Otázky pro kandidáty na prezidenta ČSK. Odpovídají MUDr. Pavel Chrz a MUDr. Jiří Pekárek.

---

 

1. Jak hodnotíte své uplynulé funkční období v roli prezidenta ČSK? Co se podle vašeho názoru podařilo a co zůstalo nedořešeno?

MUDr. Chrz: Převzít funkci v období hospodářské krize je těžké. Přesto se nám podařilo udržet financování stomatologické péče na přiměřené výši ve srovnání s ostatními ambulantními obory, u kterých dochází spíše k poklesu úhrad. Toto považuji za úspěch. Dalším úspěchem je, že se náš „Ceník stomatologické péče“ se stal přílohou „Úhradové vyhlášky“ a tím byl začleněn do legislativy.
Podařilo se zkvalitnit kontinuální vzdělávání zubních lékařů. Široké spektrum přednášek a praktických kurzů nabízí možnost zvyšování kvalifikace všem kategoriím zubních lékařů. Výrazně se zlepšil servis pro členy Komory, který souvisí s provozováním jejich praxí.
V oblasti preventivní péče se Česká stomatologická komora podílí na globálním preventivním programu Světové dentální asociace (FDI), zaměřeném na dětskou prevenci. V rámci tohoto programu předá v letošním roce již milióntý zubní průkaz dítěte.
Naopak se zatím nepodařilo vyčlenit další část stomatologické péče z veřejného zdravotního pojištění a prosadit samostatný zákon o České stomatologické komoře.

 

2. Můžete nám prosím sdělit, jaké důvody Vás vedou ke kandidatuře na prezidenta ČSK?

MUDr. Chrz: Na prezidenta České stomatologické komory kandiduji, protože před sebou vidím mnoho rozdělané práce a protože jsem přesvědčen, že Komoře ještě mám co nabídnout. Cítím silnou podporu ze strany mnoha zubních lékařů, kteří v práci, která před námi stojí, se mnou chtějí pokračovat.

 

3. Jakou by podle Vás měla hrát ČSK roli v rámci směřování oboru stomatologie v ČR? Prosíme o krátký komentář k oblasti pregraduálního a kontinuálního vzdělávání ZL, edukace laické veřejnosti, výzkumu a vývoje. Jak se v současnosti daří ČSK tuto roli naplňovat?

MUDr. Chrz: Potěšující je, že zájem o studium zubního lékařství neustále roste. Pregraduální vzdělávání zubních lékařů je na dobré úrovni v oblasti teorie, bylo by však potřeba na některých univerzitách, vyučujících zubní lékaře, posílit praktickou část.
Kontinuální vzdělávání organizované ČSK, odbornými společnostmi a koneckonců i dentálními firmami nabízí mnoho kvalitních přednášek. Kreditní systém vytvořený ČSK se osvědčil, potřebuje pouze drobné úpravy. ČSK každoročně vydává v rámci své ediční činnosti odborné publikace. Do současné doby jich vydala již čtrnáct a všechny se těší mimořádnému zájmu zubních lékařů.
Edukace laické veřejnosti neprobíhá tak, jak bychom si představovali. Ocenili bychom větší spolupráci veřejných médií, protože jim nabízíme informace, které bychom jejich prostřednictvím chtěli sdělovat našim pacientům.

 

4. Téma úhrad stomatologické péče ze zdravotního pojištění je stále velmi živé a panuje zde mnoho názorů, které oscilují mezi „plnou úhradou“ a „úplným vyřazením“ výkonů zubního lékaře ze zdravotního pojištění. Jaké řešení by podle Vašeho názoru bylo optimální?

MUDr. Chrz: Mediálně se otázka vyřazení, či plné úhrady, zúžila na otázku výplní. Problém je ale daleko širší. Dle mého názoru je zcela jednoznačným a jediným možným řešením vyřazení výplní, ošetření zubního kanálku a ortodoncie u dospělých pacientů. Vyřazení by se ale nemělo týkat dětí do 18 let, seniorů nad 65 let a pacientů se závažnými celkovými onemocněními s projevy v dutině ústní. Přesně tyto body obsahuje náš návrh, který jsme předložili ministrovi zdravotnictví. Ministr jej akceptoval a předložil vládě, která ho vzala na vědomí. Z veřejného zdravotního pojištění by naopak vždy měla zůstat hrazena prevence a tzv. nezamezitelná onemocnění, to jsou především úrazy a nádory. O ostatních částech stomatologického ošetření je třeba široké diskuse.

 

5. Stomatologie je považována za multidisciplinární obor, kde kromě zubních lékařů působí také zubní technici a dentální hygienistky. Jak hodnotíte působení a cíle oborových organizací jmenovaných profesí (ADH ČR, KZT ČR)? Jakým směrem by se měla ubírat komunikace ČSK s těmito organizacemi?

MUDr. Chrz: S novým vedením ADH ČR máme korektní přátelské vztahy, společně jsme se podíleli na připomínkování nového zákona „o způsobilosti k výkonu povolání nelékařů“. Bohužel stejný vztah nemáme s KZT ČR. Naši společnou komunikaci ovlivňuje poněkud napjatější atmosféra, která nepřispívá k racionálnímu řešení společných problémů.

 

6. Jaké budou vaše priority v následujícím funkčním období, pokud ve volbě prezidenta ČSK uspějete?

MUDr. Chrz: Pokračovat v rozdělané práci a snažit se prosadit to, co se nepodařilo v tomto funkčním období.

 

---

 

1. Jak hodnotíte uplynulé funkční období stávajícího prezidenta ČSK? Co se podle vašeho názoru podařilo a co zůstalo nedořešeno?

MUDr. Pekárek: Funkční období prezidenta ČSK končí až 20. září 2013 a nechci proto hanit ani chválit dne před večerem. Jedno je však zřejmé, pokud bych byl spokojen s výkonem funkce prezidenta, rozhodně bych nekandidoval.

  

2. Můžete nám prosím sdělit, jaké důvody Vás vedou ke kandidatuře na prezidenta ČSK?

MUDr. Pekárek: Nejsem spokojen s prací prezidenta ČSK. Komora není vidět. Na tom se shodne veřejnost, představitelé ostatních lékařských organizací, všichni zubní lékaři, se kterými jsem mluvil a asi většina z těch, s nimiž jsem o tom dosud neměl možnost mluvit. Vedení komory vytvořilo, dle mého názoru, s ministrem zdravotnictví jakýsi pakt o neútočení, výměnou za vyřazení amalgámových výplní ze zdravotního pojištění. V současné politické situaci, je novela zákona v tomto smyslu velmi málo pravděpodobná. V případě vyřazení tohoto výkonu budou, dle sdělení jednoho z vysoce postavených úředníků MZ, ušetřené prostředky použity pro onkologii či na jiné potřebné obory. Ten kdo není silný a není vidět, nemá šanci něco vybojovat. Komora je zde proto, aby hájila zájmy zubních lékařů, a to se jí podle mne nedaří.

 

3. Jakou by podle Vás měla hrát ČSK roli v rámci směřování oboru stomatologie v ČR? Prosíme o krátký komentář k oblasti pregraduálního a kontinuálního vzdělávání ZL, edukace laické veřejnosti, výzkumu a vývoje. Jak se v současnosti daří ČSK tuto roli naplňovat?

MUDr. Pekárek: ČSK hrála vždy významnou roli ve změně názvu oboru ze stomatologie na zubní lékařství, proto bych se držel této terminologie. Pregraduální vzdělávání zubních lékařů je ve velmi vážné krizi. Nedostatek finančních prostředků a další důvody mají za následek tristní situaci ve výuce, kdy učí na jedné straně profesoři, kteří učili ještě mne a mou generaci zubních lékařů, a na druhé straně sotva vylíhlí absolventi. V rozhovoru s jedním z přednostů jsem projevil názor, že mladí zubní lékaři se něco naučí a odejdou do soukromých praxí. Odpověď byla šokující: „Na některých klinikách se ani nic už naučit nemohou“. Pomoc klinikám se musí stát jednou z priorit ČSK. Sebelepší systém kontinuálního vzdělávání nemůže nahradit kvalitní vysokoškolské vzdělání.
Díky tříletému odstupu od práce v komoře a bohatým zkušenostem se vzděláváním zubních lékařů a dentálního týmu v DUK, jsem dospěl k tomuto názoru:
• vzdělávání musí jít za zubními lékaři do oblastí, ať již fyzicky či prostřednictvím nových e-metod
• vzdělávání absolventů musí být v širší míře umožněno i jiným subjektům než ČSK
• vzdělávat je třeba celý dentální tým
• je nezbytné zvýšit nabídku praktických kurzů a stáží
Edukaci laické veřejnosti je třeba akcentovat ve dvou oblastech:
• prevence zubního kazu a dalších onemocnění v dutině ústní
• marketing moderních diagnostických a terapeutických postupů, kvalita a cena služeb poskytovaných zubními lékaři  
Výzkum a vývoj jsou oblasti, které dle mého názoru komoře nenáleží.

  

4. Téma úhrad stomatologické péče ze zdravotního pojištění je stále velmi živé a panuje zde mnoho názorů, které oscilují mezi „plnou úhradou“ a „úplným vyřazením“ výkonů zubního lékaře ze zdravotního pojištění. Jaké řešení by podle Vašeho názoru bylo optimální?

MUDr. Pekárek: Oscilace mezi plnou úhradou a úhradou ze zdravotního pojištění bude vždycky existovat. Je to dáno podílem starších kolegů zvyklých na jiné časy a již zaběhnuté postupy a mladých kolegů, kteří vsadili na moderní postupy a preferují vysokou kvalitu péče, která s sebou nese i vysoké náklady a ceny. Je to dáno množstvím finančních prostředků vybraných v rámci veřejného zdravotního pojištění a také výsledkem parlamentních voleb.
Řešení je celá řada, v každém případě by optimální systém měl umožnit všem takové ceny, které pokryjí náklady a zaručí jistou míru zisku. Dle mého názoru se nelze již spoléhat na dohody se zdravotními pojišťovnami, na ministerstvo zdravotnictví, ani na Parlament. Jsem přesvědčen, že svá práva na přiměřené ceny, zisk a svobodné podnikání si musíme vybojovat, třeba i soudní cestou.

 

5. Stomatologie je považována za multidisciplinární obor, kde kromě zubních lékařů působí také zubní technici a dentální hygienistky. Jak hodnotíte působení a cíle oborových organizací jmenovaných profesí (ADH ČR, KZT ČR)? Jakým směrem by se měla ubírat komunikace ČSK s těmito organizacemi?

MUDr. Pekárek: Zubní lékařství je skutečně multidisciplinární obor. Platí to v oblasti odborné spolupráce, v dělbě poskytování služeb i v ekonomické oblasti. Nízké ceny za takzvaně plně hrazené náhrady dopadají jak na zubní lékaře, tak na zubní laboratoře. Nesmyslné cenové regulace se týkají také všech. S oběma jmenovanými organizacemi spolupracuji při organizování celoživotního vzdělávání a jsem připraven s nimi spolupracovat i nadále, v jakékoliv funkci.

 

6. Jaké budou vaše priority v následujícím funkčním období, pokud ve volbě prezidenta ČSK uspějete?

MUDr. Pekárek: Mé priority do určité míry vyplývají z odpovědí na předešlé otázky. Ve stručnosti to jsou tyto klíčové oblasti:
• Profit – zajištění takových podmínek, které umožní vytváření zisku, ať již pro osobní spotřebu či další investice do praxe. V případě zubních a stomatologických klinik může ziskové hospodaření přispět ke stabilizaci pracovníků.
• Podmínky podnikání – sčítání přemnožených byrokratických povinností, různých hlášení, kontrol a plakátků o tom, jak si umýt ruce. Důsledná deratizace, která se musí kontinuálně opakovat.
• Profesní rozvoj – viz odpověď číslo 2.
• Proměna komory – konec vnitřních rozmíšek a bojů. Energii, která působí destrukčně dovnitř komory, je nezbytné obrátit směrem ven. Relativně malá organizace se 7500 zubních lékařů, si nemůže dovolit přepych vnitřních bojů. Chci být svorníkem. Chci opět silnou komoru a vysokou prestiž našeho krásného povolání a zubních lékařů.