DT News - Czech Republic and Slovakia - Akupunktura: Hledá cestu do stomatologie

Dr. Wong Li Beng, Singapure

Pá. 23 června 2017

uložit

Po obecném úvodu do akupunktury a jejím praktickém využití v současné stomatologické praxi se bude tato část článku zabývat využitím této metody při managementu stavů souvisejících s dutinou ústní, jako je xerostomie a vliv akupunktury na zmírnění fobie ze stomatologického ošetření a dávivého reflexu, a nakonec si nastíníme nedávné přijetí akupunktury v hlavním zdravotnickém středisku v Singapuru.

Management xerostomie
Xerostomie může být vyvolaná léky nebo mít jiné obvyklé příčiny autoimunitního charakteru, jako je Sjögrenův syndrom a ozařování hlavy nebo oblasti krku. Konvenční management xerostomie zahrnuje paliativní léčbu, v podobě náhražky slin nebo žvýkačky, a systémovou medikaci, například pilokarpin.

Využití akupunktury jako alternativního způsobu léčby xerostomie je v západní medicíně uváděno již zhruba od roku 1980. Pozorovací studie prokázaly, že akupunkturní léčba může zvýšit tok slin u zdravých dobrovolníků, pacientů se Sjögrenovým syndromem i u pacientů, kteří podstoupili ozařování hlavy a oblasti krku. V dlouhodobé retrospektivní studii zahrnující 70 pacientů s xerostomií způsobenou primárně i sekundárně Sjögrenovým syndromem, ozařováním a jinými příčinami [1], se pacientům dostalo za dobu prvních šesti měsíců celkem 24 léčebných akupunkturních sezení. Šest měsíců po základní akupunkturní léčbě a podle subjektivních změn pozorovaných pacienty byla měřena míra toku slin (MTS) při stimulaci a bez ní. Tři roky také byla analyzována data porovnávající pacienty, kteří se rozhodli podstoupit doplňkovou akupunkturní léčbu, a ty, kteří ne. Výsledky ukázaly, že MTS u stimulovaných i nestimulovaných slin byla po šesti měsících oproti stavu na začátku významně vyšší, což také odpovídalo subjektivním pocitům zlepšení stavu popisovaným pacienty. Kromě toho měli pacienti, kterým se dostalo doplňkové akupunkturní léčby po šesti měsících konzistentně vyšší průměrné hodnoty MTS u stimulovaných i nestimulovaných slin ve srovnání s pacienty, kterým se akupunkturní léčby nedostalo, což naznačuje, že podpůrná akupunkturní léčba aplikovaná dlouhodobě může pomoci udržet vlastní léčebný účinek. Toto zjištění je v souladu s koncepcí tradiční čínské medicíny (TCM), která stojí na tom, že léčebný účinek akupunktury může být při opakovaných sezeních kumulativní.

Akupunkturní léčba může poskytnout úlevu pacientům po ozařování maligních nádorů v oblasti hlavy a krku trpících xerostomií rezistentním vůči pilokarpinu. [2] Výsledek léčby u citované studie se však zakládal pouze na celkovém skóre vycházejícím z dotazníku na subjektivní pocity. Zdá se, že akupunktura může zvýšit MTS za předpokladu, že zůstanou slinné žlázy funkční. U těch pacientů, jejichž slinné žlázy byly ozařováním strukturálně narušeny a staly se rezistentní i vůči pilokarpinu, může akupunktura v omezeném rozsahu poskytnout subjektivní úlevu, ale tito pacienti by měli být informováni, aby vkládali do akupunkturní léčby realistická očekávání.

Mechanismus stojící za tím, jak může akupunktura zvyšovat MTS není dosud zcela jasný. Může se jednat o placebo efekt, jak dokazují Pavlovovy testy, při nichž samo očekávání toho, že se pacientovi dostane léčby vyvolá produkci slin. Lokální akupunkturní body v oblasti hlavy a krku také mohou přímo stimulovat nervy inervující slinné žlázy. Někteří autoři naznačují, že akupunkturní léčba spouští uvolňování neuropeptidů a může tak ovlivnit tok krve, mít protizánětlivé vlastnosti a trofický účinek na slinné žlázy. [3] Další možnost může souviset s aktivací neuronů. V jedné popisné studii byly pomocí funkční magnetické rezonance snímající dobrovolníky podstupující akupunkturní léčbu vyhodnocovány kortikální oblasti. [4] Bylo zjištěno, že akupunkturní léčba aktivovala parientální, rolandickou a frontální část mozkových hemisfér, stejně jako insulu, překrývající se s oblastmi, které se podílejí na gestaci a slinění. Autoři naznačili, že akupunkturní léčba může proniknout do neuronálního obvodu, který aktivuje slinné jádro a následně přes kraniální nervy i slinné žlázy. Je třeba dalších studií, které by prozkoumaly, jak může akupunkturní léčba zvýšit tok slin.

Management fobie ze stomatologického ošetření a dávivého reflexu
Nedávný přehled společnosti Cochrane ukázal, že 31 procent dospělých má strach ze stomatologického ošetření. [5] U fobického pacienta se může vytvořit odpor nebo úplné vyhýbání se stomatologickému ošetření a stomatologické ošetření tudíž nevyhledá. Úzkostný pacient může během stomatologických procedur lékaři bránit v jejich provedení.

K managementu úzkosti se tradičně používají léky jako benzodiazepin a midazolam. Použití akupunktury může poskytnout alternativní způsob řešení bez možných nežádoucích reakcí na léky. Několik studií zaměřených na použití aurikulární akupunktury k léčbě chronické a akutní úzkosti prokázalo slibné výsledky. Randomizovaná řízená studie porovnávající aurikulární akupunkturu s intranasálním midazolamem za účelem managementu úzkosti naznačila, že obě metody byly stejně účinné. [6] K ověření tohoto zjištění jsou zapotřebí další rozsáhlé studie.

Dávivý reflex je normální obranný, fyziologický mechanizmus, který zabraňuje vniknutí cizích předmětů nebo škodlivých materiálů do hltanu, hrtanu nebo průdušnice. Jeho příčiny mohou být somatické, způsobené stimulací určitých spouštěcích oblastí v dutině ústní, nebo psychogenní, vyvolané myšlenkovým stimulem upraveným vyššími mozkovými centry. Hyperaktivní dávivý reflex může být na překážku při některých stomatologických procedurách, jako je otiskování alginátem za účelem výroby zubní náhrady.

Bylo zaznamenáno, že k výraznému zmírnění dávivého reflexu fungují jisté akupunkturní body jako PC6 (neiguan) a CV24 (chengjiang). [7] K léčbě silného dávivého reflexu je také doporučována aurikulární akupunktura. [8] Podle teorie TCM patří akupunkturní bod PC6 (neiguan), nacházející se na dlaňové straně předloktí 2 palce (50,8 mm) nad příčným záhybem zápěstí, do meridiánu perikardu, který působí na „zklidnění srdce ukrývajícího ducha“. Často se používá k léčbě bušení srdce, nevolnosti a zvracení. V rámci vysvětlení v kontextu západní medicíny se uvádí, že akupunktura může spouštět zvýšenou cirkulaci β-endorfinu, který se váže na opioidní receptor a má antiemetický účinek. [9] Protidávivý bod nacházející se na uchu odpovídá oblasti pokožky inervované aurikulární větví bloudivého nervu a přiléhá k oblasti inervované aurikulotemporální větví mandibulární části trigeminálního nervu, přičemž oba tyto nervy jsou zodpovědné za senzorickou a motorickou funkci hrtanu, hltanu a palatinální oblasti. Lze tedy předpokládat, že stimulace aurikulárního akupunkturního bodu může utlumovat funkci svalů zapojených do dávivého reflexu. Je třeba provést další studie, které by ověřily účinnost akupunktury při managementu dávivého reflexu.

Rostoucí zájem mezi praktickými lékaři a stomatology
Nedávná tisková zpráva ze Singapuru uvedla, že je stále více praktických lékařů a stomatologů, kteří jsou vyškolenií také v poskytování akupunkturní léčby. [10] Na základě oficiálního čísla z konce roku 2015 bylo v Singapuru 249 registrovaných odborníků na akupunkturu, z nichž 134 byli praktičtí lékaři a stomatologové, což představuje 54 procent z této skupiny. Kromě toho je v této zemi akupunkturní léčba při managementu bolesti v současné době nabízena ve čtyřech hlavních veřejných nemocnicích, což je velký krok směrem k jejímu uznání coby způsobu léčby v tradičním sektoru zdravotní péče.

Závěr
Použití akupunktury má dlouhou historii a v TCM se jedná o prokazatelně účinný způsob léčby. Vědecké důkazy o roli akupunktury v managementu bolesti jsou silné, ačkoliv by měly být provedeny rozsáhlejší studie s lepším experimentálním schématem, které by ověřily její použití v jiných oblastech. Použití akupunktury ve stomatologii může poskytnout další rozměr holistickému přístupu k ošetření orientovanému na pacienta, kterého by se měli snažit dosáhnout všichni poskytovatelé zdravotní péče.

Poznámka vydavatele: Tento článek byl poprvé publikován v Dental Tribune Asia Pacific Edition, vydání 15, č. 5. Seznam použité literatury je k dispozici u vydavatele.