DT News - Czech Republic and Slovakia - Osvětlení zubních ordinací

Search Dental Tribune

Osvětlení zubních ordinací

Ing. Antonín Fuksa, Bc. Filip Svoboda

Ing. Antonín Fuksa, Bc. Filip Svoboda

Ne. 2 září 2018

uložit

Opomíjené požadavky na osvětlení stomatologických provozů

Jakých chyb se nejčastěji dopouštějí projektanti?
Na co je vhodné dát pozor při budování nebo rekonstrukci stomatologického provozu?
Vyplatí se požadovat u osvětlení zrakově náročného provozu některé parametry nad rámec normy?

Článek pod tímto názvem poprvé vyšel v časopise StomaTeam č. 2/2014. O zájmu stomatologů o kvalitu osvětlení svědčí jak ohlasy českých čtenářů, tak převzetí tohoto článku do anglické, francouzské či ruské mutace časopisu Cosmetic Dentistry (Dental Tribune). Nyní Vám jej přinášíme v aktualizované podobě.

Osvětlení zubních ordinací se řídí technickou normou ČSN EN 12464-1 specifikující minimální osvětlení pracovních prostorů1, kterou činí závaznou nařízení vlády č. 361/2007 Sb.2 Stávající norma platí od roku 2012 a některé osvětlovací soustavy navržené podle předchozí normy z roku 2004 jsou již nevyhovující. Požadavky normy je třeba brát jako hygienické minimum. Požadavky norem jsou kompromisem mezi průměrnými fyziologickými potřebami a průměrnými ekonomickými možnostmi. Podle ergonomických výzkumů lidé na pracovišti nejvíce preferují celkovou osvětlenost (mimo operační pole a jeho bezprostřední okolí) alespoň okolo 1000 lx, zatímco norma předepisuje minimálně 500 lx. Norma udává udržovanou osvětlenost Ēm (hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout). Klesne-li skutečná osvětlenost E pod Ēm, je třeba provést údržbu soustavy: čištění svítidel, výměnu světelných zdrojů, vymalování apod.

Odpovídající osvětlenost operačního pole je pro zrakový výkon zcela nezbytná. Norma3 pro operační lampy na soupravě požaduje osvětlenost operačního pole minimálně 15 000 lx v elipse o rozměrech 50 × 25 mm (místo zrakového úkolu); ve vzdálenosti 60 mm od jejího horního okraje je však povoleno jen 1200 luxů, aby neoslňovala pacienta.
Neustálá readaptace oka mezi velmi jasnými a tmavými plochami vede ke zrakové, a nakonec i celkové únavě. Pomocí je zde výkonné svítidlo zavěšené nad křeslem, které zajišťuje – a často i několikanásobně přesahuje – požadovanou minimální udržovanou osvětlenost pacienta 1000 lx (odpovídá bezprostřednímu okolí zrakového úkolu – pás šířky alespoň 0,5 m kolem místa zrakového úkolu). Menší kontrast znamená pro lékaře lepší zrakovou pohodu. S výhodou se zde používají chladné tóny bílého světla, na které je periferní zrak citlivější a dosáhne se tak snížení vnímaného kontrastu. Norma požaduje světlo s vysokým všeobecným indexem podání barev Ra > 90. Pacienti, kteří jsou nuceni se dívat do svítidla, nejlépe tolerují matné svítící plochy.

Parametr Obr. 1 Obr. 2
Celkové osvětlení ordinace 20–2000 lx û 600–1500 lx ü
Rovnoměrnost celkově nevyhovující û velmi dobrá ü
Osvětlení pacienta 2000–5000 lx ü 1000–3000 lx ü
Osvětlení instrumentů 100–200 lx û 500–700 lx ü
Osvětlení přípravy materiálů 30–300 lx ü 500–750 lx ü
Osvětlení stolu sestry 50–300 lx û 500–750 lx ü
Osvětlení stolu lékaře 20–100 lx û 700–800 lx ü
Osvětlení pozadí 20–1000 lx û 600–1000 lx ü
Všeobecný index podání barev 80–89 û > 90 ü
Shoda s normou NE û ANO ü

 

Modelová ordinace má rozměry 5 × 6 m a výšku stropu 2,8 m. Svítidlo nad křeslem je zavěšeno ve výšce 2,2 m. Rozmístění doplňkových svítidel je kompromisem mezi funkčností a estetikou.
Kromě zrakového úkolu v dutině ústní najdeme v ordinaci celou řadu dalších míst: instrumentační stolek, ovládání a displeje diagnostických přístrojů, přípravu materiálů, stůl s počítačem, kartotéku a další. Ve všech těchto místech musí být rovněž splněno požadované osvětlení pro dané činnosti. Zároveň musí být splněna minimální celková osvětlenost ordinace 500 lx, což však není ideální hodnota, ale ergonomické minimum.
Jednou ze zásadních novinek v novelizované normě je pozadí úkolu, což je plocha navazující na bezprostřední okolí úkolu, široká alespoň 3 m v mezích prostoru. Ta má být dle normy osvětlena nejméně 1/3 skutečné osvětlenosti bezprostředního okolí úkolu. Zde také dochází k nejčastějším chybám při návrhu osvětlení podle staré normy. Pod výkonným závěsným svítidlem se slabou nepřímou složkou snadno naměříme osvětlenost pacienta až 5000 lx. Pozadí úkolu, které tvoří většinu místnosti, by v tomto případě mělo být osvětleno 1670 lx, což je poměrně nákladné dosáhnout. Tento poměr nebyl splněn ani v jedné z desítek měřených ordinací, kde bylo nad soupravou umístěno výkonné závěsné svítidlo. Norma nás zde nutí chápat ordinaci jako celek, kde záleží nejen na osvětlenosti pacienta, ale i na rovnoměrnosti a přijatelném kontrastu v celém prostoru. Příliš vysoký výkon závěsného svítidla tak naruší rovnoměrnost osvětlení – viz obrázky 1 a 2.

Nad rámec normy
Ačkoliv to norma1 nevyžaduje, je žádoucí, aby světelné prostředí na celém pracovišti bylo homogenní, což obnáší použití jednotného typu světelných zdrojů (zářivky či světelné diody), které jsou spektrálně co nejlépe v souladu s přirozeným denním světlem. Kombinace různých typů a tónů světla (halogenová žárovka, odlišné typy zářivek, různé LED pásky) je pro zrak nepřirozená, protože vyžaduje neustálou chromatickou readaptaci.

Měření prováděná v ordinacích ukazují, že osvětlení okolí úkolu i celkové osvětlení jsou často nedostatečná, se všemi důsledky zrakové únavy. Výjimkou není ani pouhých 150 lx na místě pro přípravu materiálů či na stole s počítačem. Časté je také nedodržování plánu údržby. Řada ordinací zřízených ve starší zástavbě nemá osvětlení instalované zcela podle projektu, zůstávají zachovaná stará svítidla navrhovaná ještě podle velmi staré normy, která požadovala v kancelářích jen 300 lx. Na osvětlení se opravdu vyplatí nešetřit. S věkem navíc roste potřeba světla.

Mezi další, neméně důležité, parametry osvětlení patří rovnoměrnost, index oslnění, podání barev, nevizuální účinky světla nebo jeho míhání.
Je třeba upozornit, že ani v jednom případě nestačí hlavní svítidlo na splnění všech podmínek osvětlenosti. Proto jsou nezbytná další svítidla, která zaručí správné osvětlení pozadí a dostatečnou rovnoměrnost. V případě obrázku 2 je dosažení požadovaných hodnot ekonomicky méně náročné.
Literatura:
1. ČSN EN 12464-1:2012 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších zákonů.
3. ČSN EN ISO 9680:2015 Stomatologie – Stomatologická pracovní svítidla.

Studie ukazuje, že orální bakterie mohou být příčinou mozkových abscesů

V nedávné studii vědci zjistili přítomnost ústních bakterií v dříve diagnostikovaných mozkových abscesech, které neměly vysvětlitelný původ. Vzhledem k těmto zjištěním se domnívají, že ústní bakterie mohou být nedostatečně rozpoznanou příčinou abscesů v mozku. (Obrázek: Kateryna Kon/Shutterstock)

PLYMOUTH, Velká Británie: V zajímavé studii vědci zkoumali roli ústních bakterií při vzniku mozkových abscesů. Zjistili, že vzorky mozkových abscesů, u nichž nebyl identifikován primární zdroj infekce, obsahovaly vysoký počet ústních bakterií, a usoudili, že bakterie, které způsobují ústní infekce, by mohly přispívat i ke vzniku mozkových abscesů. Na základě těchto zjištění dospěli vědci k závěru, že udržování dobrého stavu ústní dutiny může u některých jedinců pomoci zabránit vzniku mozkových abscesů.

Ve své studii vědci zkoumali záznamy 87 pacientů s abscesy mozku, kteří byli přijati na jedno britské neurochirurgické oddělení v průběhu 16 let. Použili mikrobiologické údaje získané z odběrů vzorků abscesů a periferních kultur ke kategorizaci druhů bakterií v rámci dvou skupin: případů, kdy nebyl zjištěn primární zdroj infekce (u 52 pacientů) a případů, u kterých byl zjištěn infekční zdroj vzniku mozkových abscesů (u 35 pacientů). Mikrobiologické údaje byly následně prověřeny za účelem identifikace běžných bakterií v dutině ústní v každé skupině.

Výsledky ukázaly, že u 52 pacientů v první skupině byla přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost, že se v jejich vzorcích objeví bakterie z ústní dutiny. Navíc měli v nálezu výrazně vyšší počet Streptococcus anginosus, jednoho z nejčastějších druhů bakterií vyskytujících se v mozkových abscesech.

Ve světle těchto zjištění autoři tvrdili, že ústní dutina může být zdrojem infekce u pacientů s mozkovými abscesy neznámého původu, a tvrdili, že by mělo být nanejvýš důležité pečlivě přezkoumat zdravotní stav ústní dutiny pacientů s mozkovými abscesy.

Hlavní autorka Dr. Holly Royová, klinická lektorka neurochirurgie na Plymouthské univerzitě, v tiskové zprávě uvedla: „Ačkoli je známo mnoho možných příčin vzniku mozkových abscesů, původ infekce zůstává často klinicky neidentifikován. Bylo překvapivé, že se v mozkových abscesech nevysvětlitelného původu často objevují bakterie vyskytující se v dutině ústní. To akcentuje význam používání citlivějších technik k posouzení ústní dutiny jako potenciálního zdroje bakterií u pacientů s mozkovými abscesy a také význam zlepšení stomatologické péče a ústní hygieny obecně.“

Výzkumníci se domnívají, že budoucí studie by měly zahrnovat screening ústní dutiny a analýzu mikrobiomu, aby pomohly stanovit příčinnou souvislost mezi zdravím ústní dutiny a mozkovými abscesy a vyvinout strategie prevence.

Studie je součástí probíhajícího výzkumu univerzitní skupiny pro výzkum ústního mikrobiomu, jehož cílem je prozkoumat souvislost mezi ústním mikrobiomem a různými kardiovaskulárními a neurologickými onemocněními.
Studie s názvem „Oral microbes and the formation of cerebral abscesses: A single-centre retrospective study“, byla publikována online 17. listopadu 2022 v časopise Journal of Dentistry.

To post a reply please login or register
advertisement
advertisement