Estetická stomatologie sama o sobě nic neznamená – Rozhovor s Dr. Pascalem Magnem (USA)

Doktore Magne, vytvořil jste působivý vzdělávací program pro estetickou záchovnou stomatologii a stal jste se jedním z nejuznávanějších lektorů na toto téma. Jaká filozofie je základem Vašeho úspěchu?
Věřím, že úspěch je nejprve třeba definovat. Úspěch v práci, úspěch v životě, osobní úspěch? Profesního úspěchu často dosáhnete obětováním toho osobního. Lze to pak ještě považovat za úspěch? Pevně věřím v to, čemu říkám „vyvážený úspěch“, a znamená to zachování těch nejdůležitějších hodnot, jako je duchovno a rodina. Také věřím v mentorství.

Moje rada mladým kolegům je vybrat si jednoho mentora (nebo několik), jakéhosi stomatologického rodiče. Vím, že najít takovou osobu není jednoduché, ale stojí to za hledání. Ve své kariéře jsem byl požehnán třemi mentory, mým klinickým mentorem, Prof. Ursem Beiserem (univerzita v Ženevě), výzkumným mentorem, Prof. Williamem Douglasem (univerzita v Minnesotě), a mentorem v zubních technikách, mým bratrem Michelem (univerzita života).

Samozřejmě, že nic z toho by nebylo možné bez mého hlavního mentora, Pána Ježíše, a modlím se, abych od něj dostával inspiraci každý den. Jedním z mých oblíbených citátů je verš 16:9 (Bible): „Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.“

Jaké jsou v estetické záchovné stomatologii současné koncepce? Jakým směrem se estetická stomatologie vyvíjí?
Estetická stomatologie neznamená sama o sobě nic – závisí na biologii, funkci a mechanice. Estetická stomatologie je třešničkou a dortu pro ty, kteří naslouchají zvuku biomimetických koncepcí v záchovné stomatologii. Především, jak popsal Rev. W. John Murray ve své knize The Realm of Reality, „estetika sama o sobě není ničím víc, než krásným symbolem duchovna a bez duchovna je estetika jen stínem bez podstaty“.

Rád svým pacientům připomínám, že vždy mohou disponovat vnitřní krásou, krásou srdce, která převyšuje fyzickou estetiku. To vyjadřuje, že podíváme-li se na Vaši otázku z techničtější perspektivy, spočívá odpověď v biomimetickém přístupu k vědám na pozadí záchovné stomatologie, který je zase závislý na adhezivní stomatologii a minimálně invazivních přístupech – nejde tedy o protetickou stomatologii.

Záchovná stomatologie se pravděpodobně vyvíjí obdobným způsobem jako technologický pokrok obecně. Jestli máte smartphone, víte, co mám na mysli. CAD/CAM a technologie se budou používat stále více a já doufám, že nejlepším možným způsobem, tedy pouze jako další nástroj našeho instrumentária a ne jako záminka pro ošetření více pacientů.

Věřím, že přestaneme používat čepové nástavby, korunky a kovové slitiny a nakonec přestaneme úmyslně provádět endodontické zákroky – to se již stalo u mnoha z nás, kteří věříme v biomimetický přístup.

Doufám, že technologie zpřístupní ošetření většímu počtu pacientů a zredukují nutnost ošetření kořenového kanálku a prodlužování korunek. Vidím nárůst v diagnostice problémů souvisejících se stravou a lepší rozlišování diagnózy mezi lézemi souvisejícími s opotřebením a erozí. Takové případy nás nutí usilovat o řešení, které zub co možná nejvíce zachová (udržíme dřeň vitální pomocí neretenčního materiálu) a záchovná stomatologie nebude o zavádění čepů a nasazování korunek. Souhrnně bych pro budoucnost řekl, že méně je někdy více (minimálně invazivní). Budeme se učit myslet jinak, přemýšlet biomimeticky, přemýšlet provázaně.

Technicky vzato, dobré bondování má několik zásadních pravidel: dobrá izolace (velmi důležitá, ideální je kofferdam) a znalost Vašich materiálů, výrobků a postupů. Nejlepší pomůckou je kontrolní seznam – je to podobné, jako když piloti před odletem letadla procházejí kontrolní seznam!

Zubní lékaři se musí před výběrem produktů podívat do spolehlivé, objektivní literatury. Výrobci neprodávají vždy ty nejlepší produkty, ale ty nejvýhodnější. Mnoho dnešních nových produktů bylo vyvinuto v reakci na tlak trhu, například jedna společnost spustí nový trend a pak jej sledují všechny ostatní společnosti v podobě konkurenčních produktů, dokonce i tehdy když tento trend nedosahuje nejlepšího výkonu. Je to řízený byznys. To se stává často.

Řekl bych, že zubní lékaři musí podstoupit výcvik a získat co nejvíce zkušeností, protože víme, že faktor ošetřujícího lékaře je důležitější než výběr produktu a techniky. To je důvod, proč jako akademik chci, aby měli moji studenti co nejvíce zkušeností s materiály a technikami, které budou při napodobování přirozené tvrdosti zubu představovat jejich každodenní chléb. Zkombinováním dentálních adheziv, kompozitních pryskyřic a keramiky, které v tomto pořadí simulují dentin a sklovinu, lze dosáhnout různých stupňů tvrdosti.

Jedním z cílů Vašich kurzů je vysvětlit nový biomimetický přístup k záchovné stomatologii. O čem tato koncepce je?
Mohu odpovědět dvěma slovy: napodobování přírody. Jak již bylo řečeno, spočívá hlavně v respektování biologických parametrů, jako je vitalita dřeně – jakmile jednou dojde k její ztrátě, již se nevrátí a my víme, že nevitální zub má špatnou prognózu – a pak v napodobení mechanické funkce, která je dána od přírody. Nakonec tak vznikne estetický a potěšující celek se zubem, protože dentální materiály, které jsou schopny simulovat mechanické vlastnosti dentinu a skloviny jsou k dispozici v barvách zubu.

To je základní rozdíl mezi výplní (starými slitinovými výplněmi), která pouze vyplní kavitu jako ucpávka a tou, která rehabilituje biomechaniku zubu.

Biomimetický výzkum mění stomatologii synergickým použitím zdánlivě slabých materiálů za účelem simulace skloviny a dentinu. Koneckonců, sklovina je extrémně křehká (křehčí než sklo) a dentin není vůbec odolný vůči opotřebení a přesto dohromady (provázaně) vytváří zub, který vydrží napětí a funguje celý život. Jak si to vysvětlujete? To je synergie! Modelem by mohlo být to, co nazývám „dentální trojicí“ (sklovina, dentin a dentino-sklovinné spojení) a my se dnes můžeme tomuto modelu reálně přiblížit strukturovaným použitím keramiky, kompozitní pryskyřice a sklovinných a dentinových vazebných prostředků. Základním kamenem tohoto procesu je adhezivní stomatologie. Z tohoto přístupu mohou mít prospěch dokonce i endodonticky ošetřené zuby, protože je možné zachovat zbývající sklovinu a dentin.

Adhezivní stomatologie je dnes schopna vytvářet kontinuitu mezi keramikou/polymerem a zubem, a především nám umožňuje ušetřit spoustu intaktní struktury zubu (adheze nahrazuje retenci a vytváří odolnost). Bylo by pošetilé ignorovat současné vazebné techniky a místo toho odstraňovat drahocennou sklovinu a dentin. Stručně řečeno, není to o estetice, ale o stomatologii zachovávající zub.

Věřím, že biomimetický výzkum nám umožní vyvinout lepší řešení pro rekonstrukci zubů. V současné době nejsou zubní implantáty samy o sobě biomimetické z důvodu chybějícího periodontia, extrémní tvrdosti, atd. (jsou biomimetické pouze nepřímo, protože není nutná úprava sousedních zubů). Hledáme způsoby, jak je učinit více biomimetickými díky použití materiálů, které jsou více kompatibilní a dokonce i adhezivní techniky – připevnění k abutmentům implantátů může být velmi užitečné.

Jaký je Váš pohled na roli CAD/CAM technik v moderní estetické záchovné stomatologii? Je to budoucnost nebo jen krátkodobý trend?
Je to rostoucí trend a poroste nejen jako nástroj pro rekonstrukce chrupu, ale také jako diagnostický nástroj využívající začlenění různých modulů, jako je sledování opotřebení/eroze, detekce kazu, atd. Pevně věřím v CAD/CAM technologie, ale pouze z pohledu nástroje, nikoli filozofie práce. Znamená to, že ošetřující lékař bude i nadále potřebovat své vlastní základní hodnoty, strategie plánování ošetření apod., které jsou zcela nezávislé na nástrojích, které se používají k dosažení cíle ošetření.

Přednášel jste po celém světě. Co si myslíte, že by mělo současné stomatologické vzdělávání zahrnovat? Co by mělo být jeho hlavním cílem?
Věřím, že schopný pedagog by měl být prostoupený vášní a znalostmi, a musí touto vášní a znalostmi nakazit ostatní. Jeho výuka musí být založena nejen na vědeckých poznatcích, ale také na zdravém rozumu a zkušenostech. Pedagog nesmí nic skrývat, zejména pak svá selhání.

Při poslechu takového pedagoga by se měli zubní lékaři absolvující kurz cítit posíleni novými schopnostmi poskytovat svým pacientům dlouhodobá ošetření, která jsou lépe uzpůsobená a konzervativnější.

V ideálním případě by měl tento druh pedagoga být vzorem také ve svém osobním životě. To je právě rozdíl mezi tím mít jen úspěch a být úspěšnou lidskou bytostí. Neříkám, že jsem úspěšným člověkem, ale snažím se. Albert Einstein kdysi řekl: „ Chci znát Boží myšlenky, všechno ostatní jsou detaily.“

Hlavním cílem stomatologického vzdělávání by mělo být vytvoření velmi silných základních hodnot. Hodnot, které nezestárnou, které budou nadčasové. Víme, že za deset let bude většina materiálů a nástrojů, které teď používáme nahrazena novými.

Svých kolegů se proto vždycky ptám, „Co je tím, co byste si chtěli pamatovat, až půjdete do důchodu?“. Tato otázka obvykle vyvolá hlubokou reflexi vlastních hodnot.
Hluboký respekt k Božímu stvoření, včetně zubů, a snaha jej napodobovat – to je hodnota, které se chci věnovat.

Velice Vám děkuji za rozhovor, byl velmi inspirující.