Search Dental Tribune

Osvětlení zubních ordinací

Ing. Antonín Fuksa, Bc. Filip Svoboda

Ing. Antonín Fuksa, Bc. Filip Svoboda

Ne. 2 září 2018

uložit

Opomíjené požadavky na osvětlení stomatologických provozů

Jakých chyb se nejčastěji dopouštějí projektanti?
Na co je vhodné dát pozor při budování nebo rekonstrukci stomatologického provozu?
Vyplatí se požadovat u osvětlení zrakově náročného provozu některé parametry nad rámec normy?

Článek pod tímto názvem poprvé vyšel v časopise StomaTeam č. 2/2014. O zájmu stomatologů o kvalitu osvětlení svědčí jak ohlasy českých čtenářů, tak převzetí tohoto článku do anglické, francouzské či ruské mutace časopisu Cosmetic Dentistry (Dental Tribune). Nyní Vám jej přinášíme v aktualizované podobě.

Osvětlení zubních ordinací se řídí technickou normou ČSN EN 12464-1 specifikující minimální osvětlení pracovních prostorů1, kterou činí závaznou nařízení vlády č. 361/2007 Sb.2 Stávající norma platí od roku 2012 a některé osvětlovací soustavy navržené podle předchozí normy z roku 2004 jsou již nevyhovující. Požadavky normy je třeba brát jako hygienické minimum. Požadavky norem jsou kompromisem mezi průměrnými fyziologickými potřebami a průměrnými ekonomickými možnostmi. Podle ergonomických výzkumů lidé na pracovišti nejvíce preferují celkovou osvětlenost (mimo operační pole a jeho bezprostřední okolí) alespoň okolo 1000 lx, zatímco norma předepisuje minimálně 500 lx. Norma udává udržovanou osvětlenost Ēm (hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout). Klesne-li skutečná osvětlenost E pod Ēm, je třeba provést údržbu soustavy: čištění svítidel, výměnu světelných zdrojů, vymalování apod.

Odpovídající osvětlenost operačního pole je pro zrakový výkon zcela nezbytná. Norma3 pro operační lampy na soupravě požaduje osvětlenost operačního pole minimálně 15 000 lx v elipse o rozměrech 50 × 25 mm (místo zrakového úkolu); ve vzdálenosti 60 mm od jejího horního okraje je však povoleno jen 1200 luxů, aby neoslňovala pacienta.
Neustálá readaptace oka mezi velmi jasnými a tmavými plochami vede ke zrakové, a nakonec i celkové únavě. Pomocí je zde výkonné svítidlo zavěšené nad křeslem, které zajišťuje – a často i několikanásobně přesahuje – požadovanou minimální udržovanou osvětlenost pacienta 1000 lx (odpovídá bezprostřednímu okolí zrakového úkolu – pás šířky alespoň 0,5 m kolem místa zrakového úkolu). Menší kontrast znamená pro lékaře lepší zrakovou pohodu. S výhodou se zde používají chladné tóny bílého světla, na které je periferní zrak citlivější a dosáhne se tak snížení vnímaného kontrastu. Norma požaduje světlo s vysokým všeobecným indexem podání barev Ra > 90. Pacienti, kteří jsou nuceni se dívat do svítidla, nejlépe tolerují matné svítící plochy.

Parametr Obr. 1 Obr. 2
Celkové osvětlení ordinace 20–2000 lx û 600–1500 lx ü
Rovnoměrnost celkově nevyhovující û velmi dobrá ü
Osvětlení pacienta 2000–5000 lx ü 1000–3000 lx ü
Osvětlení instrumentů 100–200 lx û 500–700 lx ü
Osvětlení přípravy materiálů 30–300 lx ü 500–750 lx ü
Osvětlení stolu sestry 50–300 lx û 500–750 lx ü
Osvětlení stolu lékaře 20–100 lx û 700–800 lx ü
Osvětlení pozadí 20–1000 lx û 600–1000 lx ü
Všeobecný index podání barev 80–89 û > 90 ü
Shoda s normou NE û ANO ü

 

Modelová ordinace má rozměry 5 × 6 m a výšku stropu 2,8 m. Svítidlo nad křeslem je zavěšeno ve výšce 2,2 m. Rozmístění doplňkových svítidel je kompromisem mezi funkčností a estetikou.
Kromě zrakového úkolu v dutině ústní najdeme v ordinaci celou řadu dalších míst: instrumentační stolek, ovládání a displeje diagnostických přístrojů, přípravu materiálů, stůl s počítačem, kartotéku a další. Ve všech těchto místech musí být rovněž splněno požadované osvětlení pro dané činnosti. Zároveň musí být splněna minimální celková osvětlenost ordinace 500 lx, což však není ideální hodnota, ale ergonomické minimum.
Jednou ze zásadních novinek v novelizované normě je pozadí úkolu, což je plocha navazující na bezprostřední okolí úkolu, široká alespoň 3 m v mezích prostoru. Ta má být dle normy osvětlena nejméně 1/3 skutečné osvětlenosti bezprostředního okolí úkolu. Zde také dochází k nejčastějším chybám při návrhu osvětlení podle staré normy. Pod výkonným závěsným svítidlem se slabou nepřímou složkou snadno naměříme osvětlenost pacienta až 5000 lx. Pozadí úkolu, které tvoří většinu místnosti, by v tomto případě mělo být osvětleno 1670 lx, což je poměrně nákladné dosáhnout. Tento poměr nebyl splněn ani v jedné z desítek měřených ordinací, kde bylo nad soupravou umístěno výkonné závěsné svítidlo. Norma nás zde nutí chápat ordinaci jako celek, kde záleží nejen na osvětlenosti pacienta, ale i na rovnoměrnosti a přijatelném kontrastu v celém prostoru. Příliš vysoký výkon závěsného svítidla tak naruší rovnoměrnost osvětlení – viz obrázky 1 a 2.

Nad rámec normy
Ačkoliv to norma1 nevyžaduje, je žádoucí, aby světelné prostředí na celém pracovišti bylo homogenní, což obnáší použití jednotného typu světelných zdrojů (zářivky či světelné diody), které jsou spektrálně co nejlépe v souladu s přirozeným denním světlem. Kombinace různých typů a tónů světla (halogenová žárovka, odlišné typy zářivek, různé LED pásky) je pro zrak nepřirozená, protože vyžaduje neustálou chromatickou readaptaci.

Měření prováděná v ordinacích ukazují, že osvětlení okolí úkolu i celkové osvětlení jsou často nedostatečná, se všemi důsledky zrakové únavy. Výjimkou není ani pouhých 150 lx na místě pro přípravu materiálů či na stole s počítačem. Časté je také nedodržování plánu údržby. Řada ordinací zřízených ve starší zástavbě nemá osvětlení instalované zcela podle projektu, zůstávají zachovaná stará svítidla navrhovaná ještě podle velmi staré normy, která požadovala v kancelářích jen 300 lx. Na osvětlení se opravdu vyplatí nešetřit. S věkem navíc roste potřeba světla.

Mezi další, neméně důležité, parametry osvětlení patří rovnoměrnost, index oslnění, podání barev, nevizuální účinky světla nebo jeho míhání.
Je třeba upozornit, že ani v jednom případě nestačí hlavní svítidlo na splnění všech podmínek osvětlenosti. Proto jsou nezbytná další svítidla, která zaručí správné osvětlení pozadí a dostatečnou rovnoměrnost. V případě obrázku 2 je dosažení požadovaných hodnot ekonomicky méně náročné.
Literatura:
1. ČSN EN 12464-1:2012 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších zákonů.
3. ČSN EN ISO 9680:2015 Stomatologie – Stomatologická pracovní svítidla.

Dyson představil zubní kartáček CameraJet na Světovém dentálním kongresu FDI

Kartáček CameraJet v jediném přístroji kombinuje variabilní sonické oscilace, kamerou naváděný výplach mezizubních prostor a doplnitelný zásobník ústní vody. (Všechny fotografie: Dental Tribune International)

Po. 7 září 2026

uložit

PRAHA, Česká republika: Společnost Dyson představila na Světovém dentálním kongresu FDI v Praze dentálním odborníkům svůj nový zubní kartáček CameraJet. Přístroj kombinuje sonické čištění zubů, integrovanou kameru, strojové učení a cílený proud ústní vody určený k současnému čištění mezizubních prostor. Prezentace navázala na oficiální uvedení produktu, které se uskutečnilo začátkem tohoto týdne v Paříži.

Základem systému je technologie, kterou Dyson označuje jako Gap Optical Targeting. Makrokamera s rozlišením 100 000 pixelů analyzuje 28 snímků za sekundu a v reálném čase identifikuje mezizubní prostory. Podle společnosti dokáže systém rozpoznat mezizubní prostor a během 100 ms aktivovat kuželovitý proud ústní vody. Systém využívající strojové učení byl vyvinut na základě více než 470 000 dentálních snímků. Kartáček využívá také variabilní sonické oscilace, které mají udržovat pohyb vláken při kontaktu s povrchem zubu.

Vývoj cíleného proudu ústní vody zahrnoval také laboratorní testování s využitím materiálu simulujícího zubní plak, který vznikl během pětileté spolupráce společnosti Dyson se stomatologickou fakultou Singapurské národní univerzity. Podle společnosti Dyson byl kuželovitý proud navržen tak, aby při nižším tlaku zasahoval větší plochu pokrytou plakem než konvenční úzké proudy vody.

Důraz na zlepšení domácí péče

Panelová diskuse se zaměřila na to, jak by tyto technologie mohly pomoci řešit přetrvávající problémy v preventivní péči o orální zdraví. Dr. Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory, zdůraznil, že jednou z dlouhodobých výzev stomatologie je přenést odborná doporučení do důsledně dodržovaných každodenních návyků. „Právě v oblasti chování přetrvává nenaplněná potřeba: nejde o více informací, ale o spolehlivé dodržování doporučení napříč populací,“ uvedl dr. Šmucler. „I tam, kde je odborná péče na velmi vysoké úrovni, zůstává domácí péče slabým místem prevence na populační úrovni.“

Poukázal na to, že dentální odborníci mají zpravidla jen omezený přehled o tom, nakolik pacienti mezi jednotlivými návštěvami ordinace dodržují doporučení týkající se ústní hygieny. Technologie schopné sledovat různé aspekty každodenní péče o dutinu ústní by podle něj mohly přinést lepší představu o návycích pacientů a jejich technice čištění. „Budoucnost ústní hygieny nespočívá v nabádání lidí k důslednější péči. Spočívá ve vývoji nových řešení, která jim usnadní život,“ zdůraznil dr. Šmucler.

Dr. Iain Chapple, emeritní profesor stomatologie na Univerzitě v Birminghamu ve Spojeném království, rovněž zdůraznil význam účinné každodenní kontroly zubního plaku a účastníkům sdělil, že „budoucnost patří domácí péči“. Panel se dále věnoval mezizubnímu čištění a dlouhodobému dodržování doporučení pro ústní hygienu.

Poznatky z laboratorního a klinického výzkumu

Dr. Tomas Lang, výkonný ředitel a spoluzakladatel institutu orální medicíny ORMED při Univerzitě Witten/Herdecke v Německu, představil výsledky testování pomocí robotického modelu čištění zubů institutu ORMED. Tento model využívá umělou dutinu ústní k hodnocení odstraňování plaku za standardizovaných podmínek. Kartáček CameraJet byl porovnáván s manuálními, oscilačními a konvenčními sonickými zubními kartáčky. Podle Langa laboratorní výsledky naznačily vyšší účinnost kartáčku CameraJet při odstraňování plaku z obtížně přístupných míst ve srovnání s konvenčními elektrickými kartáčky.

Dr. Vidhu Saad Sethi, globální vedoucí pro medicínské záležitosti společnosti Dyson, představila program klinického výzkumu společnosti. Podle jejích slov zahrnuje čtyři studie prováděné v USA a Itálii, z nichž dvě již byly dokončeny. Studie celkem zahrnují 411 účastníků a trvají čtyři až šest týdnů. Mezi prezentovanými výsledky uvedla dr. Sethi pokles hodnoty indexu plaku Rustogi Modified Navy Plaque Index hodnoceného pro celý chrup o 42 %, oproti poklesu o 19 % při čištění manuálním zubním kartáčkem. „Ve všech hodnocených oblastech chrupu byly v laboratorních i klinických studiích konzistentně zaznamenány lepší výsledky,“ uvedla.

Podrobné výsledky celého programu klinického výzkumu dosud nebyly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. Zubní kartáček Dyson CameraJet je nyní k dispozici za 479 € (499 USD). Další informace naleznete na www.dyson.com/oral-care.

Štítky:
To post a reply please login or register
advertisement