Dělený třmen jako výztuž provizorní náhrady

Klíčové je, aby protetická fáze dokonale navazovala na fázi chirurgickou. Bez této návaznosti nelze očekávat úspěšné ošetření. Proto je velmi důležitou součástí léčebného plánu provizorní (imediátní) náhrada. Pro ošetřující tým spočívá její důležitost v tom, že ji můžeme upravovat k dosažení optimálního tvaru a získat tak poměrně přesnou představu o parametrech definitivní náhrady. S pomocí provizorní náhrady také lze korigovat skus a tvarovat měkké tkáně. Z pohledu pacienta je velmi důležité nebýt sociálně handicapovaným bezzubostí, což většina pacientů klade jako podmínku při diskuzi o léčebném plánu. Pacient si přeje opustit ordinaci s funkčním chrupem již bezprostředně po zákroku.

Ve své praxi používám následující koncept osvědčeného postupu:

Po důkladném vyšetření a vyslechnutí požadavků pacienta zhotovuji CBCT pro stanovení plánu chirurgické fáze ošetření. Na základě CBCT získáme informaci o kvantitě a kvalitě kostní tkáně v místě implantace, stanovíme preferovaný počet implantátů, zhodnotíme indikaci případné augmentace a další klinické aspekty.

Po schválení chirurgického plánu pacientem začneme vytvořením „digitálního“ pacienta. K tomu jsou zapotřebí data získaná skenováním modelu aktuálního stavu v dutině ústní, dále modelu s imitací stavu po extrakci a modelu s wax-upem. V některých případech potřebujeme také model s ponechanými zuby mimo zájmovou oblast pro oporu a přesnější umístění chirurgické šablony. Takovým způsobem můžeme získat 3–4 STL soubory s informacemi o povrchu situačních modelů. STL soubory následně spojíme s DICOM souborem, získaným po zhotovení CBCT. Tato fáze je velmi důležitá, protože na ní z velké části závisí přesnost zavedení implantátů. Následně začínáme v plánovacím softwaru (MSoft) umisťovat implantáty s důrazným ohledem na protetickou fázi ošetření. Zároveň vybereme odpovídající délky a angulace jednotlivých MultiUnit abutmentů. Stanovíme také optimální umístění a počet fixačních pinů. Celý tento proces lze plánovat mimo pracovní a mnohdy stresující atmosféru stomatologické ordinace. Bývá výhodné plánování na několik dní odložit a vyhodnotit vytvořený plán s určitou retrospektivou a z jiného úhlu pohledu. Nespornou výhodou digitalizace léčebného plánu je také možnost názorně ukázat pacientovi na monitoru počítače celý koncept implantace. Po vyslovení souhlasu pacienta lze začít s výrobou chirurgické šablony a s přípravou provizoria.

Na základě modelu „digitálního pacienta“ můžeme pomocí 3D tisku vytvořit model situace po implantaci ještě před chirurgickým zákrokem, což považuji za obrovskou výhodu. Na tento model s replikami implantátů fixujeme MultiUnit abutmenty, které jsme vybrali v plánovacím softwaru. Následně na základě wax-upu, převedeného do digitální podoby, zhotovíme frézovanou provizorní náhradu z PMMA. S ohledem na rozsah atrofických změn alveolárního výběžku nahrazuje provizorní náhrada v některých případech nejen samotné zuby, ale i chybějící atrofované tkáně. V takovém případě je obvykle provizorní konstrukce, vyfrézovaná z PMMA, poměrně mohutná, a není tedy nutná kovová výztuž. Použijeme provizorní abutmenty, které vlepíme do provizorní náhrady bezprostředně po implantaci.

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Digital CZ/SK 1/2020
stáhněte jej ve formátu PDF

 

Vladislav Lisačenko je praktický zubní lékař s osvědčením odbornosti stomatochirurg; soukromá stomatologická praxe, Děčín; zubní technik: Jan Lamač.

Štítky: