Mentální zdraví ve stomatologické profesi během pandemie SARS-CoV-2

Přestože úzkostí a depresí trpí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) miliony lidí, zůstávají psychiatrické poruchy velmi často podceňovány a nedostatečně diagnostikovány. Přetrvávající stigma kolem problémů s mentálním zdravím situaci zhoršuje, protože ti, kdo jimi trpí, navíc často pociťují hanbu a vinu za svůj stav a velmi často nevyhledají potřebnou odbornou pomoc. Jak ukazují studie, zubní lékaři jsou kvůli chronickému stresu spojenému s jejich povoláním obzvláště náchylní k rozvoji syndromu vyhoření a depresi. Nyní, v souvislosti s šířením SARS-CoV-2, jsou stomatologičtí odborníci vystaveni ještě větší fyzické a psychické zátěži.

O zubním lékařství jakožto profesi se již dlouho tvrdí, že je kvůli značné fyzické a psychické zátěži spojena s vysokým počtem sebevražd. Ortodontista Dr. Randy Lang (Mississauga, Ontario, Kanada) ve svém článku z roku 2007 shrnuje statistiky, které shromáždil z několika studií, a které naznačují, že pracovníci ve stomatologii jsou skutečně vystaveni vyššímu riziku duševních a fyzických onemocnění souvisejících se stresem. Dr. Lang například uvedl, že „zubní lékaři trpí psychoneurotickými poruchami až 2,5× častěji než praktičtí lékaři“ a „srdeční choroby a vysoký krevní tlak jsou u zubních lékařů až o 25 % častější než u běžné populace“.

Časopis Vice Media v nedávné době v přehledovém článku, vycházejícím z výsledků posledních šetření, informoval o významném podílu pracovního tlaku přímo souvisejícího s povoláním zubního lékaře, a to ve formě finančních problémů, fyzického a emočního stresu, izolace a obecně nepříznivého vnímání zubních lékařů a jejich profese ze strany veřejnosti.

Důsledky pandemie koronaviru

Kromě stávajících a preexistujících stresorů spojených s výkonem jejich povolání jsou pracovníci ve stomatologii v současné době navíc ještě vystaveni další zátěži plynoucí z právě probíhající pandemie SARS-CoV-2. Stomatologie je považována za jedno z nejrizikovějších povolání, pokud jde o infekční potenciál, protože se virus šíří vzduchem, a zubní lékaři a další pracovníci ve stomatologii pracují v bezprostřední blízkosti úst svých pacientů. Kromě toho byla v době lockdownu v mnoha zemích celá řada zubních ordinací nucena značně omezit svůj provoz nebo zcela zavřít, což obrovsky zvýšilo finanční tlak na majitele a u některých vedlo i k propouštění zaměstnanců.

Dr. Andrea Vergara Buenaventura a její výzkumný tým z Universidad Cientica del Sur v Limě (Peru) v nedávno zveřejněném článku poskytli komplexní přehled důsledků minulých epidemií na duševní zdraví a vyhodnotili možné aspekty, které by mohly být spojeny s mentálními dopady na zubní lékaře v souvislosti s pandemií SARS-CoV-2.

V rozhovoru pro Dental Tribune International, Dr. Vergara Buenaventura uvedla, že nápad na sepsání výše zmíněného článku vznikl během videohovoru s kolegy, kteří sdíleli podobné obavy. „Když jsme začali s přehledem literatury, měli jsme jen několik málo zmínek o COVID-19 a duševním zdraví a ještě méně zmínek o duševním zdraví zubních lékařů. Našli jsme ale data týkající se minulých epidemií a byla naprosto stejná – byly uváděny stejné pocity,“ vysvětluje. Průzkumy provedené v Indii a Izraeli například potvrzují psychické obtíže, které pociťují stomatologičtí odborníci v reakci na pandemii SARS-CoV-2.

Navzdory všem problémům a výzvám Dr. Vergara Buenaventura doufá, že tato pandemie „posílí nás jako jednotlivce i jako systém“. „V mé zemi, v Peru, tato pandemie odhalila slabiny peruánského zdravotního systému a ukázala, že zubní lékaři musí být součástí systému zdravotní péče. Zubní lékaři musí být připraveni hrát významnější roli a bojovat proti všem novým život ohrožujícím chorobám,“ uzavřela.

Dosavadní výzvy

Dr. Sujata Basawaraj provozuje soukromou praxi v Lewisville v Texasu (USA) a s problémy, které představuje SARS-CoV-2, má zkušenosti z první ruky. „Duševně je práce během pandemie velice stresující a únavná kvůli celé řadě dalších úkolů, které se týkají vytváření bezpečného prostředí v mé ordinaci, a to jak pro mě, tak i pro mé zaměstnance a pacienty. Každého pacienta musíme ošetřovat tak, jako by byl nakažený SARS-CoV-2,“ vysvětluje v rozhovoru pro Dental Tribune International a pokračuje: „Mám pocit, že úroveň komunikace, která byla pro zubní lékaře nezbytná se značně zhoršila vlivem nových ochranných prostředků, které musíme nosit. Není snadné s pacienty mluvit, ale na prvním místě je bezpečnost. Doufám, že lidé budou důsledně dodržovat bezpečnostní pokyny a zachovávat sociální odstup, a také že budou s námi lékaři trpěliví, protože i během pandemie pracujeme na poskytování tolik potřebné péče.“ Navzdory obtížím, se kterými se Dr. Basawaraj setkává, zůstává i nadále pozitivně naladěná a snaží se co nejlépe starat o své duševní zdraví, především aktivitami se svou rodinou: „Jediné, co můžeme v tuto chvíli dělat, je doufat v to nejlepší.“

Vytváření zdravějšího pracovního prostředí

Studie provedená výzkumníky z Londýna (Velká Británie) zkoumala duševní zdraví zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti související zdravotní péče během pandemie COVID-19 a jak je lze podpořit. Autoři uvádějí, že „rychlý přístup ke konzultacím, psychiatrické péči a možnost pracovního volna“ jsou důležité, ale „prevence a zmírňování zátěže je mnohem důležitější než léčba“.

Odborníci z několika univerzit napříč USA publikovali přehledový článek, ve kterém uvádějí, že psychická flexibilita a péče o sebe sama jsou základními aspekty psychického zdraví obecně. Kromě toho má také pravidelné cvičení pozitivní vliv na stav naší celkové pohody, což vyplývá z práce italských badatelů, kteří se speciálně zaměřili na to, jakým způsobem se změnila úroveň fyzické aktivity populace během již rok trvající pandemie. Následkem fyzické izolace a udržování odstupu se mohou objevit pocity osamělosti a úzkosti, a ty by se měly neprodleně řešit. Je klíčové udržovat bezpečný kontakt s rodinou a přáteli, například prostřednictvím telefonu nebo videohovorů.

Při snaze o psychické zdraví je potřeba si uvědomit, že pandemie SARS-CoV-2 nemá obdoby a každý jednotlivec ji prožívá a reaguje na ni velmi odlišně. Z těchto důvodů je naprosto zásadní jít vlastním tempem a co nejlépe pečovat sám o sebe.

Mnoho stomatologických asociací nabízí pomoc, podporu a rady stomatologickým odborníkům postiženým pracovním a osobním stresem. Například British Dental Association poskytuje svým členům 24 hodin denně přístup k poradenství a emoční podpoře prostřednictvím linky pomoci Health Assured a American Dental Association nabízí na svých webových stránkách zdroje duševní podpory při pandemii SARS-CoV-2. Dalším užitečným nástrojem je platforma s názvem Confidental, jejímž cílem je poskytovat emocionální první pomoc britským zubním lékařům v nouzi.