Dental Tribune Czech Republic & Slovakia

Získat dítě – ztratit zub?

By Prof. Nicole Arweiler, Německo
April 01, 2020

K nejdůležitějším fyziologickým, hormonálním a pravděpodobně i nejkrásnějším změnám v životě každé ženy dochází v období těhotenství. Dutina ústní je jednou z oblastí, která je těmito změnami zasažena nejvýrazněji. Ačkoliv má tzv. těhotenská gingivitida zvyšující se tendenci, a to i při správné ústní hygieně, nevede za normálních okolností k trvalému poškození parodontu. V poporodním období dochází, a to i u žen s parodontitidou, které nebyly v průběhu těhotenství nijak parodontologicky ošetřeny, ke zlepšení téměř všech parodontálních ukazatelů. Je tedy vše v pořádku? Bohužel ne.

Z výzkumu vyplývá, že těhotné ženy vyžadují, s ohledem na hormonální změny v jejich těle a za účelem předcházení nezvratným změnám na parodontu, zvláštní instruktáž ústní hygieny. Tato skutečnost souvisí s tím, že parodontologická péče může být stresující, časově náročná a ne vždy zdraví prospěšná.

Nakolik je tedy stav parodontu a jeho zdraví v těhotenství opravdu důležitý? Ve skutečnosti jeho význam roste s dosavadními výsledky výzkumu. Těhotenská gingivitida je jednou z nejdůležitějších forem onemocnění parodontu, která, stejně jako další formy gingivitid, pokud není správně léčena, může vést k rozvoji parodontitidy. Neexistuje žádný specifický typ parodontitidy spojovaný s těhotenstvím, ale toto onemocnění je potenciálním rizikem celé řady jeho negativních důsledků. Nakolik lze spojovat parodontitidu se špatnými výsledky těhotenství, jako je předčasný porod, nízká porodní hmotnost a preeklampsie? To se pokusíme zodpovědět dále v článku.

Legislativa již řadu let zná význam parodontálního zdraví pro nastávající matky (např. ženy v Německu a Rakousku doprovázejí jejich těhotenstvím tzv. mateřské pasy). Příslušné federální úřady a zdravotní pojišťovny rovněž vyžadují, aby jak gynekologové, tak i zubní lékaři zdůrazňovali svým pacientkám ve třetím trimestru těhotenství význam řádné ústní hygieny pro celkový dobrý zdravotní stav jak jejich, tak i dítěte. Bohužel realita je taková, že celosvětově pouze 5–10 % těhotných žen navštíví během těhotenství zubního lékaře. Socioekonomický status, strach a často možná i apatie způsobí, že mnoho pacientek se snaží zubním lékařům vyhnout. Mnoho nastávajících matek tvrdí, že nemají čas navštěvovat svého zubního lékaře. „Získat dítě – ztratit zub,“ říkávaly naše babičky.

Co je těhotenská gingivitida?

Orální zdraví těhotných žen ovlivňuje celá řada parodontálních onemocnění, jako je těhotenská gingivitida, granuloma gravidarum (těhotenský tumor nebo také epulis gravidarum) a parodontitida. Těhotenská gingivitida tak patří mezi tzv. klasická onemocnění gingivy. Kromě plakem podmíněného onemocnění gingivy se těhotenská gingivitida řadí mezi onemocnění, která jsou modifikována systémovými faktory, mezi které patří hormonální vlivy, ke kterým dochází např. v pubertě, při menstruaci, v těhotenství a dále při diabetes mellitus a krevním onemocnění.

Z hlediska projevů a formy se těhotenská gingivitida příliš neliší od klasické formy, ale liší se v prevalenci. Již v roce 1933 mluvil Ziskin a kol. o 30–100% výskytu.1 Novějších stude2–4 uvádí 38–93,7%. Bylo prokázáno, že gingivitida koreluje s hladinou hormonů a množstvím plaku. Obecně, těhotné ženy v druhém a třetím trimestru pozorují vyšší výskyt gingivitidy a gingiválního krvácení, což souvisí se zvýšenou produkcí pohlavních hormonů progesteronu a estrogenu. A i zde platí, že čím více je na zubech plaku, tím vyšší je riziko vzniku a rozvoje gingivitidy.

Příčiny těhotenské gingivitidy se však zdají být o dost komplikovanější, než se dříve předpokládalo. I malé množství plaku může u těhotných žen vést k rozvoji nadměrné zánětlivé reakce vnímavé tkáně. Mění se nejen imunitní systém, ale i cirkulace krve a buněčný systém. Celá orální sliznice se připravuje na porod. Ordinační tým by měl věnovat zvláštní pozornost nálezu zubního mikrobiálního povlaku. Progesteron a estrogen přímo podporují patogeny Prevotella Intermedia a Porphyromonas gingivalis. Zároveň jsou měkké tkáně citlivější k bakteriím přítomným v ústní dutině.

Vede těhotenská gingivitida k předčasnému porodu?

Na základě současných vědeckých poznatků lze předpokládat, že zánětlivá onemocnění parodontu hrají významnou roli při vzniku těhotenských komplikací. Parodontitida, coby chronický zánět, je v podstatě způsobena bakteriální infekcí, a tudíž představuje potenciální zdroj cirkulujících zánětlivých biomarkerů. Tyto mediátory se šíří po celém těle, přičemž mají souvislost s možnými negativními výsledky těhotenství. Studie zaměřené na výskyt parodontitidy u těhotných žen uvádí výskyt onemocnění mezi 05 až 61 %.3

Klinické studie dále naznačují, že bakterie jako P. gingivalis, Treponema denticola, Tannerella forsythia a Fusobakterium nucleatum z dutiny ústní kolonizují fétus (plod) a placentu, přičemž se krev jeví jako nejpravděpodobnější přenosové (transportní) médium. Tyto parodontopatogenní mikroorganismy mohou tedy představovat rizikový faktor pro negativní výsledky těhotenství včetně nízké porodní hmotnosti, předčasného porodu a preeklampsie (vysoký krevní tlak). Ve skutečnosti však ještě stále chybí jednoznačný důkaz, který by podporoval souvislost mezi periodontitidou a negativními výsledky těhotenství. Některé studie ukazují, že zde může být spojení. Zapotřebí jsou však další studie, abychom těmto komplexním biologickým procesům zcela porozuměli. Zřejmá jsou tři fakta:

  1. Již existuje postižení parodontu u ženy před těhotenstvím a může v jeho průběhu vést k exacerbaci parodontitidy
  2. Po porodu se stav parodontu u ženy s parodontitidou zlepší, a to i bez aktivní parodontologické léčby – nemoc ovšem nezmizí a může se po porodu i zhoršit
  3. Samotná těhotenská gingivitida nevede k negativním výsledkům těhotenství

Léčba a prevence

Bez ohledu na to, zda jsou ústa zdravá či vykazují příznaky gingivitidy, popř. parodontitidy, zdravotnické organizace a výzkumníci dnes doporučují, aby těhotné ženy navštívily v průběhu těhotenství zubní ordinaci alespoň třikrát – nejlépe jednou v každém trimestru. Tímto způsobem jim mohou v prvním trimestru zubní lékaři poskytnout komplexní rady a doporučení. Druhý trimestr je pak vhodný k provádění profesionální dentální hygieny a v případě potřeby i k poskytnutí parodontologické léčby. V třetím trimestru by se pak pozornost ošetřujících měla zaměřit na poskytnutí informací týkajících se orálního zdraví dítěte. Profylaxe by měla pro dítě začít ideálně již během těhotenství. Různé studie poukazují na význam edukace žen během těhotenství a bezprostředně po porodu pro snížení rizika vzniku zubního kazu u dětí.

V zubní ordinaci by se těhotné pacientky měly dozvědět vše podstatné o vývoji zubního kazu, způsobech přenosu infekce a výživě. Důraz by měl být však kladen nejen na poskytnutí informace, ale také na cílenou preventivní terapii. Matky v očekávání, které se nadchnou pro profylaxi, následně tento svůj entusiasmus přenesou i na své děti. Tímto způsobem se profylaxe pro dítě, první a zároveň primární profylaxe ještě před jeho narozením, stává středem zájmu stomatologie.

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Prevention CZ/SK 1/2020
stáhněte jej ve formátu PDF

 

Prof. Nicole Arweiler, Německo

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

© 2020 - All rights reserved - Dental Tribune International