DT News - Czech Republic and Slovakia - Klinické použití nového zatékavého podkladového materiálu pro přímé a nepřímé výplně

Search Dental Tribune

Klinické použití nového zatékavého podkladového materiálu pro přímé a nepřímé výplně

Počáteční preparace kavity po odstranění defektní kompozitní výplně
Prof. Peet van der Vyver

Prof. Peet van der Vyver

Ne. 10 června 2012

uložit

Poslední vývoj v oblasti kompozitních materiálů a vazebných technologií umožnil jejich běžné používání i v distálním úseku chrupu.1 Přímé distální kompozitní výplně jsou nyní předvídatelné a odolné. V mnoha případech je jejich vynikající estetické a pro zub podpůrné vlastnosti činí ideální možností ošetření rekonstruujícího distální chrup.2 Hlavními nedostatky kompozitních materiálů jsou polymerační smršťování3 a polymerační napětí. Polymerační napětí vede ke kontrakcím na hrbolcích, což může způsobit deformaci hrbolků,4 praskliny skloviny a nakonec snížení odolnosti hrbolků vůči defektu.5 

Tvar kavity a způsob nanášení kompozita do kavit může mít vliv na mezery na rozhraní mezi dentinem/sklovinou a výplní.6 Podle Davidsona a De geea7 mohou paralelní stěny skříňkové kavity omezit tok kompozita během polymerace, což způsobí napětí na rozhraní pryskyřice a dentinu.8

Současná generace chemicky nebo světlem aktivovaných kompozit podstupuje, ve srovnání s kompozity běžné viskozity se smršťováním 2 až 5 %, s průměrem 3,5 %, volné objemové smršťování 4 až 9 %. Podle Jensena a Chana má napětí vznikající polymeračním smršťováním potenciál iniciovat selhání rozhraní kompozita a zubu, které může vést k citlivosti po ošetření, a které by mohlo dokonce otevřít již existující mikropraskliny ve sklovině.9

Materiál SDR Smart Dentin Replacement (DENTSPLY DeTrey) je na trh uveden jako nízkonapěťový zatékavý podkladový materiál, který lze nanášet až v 4mm vrstvách a každá takto silná vrstva se vytvrzuje světlem pouhých 20 sekund, přičemž musí zůstat směrem k okluzi minimálně 2 mm místa pro kompozitum běžné viskozity. Podle výrobce byl do jednoho z monomerů chemicky začleněn polymerovatelný modulátor. Viskoelastické chování tohoto monomeru a celkové složení tohoto zatékavého kompozita umožňuje materiálu odvádět mnohem více energie, než kolik se jí při vytvrzování uvolňuje polymerací monomerů. To vede, ve srovnání s konvenčními zatékavými kompozity, k redukci zbývajícího polymeračního napětí až o 60 %.10 Objemové smrštění je 3,6 %,ale ještě důležitější je to, že napětí vznikající při polymeraci je 1,4 MPa, zatímco u mnoha jiných zatékavých kompozit se pohybuje kolem 4 MPa. Materiál se vyrábí pouze v jednom univerzálním odstínu a lze jej použít s jakýmkoli dentinovým vazebným systémem.

Obrázky 1 až 19 jsou v podstatě zprávou o klinickém případu, která ukazuje výhody a klinické použití tohoto nového inovativního zatékavého podkladového materiálu pro přímé zhotovování distálních kompozitních výplní.

Podkladové materiály jsou indikovány především z důvodu zmenšení objemu výplňového materiálu11 nebo z důvodu vytvoření tvaru preparované kavity vhodného pro umístění inleje/onleje.12 Tvar preparace kavity bude záviset na rozsahu zubního kazu nebo tvaru výplně, která má být vyměněna. Odstraňování zubního kazu často vytváří nežádoucí podsekřiviny, které se neshodují se zásadami tvaru preparace kavity pro inleje/onleje. Z důvodu zachování co největšího množství zdravé skloviny/dentinu, by měl být při použití podkladového materiálu dodržován vnitřní zkosený tvar preparace.12
Sherrer a kol.13 prokázali, že odolnost vůči zlomení u celokeramických korunek je výrazně ovlivňována elasticitou materiálu z něhož je pahýl a upevňovacího cementu. Vzhledem k příznivým vlastnostem materiálu SDR, by se mohlo jednat o ideální materiál pro vykrývání podsekřivin nebo zachování větší plochy skloviny zlepšující přilnavost a pevnost hrbolků při preparacích kavit pro keramické inleje.

Obrázky 20 až 29 jsou další zprávou o klinickém případu a ukazují klinické použití zatékavého podkladového materiálu SDR, který umožňuje ideální tvar preparace kavity pro nepřímé distální inleje/onleje.

Závěr
To, že lékaři dostali k dispozici zatékavý podkladový materiál pro distální přímé a nepřímé výplně, který je možné zhotovit a vytvrdit po velkých vrstvách, je ve stomatologii jedním z nejzajímavějších technologických pokroků směrem k zjednodušení toho, co je obecně považováno za technicky velice citlivý postup.

SDR vykazuje díky své zatékavosti vynikající adaptaci ke stěnám preparace, snižující možnost vzniku mezer při okrajích, které mohou vést k citlivosti po ošetření nebo estetickému selhání výplně. Další unikátní vlastností materiálu SDR je samo-nivelační schopnost, která odstraňuje nutnost manipulovat nebo tvarovat materiál před vytvrzováním. Vytváří tak také ideální povrch pro doplnění výplně z kompozita běžné viskozity, které pak poskytuje požadovanou pevnost, estetiku a odolnost okluzálních plošek vůči opotřebení.

Redukované polymerační napětí podkladového materiálu SDR na normálních a narušených hrbolcích po konvenční preparaci kavity může lékaři poskytnout vylepšenou a zjednodušenou pracovní techniku, která pacientům nabízí odolné distální výplně.

Poděkování
Rád bych poděkoval panu Gregovi Flintovi za výrobu keramické inleje.

Poznámka redakce: Přetištěno se souhlasem, laskavým svolením International Dentistry South Africa © 2010. Int Dent S Afr, 12/5 (2010): 18–27. Úplný seznam použité  literatury je k dispozici u vydavatele.
Video popisující samo-nivelační schopnost SDR je k dispozici na www.dentaltribune.com/articles/content/id/6974. 

 

Obrazovou dokumentaci k článku naleznete ve vydání DT č. 1/2012

To post a reply please login or register
advertisement
advertisement