DT News - Czech Republic and Slovakia - Postupy vertikální kostní augmentace

Search Dental Tribune

Postupy vertikální kostní augmentace

RTG dokumentace (Fotografie: prof. Dr. Dr. Florian G. Draenert & Dominic Hützen, Německo)
Florian G. Draenert & Dominic Hützen

Florian G. Draenert & Dominic Hützen

Čt. 1 března 2018

uložit

Úspěch implantologického ošetření ve velké míře závisí na objemu kosti a na podpoře měkkých tkání. Komplexní augmentační postupy kladou i v dnešní době vysoké nároky na lékaře a stále je třeba provést mnoho výzkumu v této oblasti. Následující článek se zabývá základy implantologie, které se vztahují ke kostní augmentaci a prezentuje přehled komplexních augmentačních technik. (Článek byl původně publikován na pokračování ve dvou samostatných částech – poznámka redakce)

Část II.

Institut Straumann AG je jedna z mála globálních firem, která byla spolu se skandinávci průkopníkem v oblasti dentální implantologie. Straumann nabízí klasickou řadu Tissue Level implanátů a moderních Bone Level implantátů. Implantáty od této firmy jsou jedny z mála, které mají vědecky potvrzenou vylepšenou trojí povrchovou technologii – ke standardnímu pískování a leptání kyselinou se přidává povrch SLActive. To poskytuje lepší osseointegraci skrz hydrofilizaci. 4

Je to jediná firma, která nabízí tuto trojí technologii pro všechny implantáty. Firma také nabízí Roxolid – kovovou slitinu z titanu a zirkonium-oxidu se zvýšenou odolností k fraktuře a také s dobrou osseointegrací. 5

Na IDS v roce 2015, firma představila druhou verzi Bone Level implantátů s identickým protetickým spojem jako předchozí verze. BLT – Bone Level Tapered implantát byl představen jako doplněk řady BL implantátů. Na základě desetiletých zkušeností s BL implantáty je apex implantátu kónický, což vede ke zvýšené primární stabilitě bez navýšení tlaku na okrajovém rozhraní implantátu. 6 Úhel apexu byl zvolen tak, že kónicita 5 mm je delší než u jiných kónických implantátů, a tedy dosahuje lepší stability proti místnímu uvolnění. Zbytek fixtury má paralelní stěny a umožňuje výpočet místního tlaku u situací s komplexní augmentací.

Koncepty Tissue Level jsou již dobře známy. 7 Tento koncept má ale nevýhodu možného supragingiválního okraje materiálu, kterému se nelze spolehlivě vyhnout. Má klasický design, který dosahuje výborného a dlouhodobého zachování marginální kosti. Avšak správně vhojené moderní Bone Level implantáty mohou dosáhnout adekvátního úspěchu, a tedy paušálně dominují na trhu. 8 Ne všechny systémy ale splňují ideální požadavky na zachování marginální kosti. K tomuto přispívá 5 základních elementů:

  1. Kónický spoj, který je prevencí microleakage
  2. Trojí ošetření povrchu k optimálnímu přechodu od primární k sekundární stabilitě
  3. Použití různých platforem k úpravě biologické šíře
  4. Zúžený design přechodu fixtury na abutment, který napomáhá kontrakci gingivy
  5. Prospektivní klinické testy, které dokumentují výsledky

Tato série případů popisuje aplikaci BLT sytému značky Straumann.

 

Principy kostního hojení a augmentace

K porozumění kostnímu hojení a možnostem augmentace u komplexních defektů odkazuji na předchozí publikace. 1–3 V souhrnu platí následující:

Celkem existují 3 různé techniky (obr. 1):

  • krycí (shell) techniky: stabilní GBR s aloplastickým krytím, techniky s kostním krytím
  • techniky s blokem: jednolité bloky nebo bloky se spojujícím se systémem pórů (autologní, alogenní, xenogenní nebo aloplastické)
  • osteotomie: distrakční osteogeneze, sandwich technika a bone splitting

Detailní popis těchto různých technik a vhodných možností je více probrán v detailnějších článcích, jelikož se objevilo mnoho nových technických aspektů a současné inovace jsou ještě ve fázi integrace do oboru, protože původní přehledový článek byl publikován teprve v roce 2013. V současné situaci víme, že:

Autogenní kost je nejlepším materiálem, pokud je použita buď jako částice nebo jako čerstvá spongiózní kost. Analogicky k mezerovitému hojení zlomenin, se proces děje ve čtyřech fázích: 9–12

  • aseptický zánět vede k chemotaxi pluripotentních buněk
  • volná náhradní tkáň (měkký kalus)
  • specifická tkáňová diferenciace (mineralizace na pevný kalus)
  • remodelace na funkční náhradní kost

Vhodná komplexní augmentační technika je krycí (shell) technika. 2, 13–17 Existuje mnoho různých používaných technik založených na tomto konceptu: autologní krytí (Khoury shells), laktidové membrány (Iglhaut technique), PTFE membrány vyztužené kovem, titanové membrány a za určitých podmínek i alogenní krytí. Yxoss titanová mřížka od ReOss/Gestlich a 3D adaptované membrány (Iglhaut technika modifikovaná Draenertem) jsou některé z moderních 3D vylepšení. 2

Tam, kde je to možné, bychom se vždy měli vyhnout velkým otevřením při incizích, protože riskujeme dehiscenci.

Augmentační techniky a jejich alternativy

Defekt kosti po ztrátě zubu

Kostní defekt je častou indikací pro chirurgickou léčbu v preprotetické fázi před implantací. 18 Bezzubost vede ke kostní resorpci čelistí. 19–21 Analogicky k indikacím pro kostní augmentaci, komplexní kostní defekty mohou být specificky rozlišeny dle indikace. Existuje v principu 5 situací, které lze rozlišit:

  • kompletní bezzubost jedné čelisti
  • frontální čelistní oblast
  • nepřímá a přímá elevace spodiny maxilárního sinu
  • augmentace alveolárního hřebene v laterálním úseku horní čelisti
  • augmentace alveolárního hřebene v laterálním úseku dolní čelisti

 

 

Zaujala Vás ukázka článku? Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Implants 1/2018

Stáhněte si jej ve formátu PDF

 

Implants 1/2018

Štítky:
To post a reply please login or register
advertisement
advertisement