Dentální fitness: Budoucí koncept udržitelné stomatologie

Zubní kaz a parodontitida patří mezi celosvětově nejčastější chronická, nevyléčitelná, multifaktoriální onemocnění a jedním z jejich specifik je infekce orálního biofilmu potenciálně kario- a parodonto-patogenními mikroorganismy. Protože se v sociálním kontextu jedná o infekci nevyhnutelnou, může v dutině ústní tyto bakterie „pře­cho­vá­vat“ převážná část populace po celý život. Ačkoli parodontitida a zubní kaz pravděpodobně souvisí s dalšími zdravotními problémy, ani jedno z těchto onemocnění nevede, na rozdíl od řady jiných závažných chronických zdravotních stavů, k předčasné smrti. To také může být jedním z hlavních důvodů, proč jsou zubní kaz i parodontitida populací vnímány jako obtěžující, ale ne ohrožující.

Současný léčebný koncept boje se zubním kazem a parodontitidou je založen na nedokonalé základní prevenci a dočasném vyrovnání se s pozdními příznaky, jakými jsou např. kavitované kariézní léze a hluboké parodontální kapsy. Uvedený koncept je složitý a do značné míry i finančně nákladný. Kromě toho neřeší příčiny onemocnění, protože v současné chvíli není k dispozici žádná kauzální léčba, která by vedla k úplnému uzdravení. Jakmile se jednou objeví příznaky parodontitidy a/nebo zubního kazu, zůstává pacient celoživotně rizikovým a čím jsou tyto příznaky v průběhu života závažnější, tím složitější a nákladnější je pak i tato „dočasná“ léčba. Nakonec je stejně nutné mnoho zubů extrahovat, protože je již nelze déle zachovat z technických a/nebo finančních důvodů.

Z těchto skutečností není tedy těžké odvodit, že další vědecký výzkum zaměřený na oblast léčby pozdních příznaků výše uvedený problém nevyřeší. Do budoucna jsou mnohem slibnější moderní přístupy, které se věnují příčinám vzniku zubního kazu a parodontitidy s cílem obě tato pandemická onemocnění vymýtit. Sází na rychlý vývoj technologií sekvenování, epigenetiky, zpracování velkého množství dat a na strojové učení, abychom vyjmenovali alespoň některé z nich.

Do doby, než bude v současné klinické praxi možný skutečný posun paradigmatu, je třeba se, ve spolupráci s pacienty, zaměřit na kontrolu příznaků za využití moderních diagnostických metod, personalizované prevence a neinvazivní léčby preklinických příznaků do té míry, aby se stala složitá a nákladná konzervativní a parodontologická léčba výjimkou. Tento posun paradigmatu označuje autor, společně s Danielou Krejčí-Sparr, jako dentální fitness.

Cíl dentálního fitness

Cílem dentálního fitness je udržet zdravé zuby po celý lidský život. Pro potřeby tohoto konceptu je dentální zdraví definováno jako absence klinických příznaků, ale připouští existenci preklinických příznaků, které se musí na této úrovni zajistit. Cílem tedy je udržet přirozené biologické struktury klinicky zdravé a zabránit nutnosti jejich rekonstrukce nebo regenerace. U pacientů, kteří již trpí klinickými příznaky, je záměrem dentálního fitness zastavit nebo alespoň co nejvíce zpomalit jejich progresi a zabránit vzniku nových klinických příznaků.

Podmínky pro dentální fitness

Pro úspěšnou realizaci tohoto konceptu musí být splněno několik podmínek. Nejdůležitější a nejobtížnější podmínkou je zapojení pacientů, kteří by měli o uvedený koncept zájem. Čím zdravěji se pacienti cítí a čím jsou mladší, tím obtížnější je jejich přesvědčení o nezbytnosti uvedeného konceptu pro jejich celoživotní orální zdraví. Přesto je to právě tato skupina, v níž má největší smysl uvedený koncept realizovat. Druhou podmínkou je stanovení přesné diagnózy, která zahrnuje rozpoznání příznaků již v jejich rané preklinické fázi. Třetí podmínkou je přizpůsobení organizačních záležitostí, tedy finanční plán a zajištění personálu zubní ordinace, který se bude na konceptu podílet. Čtvrtou podmínkou je specifické moderní technické vybavení a zkušenosti potřebné pro zavedení dentálního fitness do praxe.

Prof. Ivo Krejčí je profesorem a vedoucím oddělení kariologie a endodoncie a ředitelem oddělení preventivní stomatologie a primární stomatologické péče na Ženevské univerzitě ve Švýcarsku, kde provozuje také vlastní soukromou ordinaci. Působí rovněž jako odborný konzultant na škole dentálních hygienistek v Ženevě. Prof. Krejčí během své kariéry napsal více než 350 článků a kapitol v knihách na témata z oblasti záchovné stomatologie a také několik učebnic. Kromě toho vedl více než 60 doktorandských prací a přednáší na mnoha mezinárodních odborných konferencích a kurzech dalšího vzdělávání. Můžete jej kontaktovat na adrese ivo.krejci@unige.ch