MiCD: Nepoškozujte kosmetickou stomatologií – část I.

Kosmetická stomatologie je uměním založeným na vědě a řídí se touhami pacientů. Mnoho mladých zubních lékařů, kteří ji plánují začlenit do své praxe, jsou dezorientováni v tom, čeho chtějí jejich pacienti a oni sami skutečně dosáhnout. Je třeba poznamenat, že způsoby ošetření poskytované v rámci jakýchkoli zdravotnických služeb by měly být zaměřeny na podporu zdraví a zachování lidského těla s jeho přirozenými funkcemi a estetikou. Ačkoli je to znepokojující, je třeba také říci, že filozofie ošetření a techniky přijímané mnoha kosmetickými stomatology po celém světě směřují často k makro-invazivním postupům a každým rokem jsou kvůli vytvoření krásných úsměvů preparovány miliony zdravých zubů.

Celkový výstup konkrétní ordinace je obvykle dán filozofií přijaté praxe a členy odborného týmu. Minimálně invazivní kosmetická stomatologie (MiCD) a filozofie nedělat škodu, má čtyři základní komponenty: úroveň péče, kvalitu provozovatele (zubního lékaře), přijatý postup a zvolenou technologii, a všechny musí být v každodenní klinické praxi respektovány. Přijetí této filozofie celostní medicínské praxe není snadným úkolem, protože vyžaduje změnu v myšlení odborníků.

V částech I a II, že pomocí MiCD neděláme škodlivou kosmetickou stomatologii, ale takovou, která je založena na mé koncepci védského úsměvu, kterou již 20 let úspěšně praktikuji v Nepálu a obhajuji po celém světě od roku 2009 v rámci mé celosvětové MiCD mise. Je třeba poznamenat, že obě části jsou založeny na vědeckých základech (na pravdivých a dostupných důkazech), klinických zkušenostech a zdravém rozumu, který je v celostní stomatologii nutný. Druhá část článku bude následovat v dalším vydání.

 

Kosmetická stomatologie – celosvětový trend
Výskyt a závažnost zubního kazu v mnoha vyspělých zemích v posledních desetiletích klesají a tento trend se přesouvá i do rozvojových zemí. Díky větší medializaci a dostupnosti volných online informací nastartovalo povědomí veřejnosti po celém světě poptávku po kosmetické stomatologii. Dnes již není lesklý, zdravý a zářivý úsměv výhradní doménou bohatých a slavných. [1] Každým rokem se v populaci zvyšuje počet lidí, kteří jsou si vědomi krásy a orálního zdraví a data z různých zdrojů ukazují, že nadcházející generace dětí, především části populace se středními až vyššími příjmy, bude mít méně zkažené zuby a bude potřebovat méně komplexní záchovné stomatologické péče. Tyto měnící se vzorce v potřebách stomatologické péče přinesou zásadní posun v povaze stomatologických služeb, které se změní z tradiční záchovné péče na kosmetické a preventivní služby.

Zvýšená poptávka po estetických úsměvech mezi pacienty nutí současné praktické stomatology začlenit do svých praxí umění a vědu kosmetické stomatologie. Kosmetická stomatologie ještě není uznávána jako samostatný klinický obor, jako ortodoncie, parodontologie nebo dětská stomatologie. Kosmetická stomatologie je synonymem pro multidisciplinární stomatologii, protože její úspěch a selhání souvisí s psychologií pacienta, s jeho zdravím, funkcí a estetikou. Pro zvětšující se celosvětový trh kosmetické stomatologie a její podporu je však zapotřebí etických, vysoce standardizovaných odborných školení lékařů. Poměrně často je vidět, že se postupy ošetření současné kosmetické stomatologie uchylují k invazivnějším postupům, při nichž se zbytečně využívají celoplášťové korunky, můstky, dentinové fazety a invazivní estetická chirurgie na parodontu, a dlouhodobé orální zdraví je zanedbáváno na úkor aktuálních estetických potřeb a vzhledu pacienta. [2] Tyto agresivní způsoby ošetření nepřímo snižují celkovou důvěru ve stomatologii, právě kvůli trendu splnit kosmetické požadavky pacientů bez etického posouzení a dostatečného vědeckého pozadí a spíše pod heslem „čím více vyměníte, tím více vyděláte“ nebo „více je více“, kterými se někdy stomatologie řídí. [2]

Změna profesionálního myšlení praktikujících lékařů není snadný úkol – je to jako pro těžkého kuřáka přestat kouřit. Aby bylo možné praktikovat zdravou stomatologii, je třeba být takto nasměrován, počínaje vzděláním na lékařské fakultě, přes morální hodnoty, vysoké etické standardy a pozitivní postoj, až po filozofii práce zaměřenou na pacienta. Student odráží myšlení svých učitelů, a učitele nebo mentora s komplexními znalostmi, klinickými dovednostmi, poctivostí a lidskostí je v současném stomatologickém vzdělávání zaměřeném na obchod těžké najít. Domnívám se, že vědomosti by měly být zdarma a školení v dovednostech musí být užitečné a snadno dostupné všem mladým praktikujícím lékařům po celém světě. Univerzitní stomatologické vzdělávání a drahé soukromé školy se zaujatým odborným vedením podporují zdraví narušující postupy ošetření a nákladné diagnostické, preventivní a léčebné technologie. Tento na obchod značně orientovaný trend podporuje změnu v myšlení praktikujících lékařů v tom směru, aby přijali agresivnější a invazivnější metody stomatologických ošetření, což vede z dlouhodobého hlediska k praktikování nezdravé stomatologie.

 

Estetická versus kosmetická stomatologie
Na slova „estetická“ a „kosmetická“ je mnoha kosmetickými stomatology pohlíženo jako na synonyma. Je však zapotřebí chápat základní rozdíl v jejich významu. Slovník Oxford Dictionary2 definuje „estetiku“ jako „filozofický obor, který se zabývá otázkami krásy a uměleckého cítění“ a „kosmetický“ jako „zlepšující pouze vzhled něčeho“. Ve stomatologii vysvětluje „estetika“ základní cítění nějaké osoby ve vztahu ke kráse, zatímco „kosmetika“ se zabývá povrchním nebo vnějším zlepšením krásy. Estetická stomatologie proto spadá pod stomatologické služby vzniklé na základě potřeby a obvykle se řídí pohlavím, rasou a věkem (tzv. SRA faktory) pacienta. Avšak kosmetickou stomatologii, která je ovlivňována vnímáním, osobností a tužbami (tzv. PDD faktory), je možné kvalifikovat jako stomatologickou službu založenou na chtění a tužbách. Například, žádost pacienta o nahrazení starých amalgámových výplní výplňovými materiály v barvě zubu lze považovat za estetický požadavek nebo potřebu. Žádost staré ženy o perleťově, bílé zuby a ideální design úsměvu je mnohem více než jen estetický požadavek a musí být považován za kosmetický požadavek nebo přání.

V mé ordinaci dělím estetické a kosmetické klinické případy do tří různých kategorií:

1. Preventivní nebo podpůrného základu: ošetření zabrání nebo podchytí onemocnění, defekty, návyky nebo jiné faktory, které mohou nepříznivě ovlivňovat stávající nebo budoucí estetiku úsměvu pacienta.
2. Přirozeně mimetická nebo založená na potřebě: ošetření se provádí za účelem rekonstrukce nebo napodobení přirozené estetiky, přičemž má na paměti SRA faktory pacienta a ošetření celkově napomáhá zdraví a funkci tkání dutiny ústní.
3. Kosmetická nebo založená na přání: ošetření se provádí za účelem zlepšení nebo doplnění estetických součástí úsměvu, tudíž výsledek kosmetického ošetření nemusí být v souladu s SRA faktory pacienta jako v přirozeně mimetické stomatologii a kosmetické ošetření navíc nemusí být nutně prospěšné pro zdraví a funkci tkání dutiny ústní.

 

Filozofie ve stomatologii: Způsob myšlení
Většina stomatologických škol po celém světě se zaměřuje na výuku znalostí a dovedností z oboru zubního lékařství, které jsou založeny na současných poznatcích dentální vědy a umění. Stomatologické školní vzdělávání nevěnuje patřičnou pozornost zdravé filozofii stomatologické praxe, a to v důsledku různých faktorů, jako je právo na volbu vlastní filozofie a po celém světě převaha zubních ordinací orientovaných na obchod spíše než na služby. Kvalitní a zdravá klinická praxe je však vždy snem každého dobrého lékaře, a vytvoření takové praxe vyžaduje od lékaře nezaujaté vize, postoje k učení a poskytování služeb, a oddanost. Musíme pochopit, že věda a umění nemají ve stomatologii význam, jsou-li prováděny neetickým lékařem, který nerespektuje celkové zdraví pacienta. Každý vědecký pokrok v technologiích má své kladné i záporné stránky, a pokud není správně používán, může profesi ovlivňovat nepříznivě a stát se hrozbou.

Věřím, že ordinace nebo léčebné centrum musí vybudovat svoji filozofii podle svých cílů. Praxi řídí to, co lékař chce a jaký druh služeb chce svým pacientům poskytovat. Prakticky vzato je možné filozofii ve stomatologii rozdělit do dvou různých kategorií, v závislosti na způsobu myšlení lékaře.

 

Zaměřeno na pacienta
Lékaři s tímto způsobem myšlení obvykle nedělají škodlivou stomatologii (obr. 1). Základními principy takovéto praxe jsou profesionální poctivost a lidskost. Lékaři s tímto myšlením rádi sdílí své klinické znalosti a dovednosti se svými odbornými přáteli a mladými kolegy a podporují tak ve společnosti klinickou praxi zaměřenou na pacienta. Tato skupina lékařů pevně věří na marketingový přístup založený na slovním doporučení a vždy myslí na dlouhodobé zdraví, funkci a estetiku pacienta. Lékaři praktikující neškodlivou stomatologii jsou ve svém odborném životě většinou veselí, šťastní a zdraví.

 

Zaměřeno na finance
Lékaři s tímto způsobem myšlení praktikují stomatologii zaměřenou na finance a přijímají různé druhy přímých marketingových přístupů, aby své služby prodali na trhu jako komoditu, než že by se věnovali péči o zdraví. Lékaři z této skupiny obecně dosahují rychle jisté finanční situace, ale často je u nich vidět vznikající chronický stres, syndrom vyhoření, deprese, frustrace a pocit profesionální viny, které vedou v odborném životě k narušení zdraví a štěstí.

 

Stomatologie a profesionální stres
Stomatologie byla dlouhou dobu považována za stresující povolání. Zubní lékaři vnímají stomatologii jako více stresující než jiná povolání. [3] Zubní lékaři se musejí ve svých osobních i odborných životech vypořádávat s mnoha významnými stresovými faktory. [4] Existují důkazy, které naznačují, že zubní lékaři trpí vysokou mírou stresu souvisejícího se zaměstnáním. [5–9] Jedna studie zjistila, že 83 procent zubních lékařů vnímalo stomatologii jako „velmi stresující“ [10] a téměř 60 procent vnímalo stomatologii jako více stresující než jiná povolání. [11] Stres může u člověka vyvolávat různé fyziologické a psychologické reakce. Jedním z možných následků trvalého pracovního stresu je syndrom profesionálního vyhoření. Účinek vyhoření, ačkoli souvisí s prací, má často negativní dopad na osobní vztahy lidí a pocit pohody. [12, 13] Proto by se měli zubní lékaři starat o zdraví svých zaměstnanců a zaměřit se ve své každodenní praxi na profesionální štěstí.

Lékař má plné právo přijmout takovou filozofii, jakou sám preferuje. Je nicméně vždy vhodné jí nejprve sám porozumět, analyzovat ji a porovnat s ostatními. Jsem velmi rád, že jsem byl vychován podle zásad védské filozofie zákonů přírody a především jsem nebyl vystaven filozofii vědomě škodící ani doma, ani ve škole, ani v mé blízké společnosti. Duchovní vedení a mentoring, kterého se mi dostávalo v dětství doma a ve škole mi pomohlo se stát profesionálem s pevnou filozofií „nedělat škodu“, a proto jsem začal praktikovat takto vědomě založenou stomatologii již v počátcích kariéry. Během 21 let soukromé praxe jsem vždy zažíval štěstí a radost ze spokojenosti mých pacientů, což mi dodávalo naprostou sebedůvěru a víru ve správnost mé filozofie a MiCD postupy ošetření, které jsem ve své ordinaci používal. Od konce roku 2009 propaguji svoji filozofii a klinické postupy v jižní Asii, a založil jsem s pomocí podobně smýšlejících přátel, kteří také praktikují podobný druh celostní stomatologie po celém světě, MiCD Global Academy. MiCD Global Academy má za poslání zdarma sdílet klinické znalosti a základní klinické dovednosti se všemi lékaři, kteří chtějí praktikovat neškodící kosmetickou stomatologii z důvodu poskytování lepší péče svým pacientům a zvýšení pocitu štěstí ve svém profesním životě.

 

Trojcestný test: Otázky pro vaše svědomí
Kosmetičtí stomatologové mohou ve své praxi dělat chyby ve dvou směrech. Zaprvé kvůli nedostatku potřebných odborných znalostí a dovedností, zadruhé kvůli nedostatku profesionální poctivosti a lidskosti. První příčiny je možné eliminovat dobrým vzděláním a řádnou praxí, ale druhé vyžadují celkový posun ve způsobu myšlení, a to s vysokou mírou uvědomění v profesní etice, postojích a respektu vůči dlouhodobému zdraví, funkci a přirozené kráse pacienta.

Používám jednoduchý, ale velice účinný test k tomu, abych se udržel bez stresu a pocitu viny a postupoval v rámci profesní etiky, poctivosti a lidskosti, když navrhuji svému pacientovi plán stomatologického ošetření. Lékaři mohou používat trojcestný test uvedený níže třeba jen při hlubokém nádechu a na několik sekund zavřít oči a analyzovat své odpovědi (pravdivou reakci, která jim přijde na mysl) s profesionální poctivostí a lidskostí. Pokud vaše svědomí poctivě zareaguje na všechny otázky, pak můžete klidně navrhnout plán ošetření a případu se ujmout, ale pokud odpovíte na otázky záporně, pak byste měli navrhovaný plán ošetření ještě přehodnotit, abyste ochránili sami sebe i dlouhodobé zdraví, funkci a estetiku svého pacienta, a použít citlivější a méně destruktivní přístup k ošetření.

 

Trojcestný test sestává ze tří základních otázek:
▪ Použil bych toto ošetření v této situaci u člena své rodiny?
▪ Jsem dostatečně kompetentní, abych se případu ujal?
▪ Bude pacient spokojený s biologickými, finančními a časovými náklady na navrhované ošetření?

Používám tento jednoduchý test již od prvních dnů své praxe a užívám si každý okamžik své klinické práce bez psychického stresu a odborného pocitu viny po ošetření. Navíc jsem zjistil, že konečný výsledek každého případu přinesl radost mě i celému pomocnému týmu, s vysokou mírou spokojenosti pacientů. Při všech mých mezinárodních MiCD přednáškách, školeních, workshopech a seminářích vždy povzbuzuji své praktikanty a posluchače, aby zvýšili kvalitu svých profesních faktorů (znalostí, dovedností, poctivosti a lidskosti), protože právě ty jsou pilířem úspěšné MiCD. Osobně jsem přesvědčen, že zvykne-li si lékař otestovat svůj plán ošetření pomocí trojcestného testu před navržením pacientovi, určitě mu to pomůže podpořit celkové štěstí v práci s vysokou mírou spokojenosti pacientů.

 

Rozšíření: Invazivní stomatologie
Podíváme-li se pozorně na historii záchovné stomatologie, bylo slovo „rozšíření“ (nebo invazivní“) vždy středem zájmu mnoha lékařů. [14] Koncepce „rozšíření za účelem prevence a udržení stavu“ byla představena Dr. G. V. Blackem před 100 lety a byla správná ve vztahu k tehdy dostupným výplňovým materiálům. S vývojem technologie metalokeramiky v 50. letech 20. století však již byla obhajována koncepce „rozšíření za účelem funkční estetiky“, která je v klinické praxi dosud velmi populární. Počátkem 80. let 20. století byla představena koncepce „Hollywoodského úsměvu“, která byla ve stomatologii základem koncepce „rozšíření za účelem kosmetiky“. V roce 2002 schválila FDI koncepci minimálně invazivní stomatologie, která je zaměřena především na konzervativní zvládnutí kariézních lézí, při němž se uplatňuje koncepce „minimálního rozšíření za účelem odstranění kazu“. Historie jasně ukazuje, že již od doby Dr. G. V. Blacka až do současnosti používáme koncepci „rozšíření ve stomatologii“ ve jménu prevence, udržení stavu, funkce, estetických potřeb a kosmetických přání, i odstranění kazu. Je klinickou skutečností, že tato koncepce zůstane středem zájmu, protože každá klinická situace je jiná a protože způsoby ošetření se řídí multifaktoriálními otázkami, jako jsou faktory týkající se pacienta (mysl, tělo, chování a okolí), faktory týkající se lékaře (znalosti, dovednosti, poctivost a lidskost), faktory týkající se postupu (pravda, důkazy, zkušenosti a zdravý rozum) a faktory související s technologiemi (zdraví, spolehlivost, dostupnost a jednoduchost). Využívání vědy a technologií vyžaduje důvěru v lékaře a informovanost pacientů a lékař proto musí používat své odborné znalosti a dovednosti s poctivostí a lidskostí, aby vybral pro ošetření ten nejméně invazivní postup, protokol a technologii a aby bylo rozšíření ve stomatologii vždy minimální, bezpečné a zdravé.

Invazivnost postupů volených v kosmetické stomatologii závisí na úrovni defektu úsměvu, typu designu úsměvu, navrhovaných typech ošetření a složitosti ošetření. MiCD používá co možná nejvíce konzervativní postupy vylepšení úsměvu. Míru invazivnosti v kosmetické stomatologii je možné klasifikovat do čtyř typů, jmenovitě jako neinvazivní, mikroinvazivní, minimálně invazivní a invazivní, a možnosti ošetření, různé postupy ošetření a jejich biologický dopad jsou uvedeny v tabulce 1. V MiCD je pouze jeden princip ve výběru způsobu ošetření: vždy zvolit co nejméně invazivní postup ošetření. [2] Postupy ošetření spadající pod neinvazivní, mikroinvazivní a miniinvazivní jsou v MiCD používány selektivně.

 

MiCD postup ošetření a klinická technika
Minimálně invazivní stomatologie byla vyvinuta před více než deseti lety odborníky na záchovnou stomatologii a je založena na čistě na důkazech. [15–24] Ve stomatologii byla zaměřena především na prevenci, remineralizaci a minimální stomatologické zákroky za účelem zvládnutí kazu a nekladla příliš velkou pozornost jiným problém týkajícím se orálního zdraví. Z tohoto důvodu jsem v roce 2009 vytvořil koncepci MiCD a postup jejího ošetření, která integruje minimálně invazivní filozofii založenou na důkazech do estetické stomatologie v naději, že pomůže lékařům dosahovat optimálních výsledků v oblasti zdraví, funkce a estetiky s minimálními zákroky a optimální spokojenosti pacientů. Koncepce MiCD a postup ošetření jsou vysvětleny v článku nazvaném „Minimálně invazivní kosmetická stomatologie – koncepce a postup ošetření“, [25] proto se v tomto článku věnuji základním principům MiCD (tabulka 2), postupu MiCD ošetření a klinickým technikám pouze krátce (obr. 2).

 

Klinická technika MiCD: Omlazení, obnova, rehabilitace a oprava

Klinická technika MiCD se zaměřuje na estetickou pyramidu „kolečka designu úsměvu“ [1] (obr. 3). Estetické prvky jsou ve stomatologii rozděleny do tří širokých skupin:

1. Makro-estetika
2. Mini-estetika
3. Mikro-estetika

Každá estetická skupina se zabývá různými estetickými prvky úsměvu (tabulka 3) a každý prvek musí být na konci ošetření harmonizován. Podle defektu úsměvu a přání pacienta existují v MiCD čtyři různé techniky vylepšení estetiky úsměvu:

1. Omlazení: omladit znamená v MiCD vylepšit estetiku úsměvů pomocí minimálních úprav v pozici zubu, barvě a tvaru, které jsou známy také jako ABC principy MiCD, jmenovitě srovnat, zesvětlit a vytvarovat (obr. 4 – 9).

▪ Srovnat: drobné nesrovnalosti mezi obličejovými a středovými dentálními liniemi jsou za určitých okolností přijatelné26, nakloněná středová linie by však byla hodně viditelná [27] a proto je v kosmetické stomatologii méně přijatelná. Podobně je to s disharmonií v přirozeném vývoji sklonu os zubů nebo míry naklonění frontálních zubů, které ovlivňují estetický výsledek úsměvu. Korekce sklonu ke středové linii a ose zubu a nezbytné změny v pozici frontálních zubů se provádí pomocí kosmetických ortodontických postupů pomocí fixních a snímatelných rovnátek. Jakmile jsou frontální zuby v esteticky přijatelné pozici, posouvá se estetický zájem pacienta obvykle k vylepšení barvy chrupu. Je třeba poznamenat, že dobře srovnané zuby obecně vyžadují při úpravě obrysu (tvaru a velikosti) žádnou nebo malou preparaci. To pomáhá lékařům dosahovat estetických úsměvů prostřednictvím mikro- nebo minimálně invazivních postupů s velmi nízkým biologickým dopadem.

▪ Zesvětlit: bělení zubů nebo úprava barvy se v MiCD provádí, jakmile jsou zuby přijatelně srovnané, ale před úpravou tvaru. Míra úpravy barvy závisí na kvalitě stávající barvy chrupu a požadavku pacienta. Populárními metodami pro úpravu barvy jsou domácí a ordinační bělení. Nicméně, v některých případech se používají další postupy, jako remineralizace, mikro-abraze, vnitřní a vnější bělení, tenké sklovinné fazety.

▪ Vytvarovat: obrys je vnější linií tvaru nebo formy něčeho. [28] Ve stomatologii znamená kosmetické vytvarování úpravu tvaru zubů nebo dásní, aby získaly estetický tvar. Kosmetické tvarování je možné provést dvěma způsoby, aditivně a subtraktivně. Při aditivním kosmetickém tvarování je zapotřebí změnit tvar zubu pomocí výplňových materiálů v barvě zubu, jako jsou kompozitní pryskyřice (přímé nebo nepřímé výplně) nebo keramika (fazety), a změnit tvar dásní pomocí transplantovaných štěpů. Při subtraktivním kosmetickém tvarování je zapotřebí odstranit zubní tkáně broušením nebo úpravou textury, a gingivální tkáně selektivními chirurgickými zákroky – které jsou ireversibilní povahy a musí jim proto být věnována náležitá péče.

2. Obnova: obnova je proces náhrady chybějících zubních tkání za účelem zlepšení zdraví, funkce a estetiky. Obnova se provádí pomocí mikro- a mini-invazivních možností ošetření, jako jsou přímé výplně, fazety, inleje, onleje nebo adhezivní mezičleny, v závislosti na rozsahu a závažnosti defektu úsměvu (obr. 10a, b, 11a–c).

3. Rehabilitace: rehabilitace je proces úplné rekonstrukce úsměvu za účelem zlepšení psychiky, zdraví, funkce a estetiky pomocí mikro- nebo mini-invazivních možností ošetření, s cílem minimalizovat možný biologický dopad. Materiály volby pro rehabilitace jsou v MiCD přímé a nepřímé kompozitní pryskyřice a živcová keramika (obr. 12–14).

4. Oprava: role opravy v záchovné stomatologii je velice důležitá. Cyklus zhotovování výplní nebo každý další takový proces obecně zvyšují velikost defektu úsměvu o 15 až 20 procent na každou výplň. Z tohoto důvodu doporučuje postup MiCD provádění oprav kdekoli je to esteticky vhodné a možné za použití vhodných adhezivních výplňových materiálů, aby nebylo narušeno zdraví tkání dutiny ústní a současně byla zachována funkce a estetika (obr. 15a–c).

Shrnutí MiCD do 10 oblastí
Po dokončení každého klinického MiCD případu je nutné vyhodnotit celkovou spokojenost pacienta a klinickou úspěšnost. Aby bylo hodnocení klinických případů komplexní a praktické, doporučuje se v MiCD postupu, aby lékař vždy hodnotil své případy podle deseti oblastí uvedených v tabulce 4, nazvané Shrnutí MiCD do 10 oblastí.

 

Závěr
Chce-li lékař praktikovat neškodlivou kosmetickou stomatologii, vyžaduje to od něj touhu, vášeň, odhodlání a silnou vůli stát se poctivým profesionálem s dávkou lidskosti, protože poctivost a lidskost jsou pilíře neškodlivé kosmetické stomatologie, neboť všechny ostatní faktory práce řídí mysl. Lékař musí pochopit, že poctivost a lidskost nejsou věda, tak jako znalosti a dovednosti, které se lze naučit, okopírovat a v praxi je ihned používat. Poctivost a lidskost jsou vnitřní kvality člověka a jsou hluboce spjaty s mírou uvědomění, které je obecně vyjadřováno jako návyky a postoje. Těmto kvalitám se proto musíme naučit doma a ve škole, i ve své profesi a okolní společnosti.

Sebehodnocení a realizace určité míry vnitřního štěstí, kterého budete dosahovat svojí každodenní odbornou prací, jsou životně důležité pro porozumění a zahájení práce ve své ordinaci tak, abyste nedělali škodlivou stomatologii.

Poznámka vydavatele: Kompletní seznam použité literatury je k dispozici u vydavatele.