DT News - Czech Republic and Slovakia - Estetická minimálně invazivní rekonstrukce s využitím plně digitálního pracovního postupu

Dr. Carlo Massimo Saratti

Čt. 16 května 2024

uložit

Do naší ordinace přišel 42letý muž, který doufal ve vylepšení svého úsměvu. Byl si vědom opotřebení chrupu v předním úseku a také některých zadních zubů. Tato situace vedla k obnažení značné oblasti dentinu, což způsobilo vysokou citlivost a negativně ovlivnilo estetiku jeho úsměvu (obr. 1). Dále se u něj projevilo určité stěsnání a vztah stoliček III. třídy, což mělo za následek určitou modifikaci okluze, tendenci ke vztahu řezáků III. třídy a skus hrana na hranu (obr. 2).

Pacient podstoupil částečnou rekonstrukci na jiné klinice před dvěma až třemi lety, ale ošetření molárů dolní čelisti, pravého druhého premoláru dolní čelisti a levého prvního premoláru horní čelisti zůstalo nedokončeno. Požadavkem pacienta bylo zachovat již provedené výplně, pokud jsou stále v dobrém stavu.

Ošetření

Prvním krokem bylo zvětšení vertikálního rozměru okluze (VRO) umístěním okluzních dostaveb na abradované a erodované zuby, zejména na zuby č. 17–14, 25–27, 34, 35 a 44. Pomocí intraorálního skeneru DEXIS IS 3800W (Dental Imaging Technologies Corp.) byl pořízen digitální otisk zvýšeného VRO s čelistmi v centrickém vztahu a stabilizačním posteriorním okluzním deprogramátoru (occlusal jig) (obr. 3).

Obr. 2a–e: Úvodní intraorální fotografie.

Obr. 2b–c

Obr. 2d

Obr. 2e

Obr. 3: Digitální otisk.

Dostavby byly navrženy v softwaru exocad (obr. 4) a pro jejich výrobu byl zvolen lithium disilikát (obr. 5). Výplně byly adhezivně fixovány v ústech pacienta. Po zvýšení VRO byla incizální okluze pacienta ideální pro rekonstrukci řezákového vedení, pro kterou bylo nutno zajistit pacientovi ortodontickou léčbu (obr. 6). Po ukončení ortodontické léčby byly opotřebené incizální hrany dolních řezáků obnoveny přímou dostavbou kompozitem (obr. 7).

Obr. 4a–f: Návrh laterálních dostaveb v programu exocad.

Obr. 4c–d

Obr. 4e–f

Obr. 5a, b: Zvýšení vertikálního rozměru okluze.

Obr. 5b

Obr. 6a, b: Situace před a po ortodontickém ošetření.

Obr. 7a-d: Přímá kompozitní náhrada předního sextantu dolní čelisti.

Obr. 7b

Obr. 7c

Obr. 7d

Následně byl zhotoven digitální wax-up ve frontálním úseku horní čelisti, aby bylo možno ověřit estetiku plánované rekonstrukce a vést minimálně invazivní preparaci zubů na základě zhotoveného mock-upu (obr. 8). Finální preparace (obr. 9) se z větší části omezila na interproximální oblasti (obr. 10). Poté byl proveden finální digitální otisk při aplikaci retrakční niti. (obr. 11).

Obr. 8a, b: Anteriorní wax-up.

Obr. 8c–e: Anteriorní mock-up.

Obr. 8d

Obr. 8e

Obr. 9a–f: Vodicí drážky pro preparaci.

Obr. 9d–f.

Obr. 10a–c: Po preparaci

Obr. 11a a b: Digitální otisky předních čelistních korunek.

Obr. 11b

V rámci digitálního designu navržené rekonstrukce byla provedena částečná redukce dolní poloviny bukální plochy plánovaných korunkových náhrad, aby bylo umožněno vrstvení keramiky pro dosažení co nejlepšího estetického výsledku (obr. 12 a 13).

Obr. 12: Kontrola tloušťky.

Obr. 13: Konečná rekonstrukce (s prostorem pro frontální stratifikaci).

Obr. 14a, b: Finální náhrady.

Obr. 14b

Obr. 15a, b: Adhezivní protokol.

Obr. 15b

Nakonec byly finální korunkové náhrady (obr. 14) adhezivně fixovány v ústech za izolace kofferdamem (obr. 15). Pacient byl sledován několik týdnů po cementaci náhrad (obr. 16 a 17).