Hlavní výzvy a změny v klinické stomatologii vyplývající z pandemie

Search Dental Tribune

Hlavní výzvy a změny v klinické stomatologii vyplývající z pandemie

E-Newsletter

The latest news in dentistry free of charge.

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.
Rotační nástroje vytvářejí částice zvané aerosoly, Dr. Mikael Zimmerman
Dr. Mikael Zimmerman, Švédsko

By Dr. Mikael Zimmerman, Švédsko

Út. 22 března 2022

save

Pandemie COVID-19 má celosvětově obrovský dopad na zdravotnictví a klinická stomatologie není výjimkou. Vzhledem k povaze své práce jsou stomatologové dennodenně obklopeni potenciálně infekčními mikroorganismy. V souvislosti s výskytem COVID-19 je zásadní důkladná znalost rizik infekčních onemocnění a prevence jejich šíření ve vztahu k ochraně stomatologických pracovníků i pacientů.

V uplynulém roce se v zubních ordinacích objevila celá řada nových přístupů k ochraně před virem. Tento článek se věnuje aktuálním pokrokům v hygienických protokolech ve stomatologii a zvláštní důraz klade na ty, které s největší pravděpodobností zůstanou v platnosti i nadále, protože populace na celém světě bude čelit neustálé hrozbě smrtelných infekčních onemocnění.

Standardní opatření zůstávají i nadále zásadní

Dodržování postupů prevence a kontroly nad infekcemi je zásadní pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní péče o pacienty napříč všemi zdravotnickými zařízeními. Mezi základní postupy patří standardní opatření, která platí pro veškerou péči o pacienty bez ohledu na to, zda je u pacienta podezření na infekční onemocnění nebo je u něj dokonce potvrzené, a platí ve všech zařízeních, kde je péče poskytována (obr. 1). Tyto postupy zahrnují hygienu rukou, osobní ochranné prostředky (OOP) a dezinfekční protokoly, které pomáhají zabránit přenosu infekce mezi lékaři a pacienty.

Ambulantní povaha zubních ordinací – která se vyznačuje pohybem velkého počtu pacientů a širokou škálou výkonů – vyžaduje spolehlivé, pečlivě dodržované hygienické postupy. Proto zde mají své místo standardní základní preventivní opatření:

Rukavice

Rukavice jsou nezbytnou součástí standardních opatření (obr. 2). Zubní lékaři by měli nosit lékařské rukavice vždy, když lze důvodně předpokládat, že by mohlo dojít ke kontaktu s krví nebo jinými potenciálně infekčními materiály, sliznicemi, porušenou kůží, potenciálně kontaminovanou kůží nebo kontaminovaným vybavením. Rukavice poskytují nejen bariérovou ochranu před mikroorganismy, ale také podstatně snižují objem přenesené krve a s tím spojených rizik křížové kontaminace při náhodném poranění jehlou nebo říznutí ostrými nástroji.

Nové protokoly ochrany před viry

Protože mezi primární cesty přenosu SARS-CoV-2 patří přímé vystavení kapénkám šířícím se při kýchání nebo mluvení, při kontaktu se sliznicemi nebo kontaktu s povrchy kontaminovanými viry, přijala většina stomatologických ordinací doplňková bezpečnostní opatření.

Příjem pacientů
Pacienti jsou nyní žádáni, aby se přeobjednali na jiný termín, pokud mají příznaky COVID-19, a návštěvy jsou organizovány tak, aby se pacienti nehromadili u recepce ani v čekárně. Před návštěvou ordinace je pacientům měřena teplota bezdotykovým teploměrem a pacienti musí vyplnit dotazník o zdravotním stavu (obr. 3). Mezi další opatření patří instalace dávkovače dezinfekčního prostředku na ruce do čekáren a poskytnutí roušek pacientům na dobu, kdy jsou v ordinaci a nejsou ošetřováni.

Zaměření na hygienu rukou
Hygiena rukou je považována za nejdůležitější preventivní opatření snižující riziko přenosu mikroorganismů mezi zubními lékaři a pacienty (obr. 4). Řádná hygiena rukou znamená důkladné umytí obou rukou mýdlem a vodou, antiseptickým roztokem nebo antiseptickým prostředkem na potírání rukou (tj. dezinfekčním prostředkem na ruce na bázi alkoholu, ve formě pěny nebo gelu) nebo chirurgickým dezinfekčním prostředkem.7 Rukavice nenahrazují hygienu rukou. Vyžaduje-li úkon rukavice, měli by lékaři před nasazením rukavic a než se dotknou pacienta nebo jeho okolí vždy provést řádnou hygienu rukou.

Neviditelné nebezpečí: bioaerosoly
Během stomatologických výkonů vytvářejí rotační a jiné nástroje částice zvané aerosoly (obr. 5). Ty mohou obsahovat zbytky dentinu a skloviny, dentinové smear layer nebo úlomky kompozitu, provizorního cementu nebo past. Do vzduchu se uvolňují také bioaerosoly obsahující sliny, krev a další biologické tekutiny. Vysoká míra kontaminace bioaerosoly se vyskytuje na brýlích a maskách stomatologů a jejich asistentů.

Je prokázáno, že po většině běžných stomatologických zákroků dochází v zubních ordinacích k extrémnímu znečištění vzduchu vzdušnou mikrobiotou. Aerosol vznikající při použití ultrazvukových zařízení může zůstávat rozptýlený ve vzduchu po dobu až třiceti minut po zákroku. Mikrobiální aerosoly se mohou v zubní ordinaci v průměru šířit až do vzdálenosti 2,5 m horizontálně a 1,0 m vertikálně. Studie překvapivě prokázaly vyšší bakteriální nálož v bioaerosolech naměřenou 1,5 m od dutiny ústní než 1,0 m od pacienta.

Na aerodynamice bioaerosolů se podílí řada proměnných. Nejenže mohou zůstávat rozptýlené dlouhou dobu, ale šíří se také prouděním vzduchu způsobeným nástroji a pohyby ošetřujícího týmu. To, kde se kapénky a částice usadí a jaké povrchy kontaminují, mohou ovlivňovat také výkyvy teploty v místnosti, relativní vlhkost, klimatizace a otevírání a zavírání dveří.

SARS-CoV-2 si může udržet životaschopnost ve vzduchu nejméně po dobu tří hodin. V rámci boje proti jeho šíření byly vyvinuty čističky vzduchu, které filtrují kapénky a částice menší než 0,01 až 0,30 mm s filtrační účinností 85 až 99 % a které zároveň recyklují vzduch na chirurgických sálech a v ordinacích, a bylo by vhodné, aby byly provozovány všude, kde jsou ošetřováni pacienti.

Vzhledem ke schopnosti SARS-CoV-2 silně cirkulovat ve formě aerosolu, by měly být za potenciální zdroje přenosu považovány všechny povrchy a nástroje v zubní ordinaci. Každý potenciálně kontaminovaný povrch by se měl často čistit a dezinfikovat. SARS-CoV-2 je možné z povrchů odstranit během jedné minuty, dezinfikují-li se tyto povrchy 62 až 71% etanolem, 0,5% peroxidem vodíku nebo 0,1% chlornanem sodným.

Článek byl publikován v mezinárodním vydání časopisu prevention – international magazine for oral health, Vol. 5, Issue 1/2021.

Dr. Mikael Zimmerman

 

Dr. Mikael Zimmerman je významným odborníkem v oblasti zajištění kvality, hygieny a kontroly infekcí ve stomatologii. Je také známým mezinárodním přednášejícím a konzultantem v oblasti stomatologie i praktického lékařství. Dr. Zimmerman pracuje v oblasti vývoje a vzdělávání týkajícího se křížové kontaminace, zajištění a rozvoje kvality ve stomatologii. Dr. Zimmerman je poradcem švédského ministerstva zahraničí v oblasti hygieny a kontroly infekcí a švédských ozbrojených sil při vývoji systému lékařské péče, který bude využívat jednotka Nordic Battlegroup. Dr. Zimmerman je členem podskupiny Strama pro zubní lékaře v rámci švédského strategického programu proti rezistenci na antibiotika.

 

 

 


Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Prevention CZ/SK 1/2022

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

advertisement
advertisement