DNA ze zubního plaku ukazuje, že neandertálci používali přírodní analgetika

Podle vědců je DNA, zachovaná v zubním plaku neandertálců, významným zdrojem informací o chování a zdraví předků člověka. Z analýzy vzorků DNA ze zubního plaku vědci zjistili, že neandertálci z jeskynních lokalit u Spy v Belgii se živili masem nosorožce srstnatého, evropských divokých ovcí a lesními houbami. Na rozdíl od nich, neandertálci z jeskyní u El Sindrón ve Španělsku měli pravděpodobně vegetariánskou stravu, živili se mechem, houbami, piniovými oříšky a kůrou stromů, ale nebyly u nich nalezeny důkazy o konzumaci masa. Tato zjištění ukazují, že tyto dvě skupiny měly velmi odlišné stravovací návyky.

„Zubní plak uchovává mikroorganismy, které žily v ústech, a patogeny nacházející se v dýchacím a zažívacím ústrojí, stejně jako zbytky potravy ulpívající v zubech – DNA se tak zachovává po tisíce let,“ uvedla autorka výzkumu, Dr. Laura Weyrich, Australian Research Council Discovery Early Career Research Fellow z Australian Centre for Ancient DNA (ACAD) na univerzitě v Adelaide.

Dodala: „Jeden z nejpřekvapivějších nálezů však byl u neandertálce z El Sidrón, který trpěl abscesem zubu patrným na čelistní kosti. Plak ukázal, že měl také střevního parazita, který způsobuje akutní průjem, takže byl zjevně nemocný. Jedl topol obsahující bolest tlumící kyselinu salicylovou (účinnou látku aspirinu) a zjistili jsme u něj také přírodní formu antibiotika (Penicillium), které nebylo u ostatních vzorků zjištěno.“

Kromě toho byly rozdíly ve stravě spojeny s celkovou změnou mikrobiálního osídlení dutiny ústní, což naznačuje, že k podstatným změnám v tomto ohledu přispěla konzumace masa. „Nejenže nyní máme k dispozici přímý důkaz o tom, co naši předkové jedli, ale i tom, že se rozdíly ve stravě a životním stylu odrážejí na komenzálních bakteriích, které žily v ústech jak neandertálců, tak moderních lidí,“ uvedl spoluautor výzkumu prof. Keith Dobney z univerzity v Liverpoolu. „Hlavní změny v tom, co jíme, po tisíce let významně pozměňovaly rovnováhu těchto mikrobiálních kolonií, což má i nadále zásadní důsledky pro naše zdraví a pocit pohody.“

Studie s názvem „Neanderthal behaviour, diet, and disease inferred from ancient DNA in dental calculus“ byla zveřejněna 20. dubna 2017 v časopisu Nature. Byla provedena výzkumným centrem ACAD ve spolupráci s univerzitou v Liverpoolu ve Velké Británii.

Štítky: