O lingvální ortodoncii

Paní doktorko, co Vás vedlo právě k lingvální technice a proč jste se rozhodla této problematice věnovat?

Byla to opravdu náhoda. V době konání prvního kurzu prof. Norciniho v roce 2005 jsem zrovna v Praze byla. Řekla jsem si, že se jen půjdu podívat, abych neztratila přehled o nových trendech. Rozhodně jsem se nechtěla touto technikou zabývat. Pořadatel však udělal skvělý obchodní tah a jednu sadu, tehdy 2D zámků, nám věnoval. Nasadila jsem zámky sestřičce (ty vždycky odnesou naše experimenty) a zuby se jí do 2 měsíců vyrovnaly!!! A už to bylo.

Pozorujete v posledních letech stoupající či klesající trend v poptávce po lingvální technice? Ovlivňuje tuto poptávku současný boom fóliových aparátů (alignerů)?

Samozřejmě ano – poptávka po lingvální technice částečně klesá. Tato technika je opravdu obtížná a mnozí kolegové, kteří s ní začali pracovat, patrně zjistili, že to není jen o nasazení zámků a jednoduchých výměnách drátěných oblouků, a vrhli se na fóliové aparáty. Myslím, že počáteční nadšení bude také u alignerů vystřídáno zklamáním kvůli komplikacím. Je nutno se zabývat i odbornou literaturou a správně vyhodnotit hranice léčby. Stačí si otevřít některé z odborných studií. Dočetla jsem se, že výsledky léčby fóliovými aparáty se shodují s navrženým set-upem pouze ve 40 %. To je i důvodem doplňování léčby o další fólie. Je ale určitě dobré ovládat obě techniky. Máte pak více možností pro vaše pacienty. Je skupina pacientů, kteří fólie odmítnou z důvodu, že nemají čas se o tento typ aparátu starat, a jsou ti, kteří vysloveně s požadavkem na tento typ léčby (fóliemi) přijdou do ordinace. Po předchozích zkušenostech však musím podotknout, že správná diagnóza a plán léčby by neměly být v rukách pacienta.

 

 

Je nutné na zavedení lingválních aparátů nějak zásadně připravit ortodontickou praxi či upravit její provoz?

Pro úplné nováčky by asi měla platit důkladná příprava a ponechání si dostatečné časové rezervy. Počítat s tím, že na počátku nelze vůbec mluvit o finančním benefitu. Teprve, když se v dané problematice orientuje jak ortodontista, tak spolupracovníci, není problém mít pacienty s touto léčbou zařazené do normálního běhu praxe.

Víme, že se pravidelně zúčastňujete zahraničních kongresů zaměřených na problematiku lingvální terapie, doporučila byste některou z těchto akcí i ortodontistům, kteří chtějí s ling­válními aparáty začít?

Na zahraniční akce jezdím opravdu často. Ling­vální technika se stále vyvíjí, objevují se nová řešení a postupy. Za největší přínos těchto akcí považuji možnost setkat se s vrcholnými odborníky. Často mám s sebou v kabelce nějaký obtížný případ, který je možno konzultovat. Také to mnohdy přinese možnost, promiňte mi ten výraz – „vnutit“ se k někomu do praxe. Vidět postup na vlastní oči nenahradí žádný kongres. Nejproslulejšími akcemi jsou ESLO (kongres lingvální evropské společnosti), pak WSLO (kongres světové lingvální společnosti) a dále existují akce menších lingválních společností. Naposledy jsem byla v Řecku (GreSLO), kde prof. Scuzzo představil své lingvální straight-wire aparáty.

Měla jste možnost prohlédnout si i některé provozy, kde se tyto individualizované aparáty vyrábějí? Zaujal Vás některý z nich?

Jak jsem již zmínila, vidět a osahat si aparáty je nesrovnatelně přínosnější než naslouchat na kongresu. Navštívila jsem několik zahraničních ordinací v Itálii, Německu, Bangkoku. Byla jsem se též podívat na výrobu Magic zámků a jejich individuální použití ve Phorzheimu. Vrcholným zážitkem z poslední doby je pro mě návštěva Číny, kde se vyrábí několik druhů lingválních aparátů eBrace. Je možné si vybrat zámky z různých druhů slitin (chromkobaltové, chromniklové nebo zlaté), klasické nebo samoligovací. Setkat se přímo s lidmi, kteří s Vámi obvykle komunikují pouze e-mailem, přidá do další spolupráce úplně novou dimenzi. Také jsem se ujistila, že „čínské“ nebo „korejské“ (či z jiné asijské země) vůbec neznamená „nekvalitní“, naopak jsem přesvědčena o tom, že jsme za těmito zeměmi poněkud zaostali.

Co Vás vedlo k napsání skript o lingvální ortodoncii?

Důvodů je několik. Mám lingvální ortodoncii ráda a vím, že někteří kolegové neznají angličtinu natolik dobře, aby mohli z odborných knih čerpat a začít. To je může odradit od snahy vůbec se do lingvální ortodoncie pustit. Co se týče mladých kolegů, tak ti anglicky čtou a hovoří, ale učebnice, které jsou dostupné, jsou velmi drahé (5 a více tisíc Kč). Skripta, která nejsou pouze mým dílem, mají sloužit jako návod. Jsou koncipována tak trochu jako základní kuchařka, aby ten, kdo je pročte, mohl začít. Když jsem se zúčastnila prvního kurzu v Praze a dostala jsem se do prvních problémů, tak jsem neměla možnost se na někoho v ČR obrátit. Navíc nejsem „anonymní“ autor: ve skriptech je to, co funguje, co je ověřeno praxí. Lékaři mají možnost zvednout telefon nebo napsat e-mail a společně můžeme případný problém řešit. Byla bych ráda, aby lingvální ortodoncie našla u nás odezvu u mladých lékařů a byla zařazena do postgraduálního vzdělávání tak, jak je tomu v zahraničí. Vím, že jsme stále více pohlcováni digitálním světem, ale nemělo by to být natolik, abychom přestali rozumět biomechanickým principům a vše svěřovali jen počítačům. Počítač nezahrne do svého set-upu celkový stav pacienta, stav parodontu, gingivy, zlozvyky, celková onemocnění atd. V případě jakýchkoliv potíží budeme za léčbu vždy zodpovědní my, lékaři. Nepodléhejme iluzi, že zdigitalizujeme zuby, odešleme kamkoliv, nasadíme zámky, dráty nebo fólie, a vše půjde samo. Je potřebné vychovat vzdělané, erudované odborníky, abychom svým pacientům mohli nabídnout tu nejlepší ortodontickou léčbu.

Děkujeme za rozhovor!

 

Ortho 1/2018

Štítky: