DT News - Czech Republic and Slovakia - Hodnocení klinických studií

Search Dental Tribune

Hodnocení klinických studií

Hodnocení klinických studií (obrázek poskytla autorka článku)
MUDr. Michaela Matoušková, Urocentrum Praha

MUDr. Michaela Matoušková, Urocentrum Praha

Po. 19 srpna 2019

uložit

Při objektivním hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků jsou předkládány veřejnosti výsledky multicentrických randomizovaných klinických studií. Design a analýza klinických studií vychází ze znalostí medicíny a farmakologie, ale i statistiky, matematiky a informatiky. V současnosti problematika využívá již vlastních postupů a terminologie. Cílem sdělení je zopakovat základní pojmy, se kterými se v klinické praxi při analýze dat setkáváme.

Objektivní hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků vychází z dat získaných v rámci randomizovaných klinických studií. Tvorba, sběr dat, design studie a jejich hodnocení jsou dnes samostatnou disciplínou. Výstupy pak obvykle vedou k registraci nových přípravků. Z hlediska vývoje nových léčivých přípravků rozlišujeme období preklinické a klinické. Preklinický vývoj studuje nové molekuly na buněčné úrovni a zvířecích modelech. Vlastní klinické studie hodnotí experimenty ve fázi předregistrační (fáze I–III) a poregistrační (fáze IV). Samostatnou skupinu dále tvoří studie postmarketingové (neintervenční) a specifické léčebné programy.

Studie fáze I

Hlavním cílem klinických studií fáze I je stanovení základních humánních farmakokinetických parametrů nových léčivých přípravků a stanovení maximální tolerovatelné dávky (MTD). Důraz je tedy kladen primárně na bezpečnost léčby. Studie fáze I navazují bezprostředně na experimenty prováděné na zvířecích modelech a sledují především něžádoucí účinky. Do klinických hodnocení fáze l je zařazován relativně malý počet subjektů, zpravidla 12–20, obvykle zdravých dobrovolníků. K testování toxických léčivých přípravků (cytostatika apod.) jsou zařazováni pacienti. Uspořádání experimentů umožňuje matematické modelování vztahu „dávka–odpověď“ a odhad efektu různých koncentrací látky na lidský organizmus.

Studie fáze II

Klinické studie fáze II navazují na vyhodnocené studie fáze I. Hlavním cílem studií fáze II je zjištění skutečné účinnosti hodnoceného přípravku ke zdůvodnění jeho dalšího testování v experimentech pokročilejší fáze. Souběžným cílem studií fáze II je rozšířené hodnocení tolerance a bezpečnosti sledované léčby. Do těchto experimentů bývá zpravidla zařazováno 20–200 subjektů. Většinou se jedná o jednoramenné experimenty, kde je zjištěná účinnost a bezpečnost srovnávána s literárně dostupnými údaji o srovnatelných přípravcích nebo o současně nejlepší dostupné a používané léčbě.

Studie fáze III

Klinické studie fáze III představují nejznámější a nejcharakterističtější typ klinického hodnocení. Jedná se o sledování, při kterém je nejčastěji srovnávána účinnost a bezpečnost dvou a více léčebných postupů v rámci jednoho randomizovaného sledování. Cílem těchto studií je tedy srovnat vlastnosti nového léčivého přípravku s kontrolou, kterou může představovat placebo nebo alternativní léčebný postup či léčivý přípravek. Závěry těchto studií jsou podkladem pro schválení přípravku, umožňující jejich klinické podávání (např. FDA, SÚKL a další). Sledování zahrnuje sta až tisíce subjektů, ale v závislosti na designu studie a epidemiologii onemocnění se mohou počty zásadně lišit. Nejčastěji bývají studie fáze III uspořádány podle paralelního či cross-over designu. Při klasickém paralelním uspořádání jsou pacienti randomizováni do dvou a více ramen. Randomizace přiřadí jednotlivé subjekty hodnocení do srovnávaných ramen studie a v těchto ramenech, reprezentujících vždy jeden jediný léčebný postup, zůstávají subjekty hodnocení v průběhu celého experimentu. Při cross-over uspořádání jsou subjekty hodnocení také randomizovány do jednotlivých ramen studie. Tato ramena však představují pouze pořadí, ve kterém pacienti podstoupí dva nebo více léčebných schémat srovnávaných v daném experimentu. Vzhledem k tomu, že při tomto uspořádání je každý subjekt „sám sobě kontrolou“, je z hlediska statistické analýzy výhodnější a vyžaduje nižší počet subjektů ve srovnání s paralelním uspořádáním.

Studie fáze IV

Klinické studie fáze IV jsou prováděny v období po úspěšné registraci nových léčivých přípravků, tedy v době jejich běžného používání v klinické praxi. Hlavním cílem těchto projektů je potvrzení vlastností hodnocených přípravků známých z předchozích experimentů (ze studií fáze I–IlI) na širších populacích pacientů (bez výraznějšího omezení přísnými vstupním a vylučujícími kritérii) a za „reálných“ podmínek klinické praxe. Tyto studie vzhledem k vysokému počtu zařazených pacientů bývají často zaměřeny na detailní analýzu nežádoucích účinků léčby, především vzácnějších projevů, které nemusely být zachyceny v předchozích studiích.

Zaslepení

Při zaslepení nejsou schopni ani hodnocený, ani ostatní účastníci na základě vlastností podáváného přípravku (vzhled, chuť, velikost, způsob aplikace apod.) rozlišit, který z přípravků je podáván. Cílem je zvýšení objektivosti hodnocení účinnosti a bezpečnosti a zvýšení validity výsledků. Při jednoduchém zaslepení je zalepena pouze jedna strana, buď subjekt hodnocení nebo investigátor, při zaslepení obou hovoříme od „double blinding“ (dvojitém zaslepení). Pokud je zaslepen i personál spravující data, jedná se o trojité zaslepení (triple blinding), termín čtyřnásobné zaslepení (quadruple blinding) se používá tehdy, jestliže jsou osoby aplikující studijní medikaci odlišné od osob vyhodnocujících léčebný efekt a bezpečnost a tyto osoby jsou rovněž zaslepeny. Někdy je zaslepení nerealizovatelné, např. při srovnání medikamentózní a chirurgické léčby.

Randomizace

Randomizací rozumíne proces náhodného rozdělování hodnocených subjektů do dvou či více léčebných skupin srovnávaných v rámci klinického hodnocení. Zlatým standardem je použití randomizace u srovnávacích klinických studií fáze III s cílem zamezit selektivnímu zařazování konkrétních pacientů do konkrétních ramen studie. Navíc moderní postupy randomizace umožňují rovnoměrné rozdělení hodnocených ve srovnávaných ramenech i v čase (umožňují provedení interim analýz) a zajišťují rovnoměrnou distribuci určených prognostických faktorů.

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Ortho CZ/SK 2/2019
stáhněte jej ve formátu PDF

 

advertisement
advertisement