Umělá inteligence mění chování zákazníků a ovlivňuje stomatologii

Přestože zubní lékaři a ortodontisté mají přístup k inovativním nástrojům a technologiím, některé nechvalně známé praktiky (jako kampaň „alignery přes e-mail“) odhalují tendenci obětovat kvalitu za pohodlí. Dnešní pacienti chtějí pohodlí, ale ti vzdělaní nejsou ochotni obětovat mu kvalitu péče.

Díky dostupnosti řešení na dálku zajišťovaných umělou inteligencí pacienti vědí, že kvalitu obětovat nemusí. Nedávné průzkumy společnosti DentaVox naznačují, že 78 % pacientů s velkou pravděpodobností začne během příštích pěti let využívat telestomatologii¹ a že 89 % rozhodně souhlasí s tím, že interaktivní stomatologická péče prostřednictvím aplikace může zlepšit jejich orální zdraví.²

Protipandemická opatření urychlují začlenění těchto technologií do našich každodenních životů a stávají se nedílnou součástí systému, prostřednictvím kterého se nám dostává zdravotní péče. Pacienti jsou dle průzkumů na nové technologie připraveni. Pokud by poskytovatelé stomatologické péče byli schopni lépe vyhodnotit a nalézt ta správná inovativní řešení pro své ordinace, mohli by být také připraveni. Nejde jen o to, aby zubní lékaři mohli poskytovat svým pacientům vyšší kvalitu péče, ale ve výsledku i to, že by oni sami ušetřili čas a peníze.

Poučení ze zdravotnictví

Během posledních několika desetiletí technologické transformace bylo zdravotnictví svědkem nebývalého množství inovací, od elektronických zdravotních záznamů po chirurgické zákroky prováděné roboty, ale obor jako takový stále značně zaostává. Zdravotničtí pracovníci jsou svými pacienty považováni za apatické nebo chamtivé a lékaři jsou díky časové náročnosti přetíženi (průměrná návštěva lékaře trvá 7 minut nebo 12 minut v případě nových pacientů). V důsledku toho lékaři často trpí syndromem vyhoření nebo depresí.³ Péče je stále méně osobní, což vede k chybným diagnózám a chybám v léčebných postupech. Jen v USA dojde každým rokem ke 12 milionům významně chybných diagnóz, až 60 % provedených lékařských procedur lze považovat za zbytečné a proti lékařům je podáváno stále více žalob.³ Je to začarovaný kruh, je ale možné z něj vystoupit.

Podle světově uznávaného lékaře Dr. Erica Topola lze technologie pro záchranu stomatologie začlenit pěti způsoby:

1. Využívat digitální komunikace k posílení vztahů s novými i stávajícími pacienty.
2. Eliminovat čas, který lékaři stráví administrativními pracemi (lékaři tráví až dvakrát tolik hodin nad lékařskou dokumentací, než nad svými pacienty).
3. Používat technologie k redukci chyb. Umělá inteligence může zlepšit přesnost, vést k přesnějším diagnózám, lepším ošetřením, lepším výsledkům a nižším nákladům.
4. Shromažďovat údaje za účelem zlepšení výsledků. Technologie pomohou shromažďovat a analyzovat údaje o pacientovi za účelem lepšího vzdělávání pacientů, předvídání problémů a zlepšení spolupráce pacientů.
5. Sledovat na dálku. Pomocí virtuálních technologií se mohou lékaři a pacienti spojit i na velké vzdálenosti.

Cílem, který lze snadno aplikovat na stomatologii, je využívat různé technologie k dosažení trpělivějšího přístupu. Prohloubením vztahů se současnými pacienty prostřednictvím digitální komunikace a navazování vztahů s novými pacienty předtím, než vstoupí do ordinace, mohou zdravotničtí pracovníci získat čas a důvěru. Mohou také posílit komunikaci a nabídnout pacientům osobnější dojmy z ošetření. Díky vývoji správného způsobu myšlení a začlenění vhodných technologií se mohou stomatologičtí odborníci stát efektivnějšími a úspěšnějšími.

Telestomatologie, její klady a zápory

Koncepce telestomatologie není nic nového. Podle Jampani a kol. byla tato koncepce představena v roce 1994, kdy hledala americká armáda způsoby, jak zlepšit komunikaci mezi zubními lékaři a zubními techniky z laboratoří, a zlepšit tak péči o pacienty.⁴ Dnes se díky novým komunikačním technologiím podařilo telestomatologii snáze praktikovat a oslovit jejím prostřednictvím prakticky kohokoli a kdekoli na světě.

Podle definice je telestomatologie formou využití elektronických informací, zobrazovacích a komunikačních technologií, včetně interaktivních audio, video a datových komunikačních prostředků za účelem podpory v poskytování stomatologické péče, diagnostiky, konzultací, léčby a vzdělávání pacientů. Může zahrnovat virtuální konzultace a sledování pacientů na dálku, nabídku levnějších a pohodlnějších možností péče, a to jak pro pacienty, tak i zubní lékaře. Telestomatologie je odrazem širšího a měnícího se prostoru pro zdravotní péči, která se posouvá směrem k inovacím, integraci a pohodlí. Telestomatologie je důkazem toho, že dentální průmysl využívá inovací.⁵

Byla publikována celá řada systematických přehledů zkoumajících výsledky a náklady spojené s telestomatologií. Jeden z prvních přehledů naznačuje, že tato technologie vede k lepším klinickým výsledkům a větší spokojenosti poskytovatelů i pacientů, stejně jako k úspoře nákladů.⁴ Využívání této technologie ke komunikaci s pacienty má řadu výhod. Stomatologičtí odborníci by si však měli být vědomi jejích rizik a používat pouze k tomu určené a bezpečné platformy, aby byla zajištěna ochrana osobních údajů (rámeček 1 a 2).

Umělá versus lidská inteligence

Umělá inteligence urazila od doby prvního vysvětlení v roce 1936 Alanem Turingem ve stručném vědeckém článku dlouhou cestu.³ Dnes je klíčem k modernizaci zdravotnické péče a pomáhá tuto oblast znovuobjevovat. Umělá inteligence vede zdravotníky a organizace k lepší, rychlejší a efektivnější práci za zlomek ceny. Je to velmi silný nástroj, který změní způsob, jakým léčíme své pacienty.

Umělá inteligence je stručně řečeno zastřešujícím pojmem pro řadu technologií a přístupů, které se snaží napodobit lidské myšlení při řešení složitých úkolů (obr. 1). Silně spoléhá na neuronové sítě s hlubokými strukturami, a jde tedy v podstatě o výpočetní systémy inspirované mozky živočichů. Každá z těchto výpočetních jednotek napodobuje, jak funguje neuron. Umělá inteligence není jen jedna technologie, ale spíše celý jejich soubor (tabulka 1). Většina z těchto technologií má pro oblast zdravotní péče bezprostřední význam, ale specifické procesy a úkoly, které podporují, se velmi liší.

Přestože nám dynamické algoritmické schopnosti umělé inteligence mohou pomoci řešit zdravotní problémy nebývalými způsoby, od automatizace zpracování dat až po sledování vzácných onemocnění na základě genomového sekvenování, má umělá inteligence svoji Achillovu patu. Stále se spoléhá na zdravý rozum a lidské chování. Jak prof. Fei-Fei Li ze Stanfordského institutu pro umělou inteligenci zaměřujícího se na člověka v Kalifornii (USA) často vysvětluje svým studentům: „Neměli bychom se nechat pomýlit názvem umělá inteligence – není na ní nic umělého. Umělou inteligenci vytvořili lidé, má se chovat jako lidé a ve výsledku má mít vliv na lidské životy a lidskou společnost.“ To je také důvod, proč nikdy nenahradí lidskou intuici, která je nezbytná při diagnostice a rozhodování. Umělá inteligence nemůže vytlačit nebo nahradit zdravotníky. Pokud však budou lékaři pracovat v součinnosti s umělou inteligencí, bude kombinace jejich výkonnosti a efektivity bezkonkurenční.

Mezi nejsložitější formy strojového učení patří hluboké učení, tedy určitý typ neuronové sítě s mnoha úrovněmi funkcí nebo proměnných, který trénuje sám sebe v plnění úkolů. V takovýchto modelech mohou být tisíce skrytých vlastností, které odkryje až rychlejší zpracování dnešních grafických jednotek a cloudových struktur. Běžnou metodou využívání hlubokého učení ve zdravotnictví je rozpoznávání potenciálně rakovinných lézí na RTG snímcích.³

Automatizace robotických procesů

Tato technologie provádí strukturované digitální úkoly pro administrativní účely, tedy ty, které se týkají informačních systémů, jako by se podle skriptů nebo pravidel jednalo o lidského uživatele. Technologie se spoléhá na kombinaci pracovního postupu, obchodních pravidel a integrace prezentační vrstvy s informačními systémy fungujícími jako polointeligentní uživatel systémů. Ve zdravotnictví se používají pro opakující se úkoly, jako je předchozí autorizace, aktualizace záznamů o pacientech a fakturace.

Jak funguje umělá inteligence s Dental Monitoring

Dental Monitoring je jednou z prvních společností, které komerčně využívají umělou inteligenci ve stomatologii. Systém využívá své neuronové sítě k analýze stovek milionů intraorálních snímků za účelem umožnění zubním lékařům kontrolovat vývoj situace u pacientů na dálku. Umělá inteligence společnosti dnes umí rozpoznat více než 180 různých klinických situací z fotografií pořízených pacienty pomocí jejich chytrých telefonů. Na základě protokolů nastavených ortodontistou nebo zubním lékařem odešle systém pacientovi předem nastavené individualizované zprávy a pokyny personálu ordinace pro další akci.

K přenosu informací z úst pacienta na servery dochází na dálku. Pacient dostane DM ScanBox (hardware navržený za účelem usnadnění, standardizace a zlepšení kvality procesu zaznamenávání intraorálních snímků pacientem pomocí jeho chytrého telefonu, a tedy získání vysoce kvalitních snímků). Jakmile je pacient vyzván ke skenování (obdrží oznámení na základě vašich protokolů), odešle tento skenovací proces na servery ke zpracování 20 až 30 snímků.

Budování vaší virtuální praxe s umělou inteligencí

Rozvaha o systémech

První krok budování vaší virtuální praxe spočívá v seskupení různých softwarových produktů a jejich zkombinování s pracovními postupy tak, aby se vytvořil určitý systém. Tyto produkty mohou zahrnovat nástroje pro odesílání e-mailů nebo zpráv. Poskytovatelé by však měli mít na paměti to, že standardní e-mail nebo textová zpráva obecně nesplňují bezpečnostní standardy HIPAA a zákony týkající se ochrany soukromí. Je nezbytné používat taková řešení, která poskytují bezpečné a dobře zabezpečené způsoby nahrávání fotografií a záznamů, předávání citlivých informací, a umožňují bezpečné platby a plánování. Pokud poskytovatel používá ke shromažďování informací a interakci s pacienty více systémů, pak je ještě důležitější zajistit mezi těmito systémy shodu a kompatibilitu. Někteří inovátoři v telestomatologii, jako je Dentalmind, poskytují řešení zcela v souladu s HIPAA.

Zvyšování povědomí

Oslovování nových pacientů prostřednictvím digitální komunikace je způsob, jak získávat nové zákazníky a efektivně si je udržovat. Dejte pacientům vědět o svých službách prostřednictvím digitální komunikace a reklam, které přivedou návštěvníky na vaše webové stránky, kde je přivítá vaše virtuální praxe. Sledujte chování těchto návštěvníků a míru konverze, abyste mohli vyzkoušet různé přístupy ke zlepšení svých komunikačních strategií.

Plánování a rozvíjení systémů

Vytvořte si vám nejlépe vyhovující, na praxi založený pracovní postup využívající jak synchronní, tak asynchronní systémy telestomatologie. Cílem je poskytovat virtuální konzultace za účelem poskytnutí rady a přípravy léčebných plánů, případně získání nových pacientů. Využijte výhod těchto systémů a zajistěte si souhlas a součinnost pacienta již před první návštěvou ordinace.

Získávání nových pacientů

Při získávání nových pacientů je několik zásadních komunikačních kontaktních bodů:

• Povědomí: Jedná se o první kontakt, při němž obdrží potenciální pacient e-mail, zobrazí se mu reklama, vyhledává na Google, uvidí sponzorovaný obsah na sociálních médiích, navštíví vaše webové stránky nebo do ordinace zatelefonuje.
• Rozvaha: Prostřednictvím virtuálních konzultací, za použití nástroje jako je SmileMate, obdrží pacient podrobnou zprávu o stavu jeho/její dutiny ústní a spolu s ní také doporučení k léčbě. Zubní lékaři si mohou podle potřeby také naplánovat videokonzultace.
• Obrat: Pacient souhlasí s navrhovanou léčbou, podepíše potvrzující formulář a objedná se k návštěvě ordinace.

Do budoucna

Budování vaší virtuální praxe prostřednictvím chytré kombinace technologií, plánování a začlenění nových systémů nikdy nebylo jednodušší. Díky porozumění samotným technologiím umělé inteligence a výběru správných nástrojů mohou stomatologičtí odborníci ve svém oboru prolomit začarovaný kruh nedostatečné výkonnosti a nedocenění. Dovolte umělé inteligenci posílit vaši praxi a zvýšit úroveň péče poskytované vašim pacientům.

Redakční poznámka: Seznam použité literatury na vyžádání u vydavatele. Tento článek byl publikován v ortho–international magazine of orthodoctics, Vol. 5, Issue 2/2020.

Štítky: