Aseptické vs. čisté operační pole v implantační chirurgii

Implantační chirurgie je klasifikována jako II. třída nebo čistý kontaminovaný chirurgický výkon; tato definice se vztahuje k chirurgickým postupům, při nichž je zranění způsobeno chirurgickým zákrokem v dýchacích cestách, zažívacím traktu nebo v močovém či genitálním systému, který je chirurgem naříznut za kontrolovaných podmínek a neočekává se žádná vnější kontaminace. Implantační chirurgie je zařazena do této kategorie; avšak je potřeba si uvědomit, že pokud jsou ve stomatologii uváděny sterilní podmínky, označuje termín „sterilní“ chirurgické nástroje, chirurgy, asistenty a zakrytí povrchů a pacientů sterilní rouškou. V ústní dutině nelze sterilního prostředí dosáhnout ani po pečlivém odstranění plaku a bakterií mechanicky i chemicky.5, 6 Z těchto důvodů se často používá termín „aseptický“ namísto „sterilní“.

Cílem je chránit pacienta prevencí nebo minimalizací infekce po zákrocích, aby se zabránilo zanesení mikrobiální kontaminace do sterilních prostředí, sterilního vybavení a do místa operačního pole. V současnosti mohou být pro pacienta, personál a operační sál popsány dva protokoly: protokol o přípravě k dosažení aseptických operačních podmínek a protokol o přípravě k dosažení čistých operačních podmínek.

Protokol aseptické přípravy

Operační tým provádějící implantační chirurgii za aseptických podmínek zahrnuje více lidí než při standardním stomatologickém ošetření. Operační tým se skládá z prvního a druhého chirurga, instrumentářky a obíhající sestry. K umytí a přípravě operačního personálu a pacienta dochází mimo operační sál, aby nedošlo ke kontaminaci operačního sálu. Poté, co byly všechny povrchy uvnitř operačního sálu vyčištěny čisticími prostředky pomocí speciálních produktů (obr. 1a, b), obíhající sestra nosí ochranné návleky na boty, čepici přes vlasy, ochranné brýle a chirurgickou ústenku, a po mytí rukou mýdlem si obleče jednorázový plášť a rukavice. Obíhající sestra pak rozbalí jednorázové materiály pro přípravu operačního týmu a operačního sálu; balení obsahující sterilní materiály se otevírají podél těsnicí vložky, aniž by došlo k roztržení obalu (obr. 2a–c). Instrumentářka vstupující na operační sály si v předsálí nejprve vydrhne ruce mýdlem po odstranění prstenů, náramků, hodinek nebo jakýchkoli jiných předmětů, které mohou bránit řádnému očištění rukou a zápěstí. Před zahájením jakéhokoli chirurgického čištění rukou je třeba nasadit ochranné návleky na boty, čepici přes vlasy, ochranné brýle a chirurgickou ústenku. Chirurgické mytí rukou se provádí pomocí schváleného čisticího roztoku, přičemž je třeba dbát na to, aby byl aplikován na mokré ruce a předloktí (obr. 3a–c). Aby byl umožněn dostatečný kontakt produktu s pokožkou, musí být drhnutí načasováno podle pokynů výrobce. Dlaň a zadní část ruky, mezi prsty, zápěstí a předloktí až po lokty musí být vyčištěny (obr. 4a–d).7, 8 Použit musí být vyhrazený kartáč namočený v jodovém povidonu a je nutno věnovat pozornost drhnutí pod nehty, rukou a předloktí – začínáte špičkami prstů, postupujete až k loktům a nevracíte se do již vyčištěných částí.7, 8

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu Prevention CZ/SK 1/2021
stáhněte jej ve formátu PDF

Štítky: