Základní principy při projektování prostoru pro čištění a sterilizaci

Nemluvě o zákonné a morální povinnosti zubního lékaře, která vyžaduje účinná, jasně daná a v praxi skutečně používaná opatření pro kontrolu infekcí, jejímž cílem je zabránit přenosu infekčních onemocnění na pacienty a personál.

Je zvláště patrné, že od výskytu SARS, propuknutí ptačí chřipky a nedávné pandemie eboly se pacienti stali citlivějšími na hygienu a neváhají se stomatologických odborníků ptát na postupy sterilizace a standardy hygienických opatření. Totéž platí i pro tetovací, piercingové a pedikérské salony, což potvrzují četné články v tisku věnované tomuto tématu.

Kromě čistě regulačních a bezpečnostních aspektů má prostor pro sterilizaci klíčový přínos pro činnost mnoha zubních lékařů. Je-li umístěn na dobrém a viditelném místě, pacienti ihned poznají, že pro lékaře jsou jejich zdraví a bezpečnost důležité. Pokud personál neváhá podělit se s pacienty o hygienické postupy a rád jim zodpoví všechny jejich případné dotazy, tak se díky této pozornosti pacient může cítit jistě a bezpečně.

Vytváření nových prostorů pro čištění a sterilizaci nebo zlepšování těch stávajících není „nepřekonatelnou“ výzvou. Vyžaduje pouze některé základní principy, které nastíní tento článek.

Funkčnost prostoru pro čištění a sterilizaci

Velice důležitá je dostatečná velikost prostoru věnovaného čištění a sterilizaci – ve většině případů je tento prostor poddimenzovaný. Místnost musí být funkční, dobře osvětlená a musí odpovídat velikosti zubní ordinace a počtu nástrojů, které se mají čistit a dezinfikovat. Musí se počítat s umístěním zařízení pro čištění a sterilizaci s odpovídajícím příslušenstvím a poskytovat dostatek prostoru na stole pro uskladnění nástrojů mezi jednotlivými kroky protokolu, tj. před/po čištění; před/po zabalení a sterilizaci.

Prvním základním principem je rozdělit místnost na dvě oblasti – znečištěnou a čistou zónu. Logicky, nástroje budou cestovat v jednom směru ze znečištěné zóny do čisté zóny. V důsledku tohoto jednosměrného proudění by se neměly zpracované (čisté) nástroje dostat do znečištěné zóny, a proto by měl být prostor pro čištění a dezinfekci ideálně pravoúhlého tvaru, jako jakási průchozí chodba, a vybavený dvěma dveřmi (VCHOD a VÝCHOD). Obě zóny musí být větrané a vzduch musí proudit z čisté zóny do znečištěné, aby se zabránilo cirkulaci potenciálně kontaminovaného vzduchu ze znečištěné zóny do čisté. Toho lze dosáhnout přetlakováním čisté zóny nebo odsáváním ve znečištěné zóně.

U vchodu by mělo být umyvadlo vybavené stanicí na výplach očí, která je důležitá v případě náhodného vstříknutí dezinfekčního prostředku nebo jiné škodlivé tekutiny do očí. Mýdlo a hydroalkoholový gel by měly být v automatickém dávkovači, čímž se zamezí kontaminaci kohoutků nebo obalů mycích/dezinfekčních prostředků znečištěnýma rukama. Doporučuje se osoušet si ruce papírovými utěrkami.

Prostor pro čištění a dezinfekci

Uspořádání prostoru a jeho zařízení musí odpovídat jednotlivým krokům čištění a sterilizace, tj. předběžná dezinfekce, oplachování, čištění, oplachování, osoušení, zabalení a sterilizace. Tento prostor by neměl být používán k jinému účelu. Podlahy a pracovní povrchy by měly být hladké, bez ostrých rohů a hran a snadno čistitelné a dezinfikovatelné.

Odpad

Odpad by měl být ukládán do pytlů nebo kontejnerů skrze otvory ve k tomu určených nádobách. Ostré a řezné nástroje se musí bezpečně uložit ve k tomu určených plastových kontejnerech, aby byla zajištěna ochrana zaměstnanců a tento odpad se shromáždil a nechal zpracovat specializovanou společností pro nakládání s kontaminovaným odpadem. Je bezpodmínečně nutné dodržovat místní národní předpisy, které se mohou v jednotlivých zemích lišit.

Předběžná dezinfekce

Aby se zabránilo přisychání krve, slin a detritu, měly by se všechny použité a nepoužité nástroje co nejdříve po proceduře namočit za použití jedné nebo více dezinfekčních nádob podle počtu, typu a velikosti nástrojů, tj. malá nádoba pro vrtáčky a kořenové nástroje, větší pro soupravy nebo kazety nástrojů atd. Dbejte pokynů výrobce neponořovat nebo nenamáčet do roztoků kolénkové i rovné násadce a turbínky. Je také nutno přísně dodržovat pokyny výrobce ohledně koncentrace a doby působení chemických prostředků.

Teplota roztoku by neměla překročit 40–45 °C, čímž se zabrání koagulaci krevních bílkovin, které zvyšují náročnost čištění. Další výhodou tohoto zásadního prvního kroku je redukce mikrobiálního osídlení snižujícího riziko infekce během manipulace a čištění. Umyvadlo musí umožňovat oplachování nástrojů vodou z vodovodu za účelem odstranění všech zbytků chemických prostředků, zejména pak z dutých nebo sklopných nástrojů. Pokud je tento krok důkladného oplachování vynechán, zbytky chemických prostředků mohou způsobit nevratné zabarvení a poškození kovových nástrojů.

Čištění

Krok čištění je nanejvýš důležitý. Nejjednodušším prostředkem je ruční čištění pomocí vody a kartáčků. Ultrazvukové čističky nabízí díky mechanickému čištění výkonnou a zároveň pro personál bezpečnější metodu.

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Ortho CZ/SK 1/2020
stáhněte jej ve formátu PDF

 

Christian Stempf intenzivně pracuje v evropském dentálním průmyslu. Více než 20 let se zabývá prevencí infekcí se zaměřením na čištění a dezinfekci zdravotnických prostředků pro opakované použití, konkrétně sterilizaci a uspořádání prostorů pro sterilizaci. Díky svým každodenním činnostem a kontaktům se zdravotnickými pracovníky a odborníky v oblasti prevence infekcí z celého světa získal cenné praktické znalosti a zkušenosti. Je členem evropského normalizačního výboru (CEN-TC102) a podílel se na tvorbě norem ve dvou pracovních skupinách: stolní sterilizátory (EN13060) a dezinfekční myčky (EN15883). Christian sdílí své zkušenosti a nabízí přednášky s veškerou objektivitou na téma sterilizace a prevence infekcí zdravotnickým pracovníkům a pořádá také komplexní kurzy pro asistentky stomatologa po celém světě.