evropská komise a Světová zdravotnická organizace. EFP je zakládajícím členem Platformy pro lepší orální zdraví v Evropě, která spolupracuje s Evropskou komisí na prosazování lepších politik napříč Evropou a na podpoře účinnějších strategií managementu v parodontologické praxi. Jako delegátka EFP v této platformě budu aktivně přispívat k posilování postavení parodontologických priorit.
Jak vaše akademické a výzkumné zázemí ovlivnilo priority vašeho předsednictví v EFP?
Špičkový výzkum a vzdělávání představují hnací sílu EFP. Působení na jednom z předních evropských parodontologických pracovišť a vedení referenční laboratoře orální histologie – s desítkami let odborných zkušeností ve výzkumu parodontologie a implantologie – mi poskytly hluboký vhled do klíčových priorit oboru i do toho, jak je lze účinně řešit. To mě motivovalo k vytvoření vědecké sítě EFP, která umožní členským společnostem efektivněji řešit hlavní priority v parodontologii a implantologii prostřednictvím koordinovaného výzkumného úsilí.
Když se podíváme do budoucna, na které připravované iniciativy EFP se obzvlášť těšíte?
Připravuji překvapení pro mladé parodontology. Zatím nemohu prozradit více, ale věřím, že tato iniciativa dodá energii celé parodontologické komunitě.
Během letošního roku svého předsednictví budu aktivně spolupracovat s organizačním výborem EuroPerio12, abychom zajistili úspěch tohoto kongresu v roce 2028. Zároveň budu podporovat organizaci první akce EFP v Jižní Americe a druhé v Latinské Americe: International Perio Master Clinic, která se uskuteční v Brazílii od 30. dubna do 1. května 2027. Tato iniciativa posílí naši mezinárodní přítomnost a podpoří nové spolupráce. Těším se, že se tam se všemi uvidím.
Na závěr bych ráda zdůraznila, že parodontologie je právem jedním z nejudržitelnějších stomatologických oborů. Ze své podstaty investuje znalosti a dovednosti do zachování přirozených zubů — dokonce i těch, které byly dříve považovány za beznadějné — a tato základní hodnota nesmí být nikdy opomíjena.
Redakční poznámka:
Poznámka redakce:
Více informací o Evropské federaci parodontologie naleznete zde.
International / International
Brazílie / Brasil
Kanada / Canada
Latinská Amerika / Latinoamérica
USA / USA
Rakousko / Österreich
Bosna a Hercegovina / Босна и Херцеговина
Bulharsko / България
Chorvatsko / Hrvatska
Francie / France
Německo / Deutschland
Řecko / ΕΛΛΑΔΑ
Maďarsko / Hungary
Itálie / Italia
Nizozemsko / Nederland
Severské země / Nordic
Polsko / Polska
Portugalsko / Portugal
Rumunsko a Moldavsko / România & Moldova
Slovinsko / Slovenija
Srbsko & Černá Hora / Србија и Црна Гора
Španělsko / España
Švýcarsko / Schweiz
Turecko / Türkiye
Velká Británie & Irsko / UK & Ireland
Čína / 中国
Indie / भारत गणराज्य
Pákistán / Pākistān
Vietnam / Việt Nam
ASEAN / ASEAN
Izrael / מְדִינַת יִשְׂרָאֵל
Alžírsko, Maroko a Tunisko / الجزائر والمغرب وتونس
Blízký východ / Middle East
Bc. Adéla GruberováWebinář na
Bc. Kamila GenšorWebinář na
Rozálie Němcová
To post a reply please login or register