Cena je hlavním faktorem neuspokojených potřeb v oblasti zubní péče v zemích EU

Podle těchto údajů je v mnoha částech Evropy podíl občanů, kteří uvádějí obtíže s přístupem k zubnímu ošetření, blízký průměru EU. V Itálii, Portugalsku, Maďarsku a Polsku uvedlo 5–8 % lidí, že jejich potřeba zubního ošetření nebyla uspokojena. Podobné hodnoty byly zaznamenány ve Francii, Belgii, Rakousku a na Slovensku, kde je pokrytí péčí obecně široké, avšak nerovnosti přetrvávají.

Ve Finsku, Švédsku, Irsku a Dánsku se údaje rovněž pohybovaly kolem evropského průměru. Ačkoli jsou tyto zdravotní systémy považovány za silné, venkovské komunity a skupiny s nižšími příjmy nadále čelí překážkám v přístupu k péči. Španělsko, Estonsko, Litva a Kypr vykázaly srovnatelné úrovně neuspokojených potřeb, které byly do značné míry ovlivněny náklady na ošetření a čekacími lhůtami.

Na opačném konci žebříčku se nacházejí země, kde jsou neuspokojené potřeby vzácné. Německo (0,9 %), Malta (0,4 %) a Chorvatsko (1,1 %) hlásí nejnižší úrovně v rámci Evropské unie. Relativně nízké hodnoty jsou zaznamenány také v Nizozemsku, Slovinsku, Česku a Lucembursku, kde je zubní péče široce dostupná. I v těchto systémech však mohou senioři, migranti a osoby žijící mimo velká města nadále čelit potížím při zajištění včasného protetického ošetření.

V celé EU byly nejčastějšími důvody pro uvádění neuspokojené potřeby zubního ošetření náklady (2,7 %), dlouhé čekací lhůty (0,5 %), strach (0,3 %) a nedostatek času (0,3 %). Ve 23 z 27 členských států byly náklady jediným nejčastějším důvodem pro odložení péče; ve Španělsku a Itálii uvedly alespoň tři čtvrtiny těch, kteří měli neuspokojené potřeby, že důvodem byla cena.

Data dále odhalují nerovnosti v orálním zdraví při porovnání občanů ohrožených chudobou s těmi, kteří ohroženi nejsou. Mezi osobami ohroženými chudobou uvedlo 13,6 % lidí, že nemohli získat ošetření kvůli nákladům, vzdálenosti nebo čekacím lhůtám, zatímco mezi osobami mimo tuto skupinu to bylo 5,1 %. Tento vzorec byl zaznamenán ve všech zemích EU. Největší rozdíly byly zaznamenány v Rumunsku (43,5 % oproti 12,6 %) a Řecku (52,8 % oproti 22,7 %), výrazné rozdíly byly zaznamenány také v Lotyšsku a Portugalsku. Naproti tomu Německo, Malta a Polsko vykázaly nejmenší rozdíly související s příjmem.

V roce 2024 byla úroveň neuspokojené potřeby zubního vyšetření nebo ošetření v EU vyšší než úroveň neuspokojené potřeby lékařského vyšetření nebo ošetření, která činila 3,8 %.

Štítky: