Rozhovor s Michalem Heřmánkem, zakladatelem společnosti Microdent s.r.o.

Myšlenka je nejsilnější hybnou silou ve vesmíru. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Něco na tom bude. Bez nových nápadů by se lidský pokrok zastavil. Steve Jobs, Elon Musk, Bill Gates, Larry Page, Mark Zuckerberg a další podobní vizionáři dokázali svými myšlenkami strhnout celý svět a změnit způsob života miliónů lidí. Dobrá myšlenka dokáže z outsidera udělat i v krátké době významného hráče.

Jak a kde tedy vznikla myšlenka, která stála u zrodu společnosti Microdent?

No tak oproti tomu, co vymysleli např. jmenovaní pánové, se zde jedná skutečně micromyšlenku. V roce 2003 po návratu ze zahraničí se mi naskytla možnost ujmout se vedení jedné větší zubní laboratoře. Neocitl jsem se v úplně neznámém prostředí, protože jsem vyrůstal v zubolékařské rodině. Brzy jsem zjistil, že byť se jednalo o tehdy moderně vybavenou laboratoř, téměř vše se, v porovnání s některými jinými obory, dělalo ručně. Jako „informatik“ jsem viděl nevyužitý potenciál, a to jak na straně laboratoří, tak i na straně ordinací.

Nakolik trnitá pak byla cesta od myšlenky k založení frézovacího centra?

Trnitá je možná slabé slovo, byť dnes se tomu už směju. Dopoledne jsem se věnoval zubní laboratoři a během polední pauzy přejížděl do 30 km vzdáleného města, kde jsem měl pronajatou místnost a v ní první frézku. Tehdy dost možná jedinou v ČR „schopnou“ frézovat protetiku libovolného rozsahu z CoCr. Tam jsem do půlnoci vyfrézoval 4 korunky, z nichž 2 jakžtakž seděly. V podstatě nic nešlo tak jak mělo. S problémy se tehdy nebylo kam obrátit, protože dodavatelé technologií byli strojaři (a v zahraničí) a o zubech prakticky nic nevěděli. Zde musím s velkou pokorou poděkovat našim prvním zákazníkům, co s námi měli obrovskou trpělivost a bez nichž by Microdent nebyl. Po nějakém čase jsme s kolegou Graciasem podnikli riskantní krok a investovali do první 3D tiskárny na kov. Měli jsme obrovské dluhy, ale i radost z toho, že přinášíme našim zákazníkům něco, co tu tehdy nikdo neuměl. Podobné kroky se později vícekrát opakovaly, nicméně díky velké podpoře zákazníků a skvělému teamů kolegů–zaměstnanců to naštěstí většinou dopadlo dobře.

S jakou filozofií jste Vaši firmu zakládal? Držíte se této filozofie i nadále?

Zpočátku jsem toho o podnikání moc nevěděl a měl jsem jen cíl – digitalizovat a propojit procesy ve stomatologii. A to jak informační, tak i výrobní. Filozofie přišla později: „Naslouchat zákazníkům a plnit jejich přání“.

Stačí opravdu zákazníky jen poslouchat a plnit jejich přání? Nejste spíše často v situaci, že musíte zákazníkům představit službu, o které ani nevědí, že by si ji mohli přát?

Vzpomínám snad na jediný případ, kdy tomu tak bylo. Máme tu „výhodu“, že náš trh je, co do nových technologií, pár let za tím západním. Máme tedy čas se rozhlížet, přemýšlet a následně přinést produkt, který se u sousedů osvědčil. Na druhou stranu ne vždy tento koncept fungoval. Příkladem může být, v zahraničí velmi populární, digitální výroba skeletů.

Jaká přání (služby), tedy Vaše centrum zákazníkům plní (poskytuje)? Jakým technickým vybavením disponuje a jaké materiály využíváte?

Výroba stomatologických výrobků je jen část našeho podnikání, byť stále tou nejdůležitější. Probíhá v Turnově na cca 600 m². Pro zajímavost – již několik let je pro nás, co do objemu výroby, stěžejní technologií 3D tisk, nikoliv frézování. Protože jsme nevymysleli nic lepšího, hovoříme o sobě jako o výrobním, nikoliv „jen“ frézovacím centru. Náš strojový park v současné době čítá pět 3D tiskáren a šest frézek o celkové kapacitě přes 1.500 členů denně. Technologie průběžně obměňujeme podle toho, jak se trh vyvíjí. Co se materiálů a indikací týče, s trochou nadsázky lze říci, že umíme vyrobit „vše ze všeho“. Mimo výroby se zabýváme i prodejem CAD/CAM řešení pro laboratoře i ordinace. Jde o intra/extra orální skenery, frézky, 3D tiskárny a speciální SW pro řízenou implantologii či ortodoncii.

 

 

Co od Vás mohou zákazníci očekávat ve vztahu k dodacím lhůtám, cenám, kvalitě Vašich produktů apod.?

Dodací lhůty jsou u většiny výrobků v rozmezí 24–48 hodin. Více než na nás závisí na možnostech dopravců. Co se cen týče, trh nějaké zásadní zdražování běžných výrobků nedovolí, možná s výjimkou výrobků z CoCr, kde na vstupu čelíme prudkému nárůstu cen kobaltu. Ten se používá při výrobě autobaterií. Apeluji proto na čtenáře, aby si nepořizovali elektromobily. Jinak budeme muset zdražit zuby.

Zajímalo by nás také, a jistě i naše čtenáře, zda a v jaké míře spolupracujte se zahraničními zákazníky?

Kdysi jsme učinili rozhodnutí netříštit síly a naplno se věnovat českým a slovenským zákazníkům. Stále se jím řídíme.

V tom případě Vás zvu k nám do Zlína. Možná se zde nakazíte myšlenkami bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových a z Microdentu uděláte Macrodent.

Děkuji za pozvání. Myšlenkami jednoho neméně známého Tomáše jsem se už nakazil a jsem za to vděčný. Muchas Gracias.

Co byste poradil mladým zubním technikům a zubním lékařům (či těm, kteří nemají s CAD/CAM technologiemi zkušenosti), kteří by chtěli na toto pole vstoupit? Jaké by měli být jejich kroky, čeho by se měli vyvarovat?

Radil bych nepohlížet na CAD/CAM jako na jedno zařízení – tedy skener nebo frézku. Vyrobit si korunku dnes umí kdekdo. Náš obor jde cestou propojování (integrace) laboratorních a ordinačních systémů do jednoho virtuálního prostoru (ekosystému, jak se dnes někdy říká), ve kterém budou informace o léčbě snadno a rychle sdílet lékař, zubní technik i pacient. Zubní technik by se tedy měl o plánovaných investicích do informačních technolo­giích radit i s lékařem. Nebo ještě lépe s námi.

Plánujete v blízké budoucnosti pořízení dalších technologií, rozšíření služeb apod.?

Rozhodně. Firma, která přestane investovat do vývoje nových výrobků a služeb, je vyhořelá a je na konci svého životního cyklu. Asi nejzajímavější novou technologií je obrábění keramických materiálů pomocí laserové ablace. Tuto technologii právě začínáme testovat.

Jaký vývoj v oboru stomatologie, CAD/CAM technologií předpokládáte řekněme v horizontu 5/10 let?

Například takto. Pacient přijde do ordinace s chybějícím zubem a dohodne se s lékařem na ošetření pomocí implantátu a korunky. Lékař získá klinické informace pomocí intraorálního skeneru, obličejového skeneru nebo CT. Data putují do cloudu, odkud si je stáhne zubní technik do svého SW. O pacientovi bude mít k dispozici více informací než dnes, a proto navrhne dokonalejší zubní náhradu. Její virtuální podobu následně (ne)schválí pacient prostřednictvím svého tabletu nebo telefonu. Schválený návrh si poté z cloudu do svého speciálního chirurgického SW načte lékař, aby naplánoval správnou polohu implantátu s ohledem na protetiku. Data představující výslednou náhradu a implantační šablonu jsou skrze stejný cloud odeslána do výrobního centra. Hotové výrobky si převezme zubní laboratoř a po dokončení je doručí lékaři. Tomuto procesu říkáme „Full Digital Workflow“.

A jakou roli v takovém prostředí bude hrát Microdent?

Microdent bude samozřejmě tím výrobním centrem a garantem Full Digital Workflow.

Já jako pacient, ale i jako člověk pracující v médiích se na toto těším. Děkuji Vám za rozhovor.

 

 

Celý časopis si můžete prostudovat na následujícím odkazu:

Stáhněte si jej ve formátu PDF

 

Digital 1/2018

Štítky: