Studie provedená na univerzitě v Göteborgu naznačuje, že zubní lékařství v době Vikingů mohlo být sofistikovanější, než se dosud předpokládalo. (Obrázek: Pandora Pictures/Shutterstock.)
GOTHENBURG, Švédsko: Studie dobře zachovaných zubů a čelistí, které archeologové objevili, je zásadní pro pochopení každodenního života, zdraví, stravy a stavu chrupu v určitých časových obdobích a regionech. Nedávná studie zkoumala konkrétně zubní patologii doby Vikingů na základě pozůstatků nalezených ve švédském Varnhemu a její výsledky potvrzují v literatuře uváděný trend nárůstu zubního kazu od pravěku do 19. století.
Aby se archeologové dozvěděli více o praktikách, které formovaly zubní zdraví starověkých obyvatel této oblasti, podnikli v roce 2005 vykopávky v opatství Varnhem, které poskytlo dostatek neporušených pozůstatků k podrobnému studiu stavu chrupu tehdejších lidí. Součástí lokality je rozsáhlé pohřebiště s hroby z desátého až dvanáctého století. Badatelé vybrali k analýze pozůstatky 171 jedinců, včetně jedinců s úplným a částečným chrupem a primárním a smíšeným chrupem. Celkem bylo vyhodnoceno 3 293 zubů.
Příklad vikinského zubního lékařství z archeologických vykopávek ukazuje, že otvory byly vrtány pro eliminaci infekce. (Obrázek: Carolina Bertilsson/Univerzita v Göteborgu.)
Vědci uvedli, že téměř polovina populace měla alespoň jedno poškození kazem. Dospělá populace vykazovala vyšší prevalenci kazu, 62 % mělo alespoň jednu kariézní lézi. Nejnáchylnější ke vzniku kazu byla kořenová část krčku, dále okluzní, meziální, distální, lingvální a palatální plocha. Zatímco dospělí zřejmě přišli o přibližně 6 % zubů (bez započtení třetích molárů), u dětí s primárním nebo smíšeným chrupem nebyl prokázán žádný kaz.
Příklad vikinského zubního lékařství z archeologických vykopávek ukazuje, že otvory byly vrtány pro eliminaci infekce. (Obrázek: Carolina Bertilsson/Univerzita v Göteborgu.)
Vedoucí autorka studie Dr. Carolina Bertilssonová, vědecká pracovnice na univerzitě v Göteborgu, v tiskové zprávě uvedla: „Bylo nalezeno několik známek toho, že Vikingové upravovali svůj chrup, včetně důkazů o používání párátek, pilování předních zubů, a dokonce i o ošetření zubů s infekcemi. To je velmi vzrušující objev, který není nepodobný dnešnímu zubnímu ošetření, kdy vrtáme do infikovaných zubů. Zdá se, že Vikingové měli znalosti o zubech, ale nevíme, zda tyto zákroky prováděli sami, nebo jim někdo pomáhal.“
Výzkumníci zdokumentovali vyplněné dutiny ve stoličkách, které dokonce zasahovaly do zubní dřeně, jako prostředek k léčbě infekce. Zaznamenali také, že apikální infekce byly přítomny u 4 % zubů.
Zjištění poskytují náhled do každodenního života a zubního zdraví Vikingů a poukazují na běžné problémy, jako je zubní kaz, ztráta zubů, infekce a bolest zubů. Tyto objevy pomáhají zaplnit mezery v dosavadních znalostech o době Vikingů a přispívají k vědeckému poznání vzorců onemocnění zubů v průběhu času. Zjištění této studie jsou obzvláště působivá vzhledem k dostupným zdrojům z daného období.
To post a reply please login or register